Rozpočet eurozóny se začíná rýsovat, ministři se shodli na parametrech

Země eurozóny budou mít od roku 2021 k dispozici rozpočet, který bude z větší části určen k financování projektů podporujících růst. Oznámil to dnes šéf euroskupiny Mario Centeno, podle něhož se na základních parametrech rozpočtového nástroje eurozóny dohodli ministři financí EU na nočním jednání.

Státy s vlastní měnou budou mít podle něho ve víceletém rozpočtu na období 2021 až 2027 vyhrazenu odpovídající částku pro vlastní projekty.

Euroskupina sdružuje ministry financí zemí EU, které používají jednotnou měnu euro. Jednání v takzvaném rozšířeném formátu byli přítomni i ministři z ostatních unijních států.

In December of 2018 we launched the BICC, a budgetary instrument for the Euro Area. Last night the BICC has finally landed. Speaking at the #Eurogroup press conference pic.twitter.com/VSI67mvZ0r

— Mário Centeno (@mariofcenteno) October 10, 2019

Mechanismus označovaný oficiálně jako Rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost (BICC) má být naplněn přibližně 20 miliardami eur (517 miliard Kč). Nebude tedy mít objem plnohodnotného rozpočtu. O jeho přesné výši rozhodnou podle Centena lídři unijních zemí do konce roku v rámci vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu celé unie.

Ministři EU se během jedenáctihodinového jednání shodli na tom, že čtyři pětiny BICC budou vyhrazeny na prorůstové projekty a z této části bude moci čerpat všech 19 zemí eurozóny. Každá z nich přitom dostane nejméně 70 procent peněz, které do rozpočtu vloží.

Toto využití rozpočtu podporovaly zejména severní státy, zatímco země na jihu eurozóny usilovaly spíše o to, aby byl určen na podporu států, které se ocitnou v ekonomických nesnázích. Pro tento účel bude v BICC vyhrazena zbývající pětina zdrojů.

"Je to podstatný první krok, ne jen symbolický," řekl novinářům eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. Podle něho by se v budoucnu mohl BICC svými parametry přiblížit skutečnému rozpočtu.

S nápadem na vznik samostatného rozpočtu eurozóny přišel předloni francouzský prezident Emmanuel Macron. Původně ale zamýšlel výrazně objemnější a ambicióznější projekt. Členské státy však nedokázaly najít v dlouhodobém rozpočtu EU více financí než přibližně 20 miliard eur, s nimiž počítá oddíl vyhrazený Evropskou komisí na podporu reforem.

"Pro zvýšení budeme potřebovat nějakou formu mezivládní dohody. Na tom zatím není shoda, ale pracujeme na tom," řekl Centeno. Přiznal tak, že případné zvyšování rozpočtu eurozóny v budoucnu nemá ještě jasné obrysy.

Státy mimo eurozónu budou mít podle šéfa euroskupiny v dlouhodobém rozpočtu EU vyhrazenu odpovídající částku pro své projekty.

Česká ministryně financí Alena Schillerová dnes ČTK řekla, že tato vyváženost byla i požadavkem Prahy a že se detaily financování pro země s vlastní měnou budou řešit v rámci jednání o víceletém rozpočtu EU. "Považujeme za klíčové, aby tyto nástroje nevytlačovaly prostředky na hlavní priority v rozpočtu EU, tedy kohezní politiku a společnou zemědělskou politiku," zdůraznila Schillerová.

Související

Koruna, anebo euro? Češi stále váhají. Původní zpráva

Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho

Ať už jste, pro někoho možná starými pojmy řečeno, nazýváni příznivci politické pravice nebo levice, v problematice přijetí jednotné evropské měny, tedy eura, je to úplně jedno. Zjednodušeně řečeno: I když snad většina politiků, kteří nakonec musí o euru v ČR rozhodnout, tvrdí, že jsme ryze otevřenou exportní zemí, tudíž zemí závislou na vývozu, o euru zatím většina z nich neuvažuje. Koruna je prý lepší. Přestože ti, o kterých se mluvilo v předchozí větě, tedy exportéři, o přijetí eura marně mluví už pěkně dlouho.

Více souvisejících

eurozóna rozpočet Ekonomika EU (Evropská unie) Alena Schillerová

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy