Rozpočet eurozóny se začíná rýsovat, ministři se shodli na parametrech

Země eurozóny budou mít od roku 2021 k dispozici rozpočet, který bude z větší části určen k financování projektů podporujících růst. Oznámil to dnes šéf euroskupiny Mario Centeno, podle něhož se na základních parametrech rozpočtového nástroje eurozóny dohodli ministři financí EU na nočním jednání.

Státy s vlastní měnou budou mít podle něho ve víceletém rozpočtu na období 2021 až 2027 vyhrazenu odpovídající částku pro vlastní projekty.

Euroskupina sdružuje ministry financí zemí EU, které používají jednotnou měnu euro. Jednání v takzvaném rozšířeném formátu byli přítomni i ministři z ostatních unijních států.

In December of 2018 we launched the BICC, a budgetary instrument for the Euro Area. Last night the BICC has finally landed. Speaking at the #Eurogroup press conference pic.twitter.com/VSI67mvZ0r

— Mário Centeno (@mariofcenteno) October 10, 2019

Mechanismus označovaný oficiálně jako Rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost (BICC) má být naplněn přibližně 20 miliardami eur (517 miliard Kč). Nebude tedy mít objem plnohodnotného rozpočtu. O jeho přesné výši rozhodnou podle Centena lídři unijních zemí do konce roku v rámci vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu celé unie.

Ministři EU se během jedenáctihodinového jednání shodli na tom, že čtyři pětiny BICC budou vyhrazeny na prorůstové projekty a z této části bude moci čerpat všech 19 zemí eurozóny. Každá z nich přitom dostane nejméně 70 procent peněz, které do rozpočtu vloží.

Toto využití rozpočtu podporovaly zejména severní státy, zatímco země na jihu eurozóny usilovaly spíše o to, aby byl určen na podporu států, které se ocitnou v ekonomických nesnázích. Pro tento účel bude v BICC vyhrazena zbývající pětina zdrojů.

"Je to podstatný první krok, ne jen symbolický," řekl novinářům eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. Podle něho by se v budoucnu mohl BICC svými parametry přiblížit skutečnému rozpočtu.

S nápadem na vznik samostatného rozpočtu eurozóny přišel předloni francouzský prezident Emmanuel Macron. Původně ale zamýšlel výrazně objemnější a ambicióznější projekt. Členské státy však nedokázaly najít v dlouhodobém rozpočtu EU více financí než přibližně 20 miliard eur, s nimiž počítá oddíl vyhrazený Evropskou komisí na podporu reforem.

"Pro zvýšení budeme potřebovat nějakou formu mezivládní dohody. Na tom zatím není shoda, ale pracujeme na tom," řekl Centeno. Přiznal tak, že případné zvyšování rozpočtu eurozóny v budoucnu nemá ještě jasné obrysy.

Státy mimo eurozónu budou mít podle šéfa euroskupiny v dlouhodobém rozpočtu EU vyhrazenu odpovídající částku pro své projekty.

Česká ministryně financí Alena Schillerová dnes ČTK řekla, že tato vyváženost byla i požadavkem Prahy a že se detaily financování pro země s vlastní měnou budou řešit v rámci jednání o víceletém rozpočtu EU. "Považujeme za klíčové, aby tyto nástroje nevytlačovaly prostředky na hlavní priority v rozpočtu EU, tedy kohezní politiku a společnou zemědělskou politiku," zdůraznila Schillerová.

Související

Koruna, anebo euro? Češi stále váhají. Původní zpráva

Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho

Ať už jste, pro někoho možná starými pojmy řečeno, nazýváni příznivci politické pravice nebo levice, v problematice přijetí jednotné evropské měny, tedy eura, je to úplně jedno. Zjednodušeně řečeno: I když snad většina politiků, kteří nakonec musí o euru v ČR rozhodnout, tvrdí, že jsme ryze otevřenou exportní zemí, tudíž zemí závislou na vývozu, o euru zatím většina z nich neuvažuje. Koruna je prý lepší. Přestože ti, o kterých se mluvilo v předchozí větě, tedy exportéři, o přijetí eura marně mluví už pěkně dlouho.

Více souvisejících

eurozóna rozpočet Ekonomika EU (Evropská unie) Alena Schillerová

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Mark Rutte na summitu NATO 2025

EU musí kvůli zhoršující se globální situaci radikálně zrychlit investice do obrany, shodují se lídři

Evropská unie musí v reakci na zhoršující se globální bezpečnostní situaci radikálně zrychlit investice do obrany a navýšit průmyslovou produkci. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a generální tajemník NATO Mark Rutte během společného jednání, které bylo zaměřeno na přípravu nadcházejícího červencového summitu Aliance v Ankaře. Podle von der Leyen je nezbytné investovat více, vyrábět více a v obou případech postupovat výrazně rychleji než doposud.

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře

Papež Lev během své čtvrteční návštěvy Kamerunu ostře zkritizoval současné světové lídry a prohlásil, že svět je „pustošen hrstkou tyranů“. Ve svých neobvykle tvrdých projevech odsoudil politiky, kteří utrácejí miliardy za vedení válek, zatímco obyčejní lidé trpí. Tato vyjádření přišla jen krátce poté, co se hlava katolické církve stala terčem opakovaných útoků ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zahájení rozsáhlé odminovací operace v Hormuzském průlivu, což je klíčová součást snahy o znovuotevření této strategické vodní cesty. Průliv byl pro námořní dopravu fakticky uzavřen Íránem poté, co koncem února vypukl konflikt s USA a Izraelem. Odstraňování min však bude podle expertů extrémně pracné a nebezpečné, protože i když je průliv úzký, zaminovaná oblast představuje rozsáhlé území.

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko

Ruské ministerstvo obrany učinilo krok, který evropské politické elity dosud odmítaly brát v potaz. Namísto obecných proklamací o dodávkách zbraní zveřejnilo konkrétní seznam adres evropských podniků, kde se montují bezpilotní letouny určené k útokům na ruské území. Tento seznam již není pouhým diplomatickým gestem, ale faktickým označením cílů po celé Evropě – od Londýna až po Rigu a Vilnius.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla

Česká vláda na svém pondělním zasedání jasně vymezila, kdo bude zemi reprezentovat na klíčovém červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle schváleného usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů se s účastí prezidenta Petra Pavla nepočítá. Vládní speciál má do Turecka dopravit pouze delegaci vedenou premiérem Andrejem Babišem.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu

Vojenský poradce íránského nejvyššího vůdce vyslal Washingtonu ostré varování, v němž pohrozil potopením amerických lodí v Hormuzském průlivu. Teherán takto reaguje na snahy Spojených států o námořní kontrolu nad touto strategickou vodní cestou. Tato eskalace přichází v době, kdy v oblasti platí křehké příměří, jehož platnost má vypršet příští týden.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu

Evropská unie se chystá v nejbližších týdnech spustit nový systém pro ověřování věku na internetu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že největší technologické platformy už nemají žádné výmluvy, proč neprověřovat věk uživatelů předtím, než jim umožní přístup k omezenému obsahu. Tato iniciativa míří především na ochranu dětí před rizikovými službami, jako je pornografie, hazard nebo v budoucnu i sociální sítě.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku

Strategie prezidenta Donalda Trumpa v konfliktu s Íránem prochází zásadní proměnou, když se těžiště operací přesouvá od přímých vojenských úderů k ekonomické válce. Hlavním nástrojem tohoto postupu se stala námořní blokáda íránských přístavů a lodí. Cílem Washingtonu je ukončit vleklý spor bez nutnosti zahajovat další vlnu masivních americko-izraelských útoků.

před 9 hodinami

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico

Evropská komise vysílá do Budapešti delegaci vysokých úředníků, aby zahájili jednání s nově zvoleným maďarským premiérem Péterem Magyarem o uvolnění zmrazených unijních miliard. Podle mluvčí komise Pauly Pinhoové se zástupci Bruselu setkají s představiteli vítězné strany Tisza již tento pátek. Schůzka se uskuteční jen několik dní po drtivém vítězství Magyara v nedělních parlamentních volbách, které ukončilo šestnáctiletou éru Viktora Orbána.

včera

Írán, ilustrační foto

Jaký je skutečný stav? Írán navenek projevuje vzdor, uvnitř se ale hroutí

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se v posledních dnech příměří dostaly do bodu, kdy ani jedna ze stran nemá jinou reálnou možnost než dospět k dohodě. Pro Donalda Trumpa je uzavření míru naprostou prioritou, protože rostoucí inflace a drahé pohonné hmoty vyvolávají nepokoje i mezi jeho nejvěrnějšími příznivci. Přestože se jeho vyjednávací taktika může zdát zmatečná, jeho cílem je prezentovat výsledek jako mnohem úspěšnější ujednání, než byla dohoda Baracka Obamy z roku 2015.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se nechal vyobrazit jako Ježíš. Teď tvrdí, že to bylo jinak

Americký prezident Donald Trump dělá v posledních dnech všechno možné, aby proti sobě poštval katolíky. Po slovním výpadu vůči papeži Lvovi XIV. dokonce zveřejnil obrázek, na němž se připodobnil ke Kristovi. Později ho smazal a přišel s poměrně nevěrohodným vysvětlením. 

včera

včera

včera

včera

včera

Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop

České řidiče čeká ve čtvrtek mírné zlevnění u čerpacích stanic. Ministerstvo financí totiž ve svém pravidelném cenovém věstníku zveřejnilo nové cenové stropy, které jsou oproti těm středečním nižší. Benzin bude možné prodávat maximálně za 41,59 koruny za litr, zatímco u nafty byla horní hranice stanovena na 43,50 koruny za litr.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy