Rozpočet eurozóny se začíná rýsovat, ministři se shodli na parametrech

Země eurozóny budou mít od roku 2021 k dispozici rozpočet, který bude z větší části určen k financování projektů podporujících růst. Oznámil to dnes šéf euroskupiny Mario Centeno, podle něhož se na základních parametrech rozpočtového nástroje eurozóny dohodli ministři financí EU na nočním jednání.

Státy s vlastní měnou budou mít podle něho ve víceletém rozpočtu na období 2021 až 2027 vyhrazenu odpovídající částku pro vlastní projekty.

Euroskupina sdružuje ministry financí zemí EU, které používají jednotnou měnu euro. Jednání v takzvaném rozšířeném formátu byli přítomni i ministři z ostatních unijních států.

In December of 2018 we launched the BICC, a budgetary instrument for the Euro Area. Last night the BICC has finally landed. Speaking at the #Eurogroup press conference pic.twitter.com/VSI67mvZ0r

— Mário Centeno (@mariofcenteno) October 10, 2019

Mechanismus označovaný oficiálně jako Rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost (BICC) má být naplněn přibližně 20 miliardami eur (517 miliard Kč). Nebude tedy mít objem plnohodnotného rozpočtu. O jeho přesné výši rozhodnou podle Centena lídři unijních zemí do konce roku v rámci vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu celé unie.

Ministři EU se během jedenáctihodinového jednání shodli na tom, že čtyři pětiny BICC budou vyhrazeny na prorůstové projekty a z této části bude moci čerpat všech 19 zemí eurozóny. Každá z nich přitom dostane nejméně 70 procent peněz, které do rozpočtu vloží.

Toto využití rozpočtu podporovaly zejména severní státy, zatímco země na jihu eurozóny usilovaly spíše o to, aby byl určen na podporu států, které se ocitnou v ekonomických nesnázích. Pro tento účel bude v BICC vyhrazena zbývající pětina zdrojů.

"Je to podstatný první krok, ne jen symbolický," řekl novinářům eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. Podle něho by se v budoucnu mohl BICC svými parametry přiblížit skutečnému rozpočtu.

S nápadem na vznik samostatného rozpočtu eurozóny přišel předloni francouzský prezident Emmanuel Macron. Původně ale zamýšlel výrazně objemnější a ambicióznější projekt. Členské státy však nedokázaly najít v dlouhodobém rozpočtu EU více financí než přibližně 20 miliard eur, s nimiž počítá oddíl vyhrazený Evropskou komisí na podporu reforem.

"Pro zvýšení budeme potřebovat nějakou formu mezivládní dohody. Na tom zatím není shoda, ale pracujeme na tom," řekl Centeno. Přiznal tak, že případné zvyšování rozpočtu eurozóny v budoucnu nemá ještě jasné obrysy.

Státy mimo eurozónu budou mít podle šéfa euroskupiny v dlouhodobém rozpočtu EU vyhrazenu odpovídající částku pro své projekty.

Česká ministryně financí Alena Schillerová dnes ČTK řekla, že tato vyváženost byla i požadavkem Prahy a že se detaily financování pro země s vlastní měnou budou řešit v rámci jednání o víceletém rozpočtu EU. "Považujeme za klíčové, aby tyto nástroje nevytlačovaly prostředky na hlavní priority v rozpočtu EU, tedy kohezní politiku a společnou zemědělskou politiku," zdůraznila Schillerová.

Související

Koruna, anebo euro? Češi stále váhají. Původní zpráva

Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho

Ať už jste, pro někoho možná starými pojmy řečeno, nazýváni příznivci politické pravice nebo levice, v problematice přijetí jednotné evropské měny, tedy eura, je to úplně jedno. Zjednodušeně řečeno: I když snad většina politiků, kteří nakonec musí o euru v ČR rozhodnout, tvrdí, že jsme ryze otevřenou exportní zemí, tudíž zemí závislou na vývozu, o euru zatím většina z nich neuvažuje. Koruna je prý lepší. Přestože ti, o kterých se mluvilo v předchozí větě, tedy exportéři, o přijetí eura marně mluví už pěkně dlouho.

Více souvisejících

eurozóna rozpočet Ekonomika EU (Evropská unie) Alena Schillerová

Aktuálně se děje

včera

Ovoce, ilustrační fotografie.

U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce

Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.

včera

včera

včera

včera

včera

Mona Lisa

Skandál v Louvru. Před 115 lety byla ukradena Mona Lisa

Přesně před 115 lety, 21. srpna roku 1911, došlo ve slavném pařížském muzeu Louvre ke skandální krádeži. Odcizeno totiž bylo jedno z nejvzácnějších děl: Mona Lisa. Obraz renesančního mistra Leonarda da Vinci byl dlouho nezvěstný, než se znovu vrátil do galerie.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

22. srpna 2026 21:57

22. srpna 2026 21:09

Fotbal, ilustrační fotografie.

Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským

První trenérská změna v nové sezóně tuzemské fotbalové nejvyšší soutěži se uskutečnila v Plzni. Po nevýrazných výkonech z úvodních ligových kol a především po prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy na hřišti Crvene Zvezdy Bělehrad došla trpělivost tamnímu vedení, které odvolalo kouče Martina Hyského. Ten byl právě od začátku nového ročníku 2026/27 pod neustálým tlakem a bylo tak jen otázkou času, kdy k odvolání dojde. 

22. srpna 2026 20:14

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy