Slovensko čeká dvouciferný propad ekonomiky, průmysl zasáhla koronakrize

Kvůli dopadům koronaviru počítá Slovenská centrální banka (NBS) na letošní rok s poklesem ekonomiky nejméně o deset procent, v příštím roce by hospodářství Slovenska naopak mohlo zaznamenat relativně silný růst. Oživení ale bude pomalejší, než se dosud čekalo a na úroveň před propuknutím pandemie nemoci covid-19 se ekonomika vrátí až v první polovině roku 2022. NBS to dnes uvedla ve své nejnovější prognóze.

Pro letošek NBS odhaduje pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 10,3 procenta. V roce 2021 by ekonomika měla vykázat růst o 8,4 procenta a v roce 2022 o dalších 4,5 procenta. Letošní recesi způsobí pokles zahraniční poptávky a zastavení značné části ekonomiky v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru, z nichž většinu již Bratislava zrušila.

"Slovenská ekonomika se nachází ve volném pádu. Je to jako bychom se dostali o tři roky zpět. Už letos nastane oživení, v příštím roce se vrátíme k ekonomického růstu. Všechny tyto procesy budou pomalejší, než jsme si mysleli před měsícem," řekl novinářům guvernér NBS Peter Kažimír. Dodal, že zmíněná prognóza obsahuje řadu rizik, jejichž naplnění by skutečné výsledky ekonomiky ještě zhoršilo.

Dosud NBS předpokládala, že hospodářství Slovenska letos propadne o 5,8 až 13,5 procenta, za nejpravděpodobnější scénář označovala pokles asi o devět procent.

NBS očekává, že propad HDP se projeví v růstu nezaměstnanosti, v zemi s 5,5 milionu obyvatel by mohlo být letos zrušeno zhruba 70.000 pracovních míst. Pokud by ale opatření vlády na udržení zaměstnanosti v dostatečné míře nepomohla, hrozí podle NBS ztráta až 100.000 pracovních míst. Centrální banka očekává, že průměrná mzda v zemi letos poprvé v její novodobé historii klesne, a to o 1,7 procenta po růstu o 7,8 procenta loni.

Očekávaný propad slovenské ekonomiky spolu s opatřeními vlády na zmírnění dopadů pandemie covidu-19 podle NBS výrazně zhorší hospodaření státu. Schodek veřejných financí by letos mohl dosáhnout v přepočtu 8,2 procenta HDP oproti deficitu 1,3 procenta HDP loni.

Slovenský průmysl v dubnu, tedy v době pandemie nemoci covid-19, prohloubil tempo propadu výroby, zejména kvůli přerušení činnosti v automobilkách. Pokles výkonů zaznamenalo rovněž stavebnictví. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad.

"Průmyslová produkce v dubnu dosáhla historického minima od vzniku samostatné Slovenské republiky, meziročně klesla o 42 procent. Pod pokles se podepsalo hlavně prudké snížení výroby dopravních prostředků o 78,9 procenta," uvedli statistici. V březnu se výkony slovenského průmyslu proti loňsku snížily skoro o pětinu.

Automobilový průmysl byl až po propuknutí pandemie covidu-19 hlavním motorem ekonomiky Slovenska, které si loni udrželo pozici největšího výrobce aut v přepočtu na obyvatele. Po předchozím přerušení produkce pak letos v květnu už znovu montovaly auta všechny slovenské závody čtyř automobilek, které v zemi působí.

V dubnu na Slovensku zaznamenaly meziroční pokles výroby všechny sektory průmyslu. Země pod Tatrami se v EU řadí k zemím s největším podílem průmyslu na hospodářství.

Produkce slovenského stavebnictví v dubnu klesla nejvíce za poslední tři roky, a to o 13,7 procenta. V březnu se snížila v meziročním srovnání o 3,1 procenta.

Související

Donald Trump

Trumpovo vítězství ohrožuje světovou ekonomiku. Evropa a USA mohou rozpoutat obchodní válku

Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách se podniky a ekonomové z celého světa snaží analyzovat jeho slib z kampaně, že zavede plošné clo na veškeré zahraniční zboží. Trump vnímá cla jako způsob, jak podpořit americkou ekonomiku, ochránit pracovní místa a zvýšit daňové příjmy. Navrhované sazby mezi 10 % až 20 % by měly dopad na ceny po celém světě a znepokojují zejména Evropu, uvedl BBC.

Více souvisejících

Ekonomika Slovensko Průmysl NBS (slovenská centrální banka)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy