Německo počítá v roce 2030 s 65 procenty obnovitelné energie

Jednou ze změn v zákoně je snížení příplatku, kterému se říká zelená daň a který slouží k podpoře obnovitelných zdrojů. Nyní příplatek činí 6,756 centu za kilowatthodinu, v roce 2021 by měl poklesnout na 6,5 centu a v roce 2022 na šest centů za kilowatthodinu.

Agentura Reuters tento týden informovala, že z vládního návrhu vyplývá, že solární a větrné elektrárny by nejpozději od roku 2038 neměly dostávat žádnou podporu. K tomuto datu chce Německo přestat využívat uhlí jako energetický zdroj. Schválený návrh nicméně uvádí, že budování elektráren na obnovitelné energetické zdroje by se v budoucnu mělo v co největší míře řídit potřebami trhu a ne státní podporou.

"Spolková vláda nejpozději do roku 2027 předloží návrh k přechodu od finanční podpory k tržně řízené výstavbě," uvádí novela.

Novela rovněž předpokládá, že v nadcházejících deseti letech bude hrát fotovoltaika na pevnině důležitější roli než větrné parky. Vláda totiž očekává rozvoj menších energetických zdrojů na střechách domů či na fasádách.

Instalovaný výkon německých větrných elektráren na pevnině nyní činí 54 GW, do roku 203 by to mělo být 71 GW. U solárních elektráren je to nyní 52 GW a do roku 2030 by jejich podíl měl vzrůst na 100 GW. Zda to ke splnění klimatických cílů bude stačit, není ale jasné. Vláda se proto k tématu chce vrátit znovu v prvním čtvrtletí roku 2021.

Opoziční Zelení se snažili dosáhnout toho, aby novela obsahovala povinnost umístit solární panely na střechy nově budovaných domů. Spokojena není ani ekologická organizace Svaz na ochranu přírody Německa (NABU). Svaz považuje cíl 65 procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 za příliš nízký. Nyní mají obnovitelné zdroje na spotřebě energie v Německu podíl 46 procent a do roku 2050 by veškerá výroba elektrické energie v Německu měla být klimaticky neutrální.