Spolkový úřad pro lodní dopravu a hydrografii (BSH) schválil okamžité pokračování výstavby plynovodu Nord Stream 2 v německých vodách. Vyplývá to z dnešního oznámení úřadu. Dosavadní povolení by pokračování výstavby připouštělo až od konce května, uvedla agentura DPA. Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa.
Nové povolení bylo nutné mimo jiné proto, že v roce 2019 z výstavby plynovodu jeden švýcarský podnik kvůli hrozbě sankcí ze strany Spojených států stáhl své lodě, které měly povolení k práci i pro zimní měsíce. Projekt Nord Stream 2 tak musel přejít na jiný typ lodí, na které se vztahuje nové povolení.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas dnes řekl, že jeho země hodlá o plynovodu Nord Stream 2 začít jednat s novou americkou administrativou, a to co nejdříve od nástupu do úřadu. Nastupující americký prezident Joe Biden má inauguraci příští týden. Maas vítá fakt, že prosincové rozhodnutí Washingtonu před zavedením dalších sankcí předpokládá nejprve konzultace na vládní úrovni, uvedla agentura Reuters.
Podle ruské společnosti Gazprom, která je hlavním investorem projektu, je už plynovod hotov z 94 procent. Zbývá ještě položit zhruba 150 kilometrů potrubí ve dvou paralelních linkách, tedy 75 kilometrů na každou linku. Ze zbývající části potrubí připadá zhruba 30 kilometrů na německé vody a 120 kilometrů na dánské vody, píše DPA.
V Dánsku měla podle dřívějších informací začít výstavba zbývající části plynovodu už dnes. Německý list Handelsblatt nicméně s odvoláním na mluvčího projektu uvedl, že práce začnou později. "Máme od dánského energetického úřadu povolení začít s pracemi od pátku. To ale neznamená, že v pátek obnovíme pokládku potrubí," uvedl mluvčí. Dodal, že nejprve se bude zkoumat technické vybavení, což bude přinejmenším několik dnů trvat. Termín zahájení prací by podle něj mohl být přesněji stanoven koncem ledna či začátkem února.
Koncem roku 2019 se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala. Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech.
Americký prezident Donald Trump předloni v prosinci podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se zemním plynem.
Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Zhruba polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.
Plynovod v délce zhruba 1200 kilometrů má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Nynější podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
29. dubna 2024 20:52
Západním bankám se u Putina daří. Přispěly mu na válku více než 800 milionů eur
Související
Kreml považuje zjištění k poškození Nord Streamu za alarmující i pro Západ
Ukrajinci loni bez vědomí Zelenského poškodili Nord Stream, tvrdí WP a Spiegel
plynovod Nord Stream 2 , Německo , Zemní plyn , Gazprom , Rusko
Aktuálně se děje
před 9 minutami
VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“
Aktualizováno před 31 minutami
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
před 1 hodinou
V Německu napadli neznámí útočníci europoslance. Scholz už reagoval
před 1 hodinou
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
před 2 hodinami
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
před 3 hodinami
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
před 3 hodinami
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
před 4 hodinami
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
před 4 hodinami
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno před 4 hodinami
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
před 5 hodinami
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
před 5 hodinami
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
před 5 hodinami
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
před 6 hodinami
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
před 6 hodinami
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
před 7 hodinami
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
před 9 hodinami
Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross
před 9 hodinami
Hrůzný nález ostatků v Plzni. V řece plavala lidská hlava
před 10 hodinami
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 10 hodinami
USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru
Washington nadále odrazuje Izrael od útoku na Rafáh na jihu Pásma Gazy. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena by způsobil nepřijatelné škody, uvedly světové agentury. Izrael podle USA zatím nepředstavil plán ochrany obyvatel, přičemž je známo, že ve městě se tísní až půldruhého milionu lidí, včetně uprchlíků z jiných částí Pásma Gazy.
Zdroj: Lucie Podzimková