Náhlé přerušení dodávek ruského zemního plynu by v Německu způsobilo hospodářskou recesi, která by byla srovnatelná s ekonomickými krizemi v letech 2009 a 2020, nebo dokonce ještě horší. Vyplývá to ze studie německého institutu pro makroekonomickou politiku IMK.
Přerušení dodávek - ať už v důsledku rozhodnutí Evropské unie, nebo Ruska - by podle studie během prvních 12 měsíců vedlo k poklesu produkce v Německu v objemu 114 až 286 miliard eur (2,8 až 7,1 bilionu Kč). To by odpovídalo zhruba třem až osmi procentům hrubého domácí produktu (HDP).
Studie rovněž varuje, že hospodářský výkon Německa by se mohl snížit o další dvě až čtyři procenta v důsledku poklesu poptávky, za kterým by stály vysoké ceny energií. Podle autora studie Toma Krebse by náhlé přerušení dodávek ruského plynu mohlo způsobit podobnou recesi, jakou Německo zažilo v prvním roce pandemie covidu-19 či v době globální finanční krize před více než deseti lety.
"Mohlo by to také vést k ekonomické krizi, jakou (západní) Německo nezažilo od druhé světové války," uvedl Krebs. Upozornil také, že na zemním plynu je obzvlášť závislý chemický průmysl, výroba a zpracování kovů, potravinářství, papírnictví, strojírenství a výroba vozidel. "Pro tato odvětví je zemní plyn základním vstupním faktorem ve výrobním procesu a je obtížné ho nahradit," dodal.
Německá bankovní lobby BDB už minulý týden varovala, že německá ekonomika bude čelit hluboké recesi, pokud se zastaví dodávky ruského plynu a ropy. Institut DIW koncem března předpověděl, že německá ekonomika by v případě zastavení dodávek energií z Ruska mohla během následujících 18 měsíců klesnout až o tři procenta.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky, jejíž vývoz v březnu podle agentury CzechTrade meziročně vzrostl o 3,9 % na 388,1 miliardy korun. "Oproti roku 2021 firmy za první čtvrtletí vyvezly o 7,7 % více," konstatoval generální ředitel Radomil Doležal.
Německo je na hraně zavádění sankcí, obává se zastavení plynu
Německo se přiblížilo limitu v zavádění protiruských sankcí, další zpřísňování by roztočilo spirálu hospodářských problémů. Kritické by bylo obzvláště embargo na ruský plyn, na kterém je německé hospodářství prozatím kriticky závislé. Podle informací agentury Reuters se ale němečtí představitelé již připravují na náhlé zastavení dodávek ruského plynu včetně možného převzetí kontroly nad klíčovými společnostmi.
Ještě před ruskou invazí na Ukrajinu bylo Německo závislé z 55 procent spotřeby na plynu z Ruska. Během několika týdnů se ale podařilo podíl výrazně snížit a nyní podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka činí 35 procent. Dalšího snížení chce dosáhnout výstavbou LNG terminálů a především podporou přechodu na obnovitelné a čisté energetické zdroje. Bez plynu z Ruska by se tak Berlín mohl obejít v roce 2024.
Německo se ale obává rychlého odpojení od ruského plynu, který je nezbytný pro německý ocelářský a automobilový průmysl nebo výrobu plastů, proto nepodporuje možné embargo na tuto surovinu. V případě uvalení sankcí na uhlí a ropu z Ruska je ale vstřícné, což je důsledkem připravenosti se bez těchto dodávek již nyní obejít.
Rizikem ale může být zastavení plynu ze strany Ruska. Německo se tak na takovou hrozbu připravuje. Podle Reuters již existuje široký rámec a nyní se pracuje na podrobném postupu. Součástí toho jsou záruky a půjčky energetickým společnostem, aby se vyrovnaly s rostoucími cenami, ale také převzetí kontroly nad strategickými firmami. V této souvislosti se v Německu hovoří o možném znárodnění rafinerie v braniborském městě Schwedt, kterou ovládá ruská společnost Rosněfť. Tato rafinerie totiž zpracovává surovinu z Ruska, což je překážkou v nezávislosti na ruské ropě.
Německá vláda již v dubnu schválila právní úpravu, která by umožnila znárodňovat energetické firmy. Parlament bude o návrhu hlasovat tento týden ve čtvrtek. Opatření má být krajním řešením pro zajištění dodávek v případě nouze.
29. dubna 2024 20:52
Západním bankám se u Putina daří. Přispěly mu na válku více než 800 milionů eur
Související
Scholz odmítl myšlenku znovuzavedení branné povinnosti
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
Aktuálně se děje
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
včera
ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách
včera
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Aktualizováno včera
Fico prodělal další operaci. Jeho stav je stále vážný, co bude dál ukáží až příští dny
včera
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
včera
Ruská armáda se u Charkova protlačila o 10 kilometrů. Ukrajinské jednotky ofenzivu zastavily
včera
SACEUR: Ruská armáda nemá dost sil na průlom v Charkovské oblasti
včera
Pellegrini: Fico si útok pamatuje a po atentátu byl při vědomí. Ve hře je převoz do Bratislavy
včera
Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra
včera
Rakušané se v Praze postarali o další senzaci, připsali si historické vítězství nad Finskem. Švédové překvapení nepřipustili
včera
Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný
Pokud někdo úmyslně radikalizoval pachatele atentátu na předsedu vlády Roberta Fica (Směr-SD), policie to zjistí stejně, jako to udělala v případě dvojité vraždy na Zámecké ulici v Bratislavě. Řekl to publicista Juraj Hrabko v rozhovoru pro TASR TV.
Zdroj: Libor Novák