Prognóza: Růst ekonomiky EU zpomalí, rizikem je koronavirus Covid-19

Stejný růst jako na letošní rok předpokládá Brusel pro EU a eurozónu i na příští rok.

K mírnému posilování ekonomiky podle komise přispěje zejména pokračující tvorba pracovních míst, růst mezd a s ním spojená spotřeba domácností. Významný pozitivní vliv by měly mít i soukromé investice, zvláště pak ve stavebnictví.

Despite a challenging environment, the European economy remains on a steady path, with continued job creation and wage growth.Euro area has now enjoyed its longest period of sustained growth since the euro was introduced in 1999.More on #ECForecast → https://t.co/6YKCQ5R3uW pic.twitter.com/NUFb7o0Gqt

Dobrou zprávou pro hospodářství unijních zemí je podle EK uzavření částečné obchodní dohody mezi Spojenými státy a Čínou, které zklidnilo napjatou situaci na světových trzích. Negativní dopad naopak může mít šířící se epidemie nového koronaviru, jejíž vrchol se podle Bruselu očekává v prvním čtvrtletí roku. Epidemie, která se šíří z Číny, má ale zatím dopady převážně na čínské hospodářství. Pokud by působila déle, pravděpodobnost většího dopadu na globální hospodářskou a finanční situaci podle komise poroste.

"Co se koronaviru týče, je příliš brzy na hodnocení jeho negativního dopadu na ekonomiku," prohlásil dnes eurokomisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. Zdůraznil zároveň, že odhadnout případný vliv viru na evropskou ekonomiku bude možné až v příštích měsících.

Podle komise bude mít na letošní vývoj evropské ekonomiky příznivý vliv to, že v rámci dohody o vystoupení Británie z EU platí do konce roku přechodné období, díky němuž Británie setrvává na jednotném unijním trhu. Pokud by se však do té doby nepodařilo oběma stranám uzavřít obchodní dohodu, přinese to podle EK nejistotu pro příští rok.

"Měli bychom si být vědomi rizik, která jsou na obzoru: méně stabilní geopolitické situace a obchodních nejistot," varoval místopředseda EK Valdis Dombrovskis. Podle něho by unijní vlády měly využít trvajícího růstu k prosazení strukturálních reforem, které pomohou hospodářství do budoucna.

Cenová hladina v unijních zemích poroste letos mírně rychleji, než komise předpokládala na podzim. Zatímco v eurozóně komise odhaduje letošní inflaci na 1,3 procenta, v celé EU na 1,5 procenta. V obou případech je to o desetinu procentního bodu více, než komise předpokládala na podzim. Růst cen i přesto zůstane pod dlouhodobým cílem Evropské centrální banky (ECB), která by jej chtěla mít těsně pod dvouprocentní hranicí a která hodlá pokračovat v prorůstových opatřeních.