Noční můra zakladatelů eura se může zhmotnit v Itálii, píše agentura Bloomberg

Dvacet let po zavedení eura se jedna z hlavních obav jeho zakladatelů zhmotňuje ve třetí největší ekonomice regionu, sužované koronovirem. Přetrvávající podezření, že se rozmařilé půjčování, k němuž se Itálie uchýlila, nakonec stane problémem celé Evropy, bylo v 90. letech opakovanou noční můrou představitelů německých finančních institucí.

Píše o tom agentura Bloomberg. Nyní italská vláda premiéra Giuseppa Conteho pod tlakem krize odstupuje od dekády přísně ohraničených deficitů a strategií země pro budoucnost se znovu stává hromadění dluhu, který by se tak mohl přiblížit 150 procentům hrubého domácího produktu (HDP), anebo tuto hranici dokonce přesáhnout.

Konečným výsledkem je, že italské finance jsou teď zcela závislé na tom, že Evropská centrální banka (ECB) drží pod kontrolou náklady na úvěry. Jediná realistická otázka, kterou si mezitím mohou položit představitelé Berlína, zní, jak strukturovat další finanční pomoc, protože alternativou k ní je zhroucení státu v srdci měnové unie, což by fatálně ohrozilo euro.

Hlavní problém představuje skutečnost, že se jednotlivým italským vládám sice dařilo držet pod kontrolou rozpočtový deficit, ale žádná z nich nedokázala zopakovat ekonomický zázrak z 60. let, a tím srazit nahromaděný dluh veřejných financí.

Conte a jeho kolegové při hašení stavu zdravotní nouze uvolní jako ekonomickou pomoc nejméně 50 miliard eur (téměř 1,4 bilionu Kč). Tato částka se přičte k dluhu Itálie, který teď činí zhruba 135 procent HDP, tedy více než dvojnásobek dluhu Německa.

Pokud Itálie celý balíček utratí, rozpočtový deficit dosáhne pěti procent HDP. To by byla nejvyšší míra od roku 2009, kdy se země potýkala s dopady finanční krize, uvedl Pietro Reichlin, který na římské soukromé univerzitě LUISS přednáší ekonomii. Itálie ale patrně utratí ještě víc.

Šéf euroskupiny Mario Centeno uvedl, že země eurozóny z krize vyjdou s mnohem vyšší úrovní dluhu. Vlády podle něj musejí zamezit tomu, aby tato skutečnost vedla k fragmentaci měnové unie. Euroskupina sdružuje ministry financí zemí eurozóny.

Zatímco Bloomberg Economics odhaduje, že v prvním čtvrtletí klesne HDP Itálie o více než šest procent, americká banka Morgan Stanley očekává, že se ve stejném období HDP meziročně sníží o 19 procent a v následujících třech měsících o 33 procent.

Evropské země projevily jistou vůli Itálii pomoci, patrně by schválily pomoc prostřednictvím záchranného fondu ESM s minimálními podmínkami. Evropská centrální banka mezitím zrušila limit pro nákup dluhopisů, který si dříve stanovila na 750 miliard eur, a získala tak mocnou zbraň na boj s krizí. Tyto počiny podtrhují fakt, že závislost Itálie na pomoci zvenčí v dohledné době přetrvá.

Uvedená opatření pomohla utlumit náklady Itálie a ostatních zemí na úvěry. Výnosy desetiletých dluhopisů nyní klesly na 1,5 procenta, zatímco začátkem března se blížily třem procentům.

Šéf evropského odboru Mezinárodního měnového fondu (MMF) Poul Thomsen agentuře Bloomberg řekl, že Itálie nemá fiskální prostor, aby činila, ale časem to bude muset změnit.

"Itálie bude jistě muset ve střednědobém horizontu svůj dluh snížit," řekl Thomsen. "Jakmile (krize vyvolaná koronavirem) skončí, bude se muset vrátit ke snižování deficitu," dodal.

Podle bývalého italského premiéra Maria Montiho by skutečně pomohlo, kdyby se nejbohatší členové eurozóny, jako je Německo a Nizozemsko, zapojili do vydávání dluhopisů, aby chudším zemím během zkušebního období pomohly. "Musí si vybrat, zda připustí zrod eurobondu, anebo zda připustí smrt ECB," konstatoval Monti v televizi Sky TG24.

Buď Německo či Nizozemsko přistoupí na vydávání eurobondů, nebo nastane smrt eura. Tak říká Mario Monti, někdejší eurokomisař a italský premiér. Právě italská ekonomika je v natolik kritickém stavu, že pokud prý za její dluh nepřevezme odpovědnost Německo & spol., eurozóna končí. pic.twitter.com/egwMPWakXS

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) April 2, 2020

Osud Itálie bude s eurozónou patrně vždy provázaný, přijetí jednotné měny tento fakt jen umocnilo.

David Marsh ve své knize The Euro, kde vylíčil vznik eurozóny, píše, že postupem času členství zemí nabylo takové nevyhnutelnosti, že mu nemohla zabránit žádná pravidla. "Vyloučit Itálii bylo z matematického hlediska opodstatněné, ale politicky nemožné," napsal.

Související

Více souvisejících

EUR eurozóna Itálie Ekonomika Bloomberg.com Giuseppe Conte

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 42 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači

Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua označila rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o vydání zatykače za „absurdní a falešné lži“ a za „antisemitské“. UVedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy