Německo utne výrobu elektřiny z hnědého uhlí, firmy dostanou kompenzace

Podle ministra financí Olafa Scholze by firmy v západním Německu měly obdržet 2,6 miliardy eur a podniky ve východním Německu 1,75 miliardy eur. Část peněz by měla získat rovněž německá těžební společnost Mibrag, kterou vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského.

"Deutschland hat sich etwas Großes vorgenommen und wir sind jetzt dabei, die entscheidenden Weichen zu stellen, weil wir die Möglichkeiten dazu haben", so @OlafScholz zum #Kohleausstieg. Bund stellt 40 Mrd. Euro für #Strukturwandel bereit. @BMWi_Bund @bmu #Klima #Energiewende

"V tuto chvíli je předčasné cokoliv komentovat, situaci analyzujeme. Věc se ale primárně týká přímo německých uhelných společností," řekl dnes ČTK mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Spolková vláda v rámci dohody poskytne až 14 miliard eur spolkovým zemím Braniborsko, Severní Porýní-Vestfálsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko. Dalších až 26 miliard eur vláda poskytne na podporu hnědouhelných regionů.

Dnešnímu oznámení předcházelo setkání zástupců spolkové vlády a čtyř dotčených spolkových zemí. Jejich jednání trvalo až do brzkého rána. Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová řekla, že osm "velmi starých a špinavých" elektrárenských bloků má být nyní rychle odpojeno od sítě, první už na konci tohoto roku.

Součástí balíčku je ale i potvrzení toho, že nová a kontroverzní uhelná elektrárna Datteln 4 společnosti Uniper v Severním Porýní-Vestfálsku bude uvedena do provozu.

Podle agentury DPA má například elektrárna na hnědé uhlí v Schkopau ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko zůstat v provozu do roku 2034. Premiér Saska-Anhaltska Reiner Haseloff se přitom obával, že elektrárna bude muset být odpojena dříve, už v roce 2026, ve prospěch elektrárny Datteln.

Další hnědouhelná elektrárna, Jänschwalde v Braniborsku, má být od sítě odpojena do konce roku 2028, uvedla dnes spolková vláda. Tato elektrárna, kterou provozuje společnost Leag, je třetí nejvýkonnější v Německu, pokud se započítají i záložní bloky. Ty mají být připraveny ke spuštění v případě, že výroba elektřiny například za extrémního počasí nedokáže pokrýt spotřebu.

První bloky saské uhelné elektrárny Boxberg mají být vypnuty v roce 2029, elektrárna Lippendorf jižně od Lipska pak do konce roku 2035, oznámila vláda. Část elektrárny Boxberg bude následovat až ke konci roku 2038.

Ztrátu produkce elektřiny způsobenou odchodem od hnědého uhlí by podle mluvčího vlády měly kompenzovat nové kapacity k výrobě elektřiny ze zemního plynu ve stávajících elektrárnách, například v braniborské Jänschwalde. Vláda bude podle mluvčího do roku 2043 platit kompenzace také zaměstnancům zasaženým ukončením výroby elektřiny z uhlí. Přesná výše odškodnění na pracovníka však není známa, poznamenal Reuters.

Německo je největším světovým producentem hnědého uhlí, které se na výrobě elektřiny v zemi podílí zhruba 19 procenty.

Plány německé vlády jsou součástí opatření, jejichž cílem je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990. Hnědé uhlí, neboli lignit, je považováno za nejvíce znečišťující typ uhlí, částečně kvůli jeho nízké výhřevnosti.