Německý rozpočet bude mít v roce 2021 schodek 96 miliard eur

Německo pro příští rok kvůli koronavirové krizi počítá s rozpočtovým schodkem 96,2 miliardy eur (2,6 bilionu korun). Příslušný návrh ministra financí Olafa Scholze dnes schválila vláda. Za dluhovou brzdu tak Německo, které bylo v posledních letech zvyklé na přebytky, zatáhne v roce 2022. Do černých čísel se ale rozpočet nevrátí ani do roku 2024, kdy Scholz hovoří o schodku pět miliard eur (135 miliard korun).

"Spolkovým rozpočtem pro rok 2021 stabilizujeme hospodářství a zajistíme růstové podněty," řekl Scholz. "Rozpočet stojí na předpokladu, že koronavirovou krizi překonáme společně," uvedl. Dodal, že finanční rozvaha je odpovědná, neboť v dalších letech už se zadlužování rychle sníží.

Německo mělo vyrovnané či přebytkové rozpočty od roku 2014, kdy se toho podařilo dosáhnout poprvé od roku 1969. Vyrovnané hospodaření Německo původně plánovalo i na letošek a ve výhledu také pro nadcházející roky.

Wir gehen gemeinsam die ganze Strecke des Weges durch die Corona-Krise - unter dieser Prämisse steht der Haushalt 2021. Wer mehr wissen will, findest es ? https://t.co/2wefUtMxaK

— Olaf Scholz (@OlafScholz) September 23, 2020

Kvůli pandemii covidu-19, jejíž hospodářské následky se Berlín snaží překonat masivními podpůrnými programy, dosáhne ale letošní rozpočet schodku 217,8 miliard eur (5,9 bilionu korun). S výdaji a příjmy ve výši 508,5 miliardy eur pak bude letošní rozpočet rekordní.

Letošní schodek bude nejvyšší od vzniku spolkové republiky a ten v příštím roce pak druhý nejvyšší. Rozsáhlé zadlužování Scholz zdůvodnil tím, že koronavirová krize je historicky výjimečná situace. "Jednáme rozhodně, i když to stojí mnoho peněz. Nicnedělání by naši zemi stálo mnohem více," dodal.

Scholz na tiskové konferenci také hovořil o tom, že Německo chystá miliardové investice do silnic, železnic či přestavby hospodářství na klimaticky vstřícné. Dnešní investice se tak podle ministra financí stanou základem pro udržitelný a silný hospodářský růst v příštích letech.

V příštím roce navrhuje Scholz příjmy a výdaje na 413,4 miliardy eur (11,1 bilionu korun), což bude o 18,7 procenta méně než letos. Na daních plánuje Německo v příštím roce vybrat 292 miliard eur (7,9 bilionu korun).

Finanční plán pro roky 2022 až 2024 už předpokládá rychlé snižování schodku, nejprve na 10,5 miliardy eur, v roce 2023 na 6,7 miliardy eur a o rok později na 5,2 miliardy eur. Až do roku 2022 chce Německo rozpočet snižovat, jeho mírné navýšení o 100 milionů eur na 387,1 miliardy eur nastane v roce 2023.

Po vládě, která návrh rozpočtu a finanční plán do roku 2024 schválila, se plánovanými výdaji budou zabývat Spolkový sněm a také Spolková rada, tedy obě parlamentní komory.

Související

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

Více souvisejících

Olaf Scholz Německo Ekonomika rozpočet

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy