Francouzská ekonomika letos klesne o osm procent, očekává vláda

Francouzská ekonomika letos kvůli koronaviru patrně vykáže osmiprocentní propad, řekl dnes ministr financí Bruno Le Maire. Za poslední týden už vláda zhoršila výhled podruhé, ještě před pár dny čekala celoroční pokles hrubého domácího produktu (HDP) o šest procent. Ministr pro státní rozpočet Gérald Darmanin očekává, že deficit veřejných financí letos dosáhne rekordních devíti procent HDP.

Le Maire v rozhovoru s televizí BFMTV a rozhlasovou stanicí RMC dnes také řekl, že objem peněz vyčlených pro podniky, kterým kvůli koronavirové krizi hrozí krach, se zvýší na sedm miliard eur (187,5 miliardy Kč). Ty společnosti, jimž tržby klesly o více než polovinu, mají nárok na 1500 eur (přes 40.000 Kč). Nově byla z 2000 na 5000 eur zvýšena pomoc podnikům, kterým hrozí bankrot.

Ministr financí zatím nedokáže s jistotou říci, kdy se znovu definitivně otevřou hotely a restaurace. Vládní pomoci z takzvaného fondu solidarity podle něj využívá 900.000 firem.

Devítiprocentní deficit veřejných financí dosáhne poválečného rekordu, řekl dnes Darmanin v rozhovoru se stanicí France Info. Ještě minulý čtvrtek přitom hovořil o 7,6 procenta. Prezident Emmanuel Macron v pondělí ale oznámil, že karanténní opatření budou prodloužena do 11. května.

Minulý týden ministr Le Maire odhadoval objem pomoci ekonomice zasažené dopady pandemie na 100 miliard eur. Do této sumy ale nebyla zahrnuta záchrana velkých podniků, jako je například letecká společnost Air France-KLM.

Francouzská vláda by měla ve středu představit aktualizaci rozpočtu na letošní rok, k revizi rozpočtu sáhla kvůli krizi už podruhé.

Macron ve svém pondělním projevu uvedl, že Francie nebyla na koronavirovou krizi patřičně připravena. "Vyvodíme z toho všechny důsledky," řekl. Že si Francouzi nepřejí, aby země po koronaviru byla stejná jako před koronavirem, potvrdil i průzkum společností Odoxa a Comfluence pro list Les Echos a pro rozhlasovou stanici Radio Classique. Podle něj by po krizi měla být prioritou takzvaná relokalizace. V zájmu mít více výrobků "Made in France" jsou Francouzi připraveni zaplatit za ně i vyšší ceny.

"Přenést na ostatní naši výživu, naši ochranu nebo naši schopnost pečovat je šílenství," řekl již dříve francouzský prezident. A občané s ním patrně souhlasí. Pro zemědělskou soběstačnost se v průzkumu vyslovilo 93 procent oslovených, pro relokalizaci průmyslových podniků 92 procent, a že vláda má usilovat o to, aby se výzkum a produkce francouzských i zahraničních farmaceutických laboratoří odehrával ve Francii, bylo 91 procent oslovených, citoval ze studie Les Echos.

Související

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Více souvisejících

Francie Ekonomika Bruno Le Maire Emmanuel Macron Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Ilustrační foto

Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO

Podle nejnovější varovné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se klimatický systém naší planety nachází v největší nerovnováze v zaznamenané historii. Země v současnosti pohlcuje mnohem více tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru. Tento znepokojivý trend je poháněn především emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře jsou nyní nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.

před 1 hodinou

Evropský parlament

Politico: EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí kvůli riziku úniku informací do Ruska

Vztahy mezi Maďarskem a zbytkem Evropské unie narazily na nové dno. Brusel začal výrazně omezovat tok důvěrných informací směrem k Budapešti kvůli rostoucím obavám, že vláda Viktora Orbána funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. Podle diplomatických zdrojů se citlivé záležitosti stále častěji projednávají v menších skupinách států, ze kterých je Maďarsko záměrně vynecháváno.

před 1 hodinou

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie

Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Atletika, ilustrační fotografie.

Česko má po osmi letech medaili z halového MS. Lurdes Gloria Manuel ovládla čtvrtku

Česká výprava atletů se konečně dočkala medaile z halového světového šampionátu. V sobotu se o ni v polské Toruni postarala čtvrtkařka Lordes Gloria Manuel, která si navíc doběhla pro tu nejcennější z nich, když závod na 400 metrů ovládla osobním rekordem, tedy v čase 50,76 sekundy. Jedná se tak pro ni o první výrazný seniorský úspěch, kterým tak navázala na svůj titul juniorské mistryně světa.

včera

Policie ČR

Smrtelná nehoda ve středních Čechách. Zasahoval vrtulník

Tragické následky má nedělní nehoda na Kolínsku ve středních Čechách. Jeden člověk nepřežil havárii osobního auta, další dva lidé utrpěli zranění. Příčina události je předmětem vyšetřování. Na místě zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému. 

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta odvetu osmifinále s Alkmaarem nezvládla. Olomouc nestačila na Mohuč

Český fotbal už nemá po čtvrtku v této sezóně evropských fotbalových pohárů žádného zástupce. Osmifinále Konferenční ligy se totiž hrubě nevydařilo pražské Spartě, která vstupovala do domácí odvety s nizozemským Alkmaarem po porážce 1:2 z úvodního zápasu. Výkon svěřenců kouče Briana Priskeho byl však ještě horší než před týdnem a nikdo se tak nemohl divit tomu, že odvetný duel dospěl k jasnému výsledku 4:0 pro Alkmaar. To Olomouc se v německé Mohuči pokoušela o klubovou senzaci. První poločas statečně držela bezbrankový stav, o svém postupu do čtvrtfinále nakonec bundesligový celek rozhodl dvěma góly ve druhé půli, přičemž mu pomohlo i to, že Olomouc dohrávala o deseti.

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

ANO je suverénní, do Sněmovny by proniklo jen pět stran

Více než třetina lidí by momentálně podpořila vládní hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Jeden z jeho nynějších koaličních partnerů by ale skončil mimo Poslaneckou sněmovnu, kam by se dostalo jen pět subjektů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News. 

včera

včera

včera

včera

Češi či Poláci stáhli vojáky z Iráku. Důvodem je situace na Blízkém východě

Někteří zahraniční vojáci se v uplynulých dnech stáhli z Iráku. Příslušníky odvolaly například armády České republiky a Polska. Důvodem je současná komplikovaná bezpečnostní situace na Blízkém východě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy