Důvěra v německou ekonomiku se zhoršila, banky se mají připravit na vlnu insolvencí

Index naposledy klesl v červenci, v srpnu se jeho hodnota nečekaně zvýšila. Ekonomové v anketě agentury Reuters předpokládali, že za říjen index klesne na 73 bodů.

Index, který hodnotí současné podmínky, nicméně vzrostl, a to na minus 59,5 z minus 66,2 bodu v uplynulém měsíci.

Die #ZEWKonjunkturerwartungen fallen sehr stark und liegen bei 56,1 Punkten. „Die zuletzt stark gestiegene Zahl der #Corona-Infektionen lässt die Unsicherheit über die weitere wirtschaftliche Entwicklung ansteigen“, sagt #ZEW-Präsident @AchimWambach https://t.co/4xMq4yiIDI pic.twitter.com/fOfc2nnIIH

"Nedávný prudký nárůst počtu případů nemoci covid-19 zvýšil nejistotu ohledně budoucího vývoje ekonomiky, stejně jako vyhlídka na odchod Spojeného království z EU bez obchodní dohody," uvedl prezident ZEW Achim Wambach. "Nejistotu dál zvyšuje současná situace před prezidentskými volbami ve Spojených státech," pokračoval a dodal, že euforie ze srpna a září se zdá být pryč.

Německá centrální banka vyzvala finanční ústavy v Německu, aby se připravily na vlnu insolvencí. Koronavirová krize totiž ohrožuje slabší podniky a mohla by mít i nepříznivé dopady na trh s nemovitostmi, který doteď zažíval boom, uvedla dnes Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název centrální banky.

"Silný hospodářský pokles vyvolává obavy, že v nadcházejících čtvrtletích významně vzroste počet podnikových insolvencí," uvedla Bundesbank ve své výroční zprávě o finanční stabilitě. Německá měnová autorita očekává, že tento nárůst bude výraznější ve zpracovatelském průmyslu než ve službách a ve stavebnictví.

Spolková vláda ve snaze zabránit vlně bankrotů kvůli pandemii nemoci covid-19 rozhodla, že předlužené a insolventní podniky nemusejí až do konce září podávat návrh na konkurz. Podle centrální banky by po skončení tohoto opatření počet hlášení o platební neschopnosti mohl do března stoupnout o 35 procent. Za čtvrtletí by jich mohlo být více než 6000, což je hodnota naposledy zaznamenaná v roce 2013.

Dopad na banky by ale mohl být mírnější. Nejhůře zasaženému sektoru, kterým je pohostinství, totiž německé banky přidělily je dvě procenta ze všech domácích úvěrů. Naopak realitní a stavební firmy se na přidělených úvěrech podílejí 23 procenty.

Künftig dürften #Insolvenzen von Unternehmen zunehmen, sagt #ClaudiaBuch. Steigende #Kreditrisiken könnten die Eigenkapitalquoten der #Banken belasten https://t.co/uBWier9BXx #Finanzstabilitätsbericht #Finanzstabilität #Bankenaufsicht pic.twitter.com/uHqHCvMH5I

"Nárůst nezaměstnanosti a počty domácností v insolvenci by mohly mít za následek růst nesplácených úvěrů na bydlení, zatímco vyšší insolvence firem a změna poptávky po kancelářských prostorách by mohly mít negativní dopad na trh komerčních nemovitostí," uvedla Bundesbank ve zprávě, z které cituje agentura Reuters.

Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí v důsledku koronavirové krize klesla o rekordních 9,7 procenta. Vláda nicméně začátkem září zlepšila výhled vývoje ekonomiky na celý letošní rok. Předpokládá nyní, že hrubý domácí produkt (HDP) se sníží o 5,8 procenta, zatímco dříve počítala s poklesem o 6,3 procenta. Institut Ifo předpokládá, že ve třetím kvartálu přidá německá ekonomika 6,6 procenta. V závěrečném čtvrtletí by pak podle něj měla zpomalit na 2,8 procenta.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a zároveň největším obchodním partnerem České republiky.