To nejhorší z koronavirové krize teprve přijde, obává se německý regulátor BaFin

To nejhorší z koronavirové krize teprve přijde, ačkoliv žádná bezprostřední hrozba pro finanční stabilitu kvůli pandemii teď nehrozí. Uvedl to dnes německý úřad pro regulaci finančního sektoru BaFin. Chmurné vyhlídky globální ekonomice předpovídá také šéf Deutsche Bank, největšího finančního ústavu v Německu, a na zhoršení, než se situace zlepší, upozorňuje i ministr financí Olaf Scholz.

BaFin jako problém vidí další případy nákazy novým koronavirem v mnoha zemích Evropy i jinde ve světě, kvůli čemuž je nutné opět zpřísňovat opatření proti šíření epidemie. Vlády navíc někdy přesně nevědí, jak nyní zareagovat.

Šéf úřadu BaFin Felix Hufeld řekl, že když sleduje nynější vývoj, dělá mu obavy 20 až 30 procent nejslabších institucí, které hodnotí.

"Bezbolestně z toho nevyjdeme, to je jisté. To nejhorší nás teprve čeká," řekl dnes Hufeld na bankovní konferenci. Na pódiu, kde účastníci stáli, od sebe byli odděleni plexisklem.

Chmurné vyhlídky předpovídá i šéf Deutsche Bank Christian Sewing, podle něhož se globální ekonomika nevrátí k normálu ani letos, ani příští rok. Mnoho sektorů navíc bude fungovat s využitím 70 až 90 procent kapacit, což podle něj bude mít vážné následky.

"Mnoho firem se tomu bude muset přizpůsobit, aby zůstaly ziskové, i když budou mít dlouhodobě nižší příjmy," řekl Sewing, jehož citovala agentura Reuters. "Budeme se muset vypořádat se situací, kdy sice budeme mít oživení, ale bude to jen krok za krokem a nebude to ve všech odvětvích," dodal.

K vyhlídkám ekonomiky se vyjádřil i německý ministr financí Olaf Scholz. Přes videohovor se členy hospodářského výboru Evropského parlamentu řekl, že vyhlídky na hospodářské oživení Evropské unie jsou dobré, ale že to nejhorší možná teprve přijde. Německo, které nyní unii předsedá, se podle ministra v příštích měsících zaměří na dokončení fondu obnovy v objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) a na příští víceletý rozpočet EU v objemu 1,074 bilionu eur (přes 28 bilionů Kč).

"Evropa se potýká s historickým úkolem. Reaguje na něj velmi dobře a ukázala solidaritu," řekl Scholz. "Hospodářská situace je v Evropě opravdu vážná. Proto je důležité se ve druhém pololetí vypořádat s hlubokou recesí, kterou teď zažíváme. Současné indikátory nám dávají naději, že to bude solidní oživení, vidíme to v několika evropských zemích. Ten vývoj je ale stále dost ošidný a já nemohu říct, že už jsme z nejhoršího venku," dodal ministr.

EU-Ratspräsidentschaft in Corona-Zeiten ? https://t.co/uVsrw04cHt

— Olaf Scholz (@OlafScholz) September 2, 2020

Nový typ koronaviru se začal koncem loňského roku šířit z centrální Číny a na jaře zasáhl také evropské země. Vlády začaly na šíření pandemie reagovat omezováním aktivit, což se dotklo jak služeb, tak výrobních podniků. Výsledkem byl masivní propad hrubého domácího produktu (HDP) ve většině zemí. Vlády se chtějí stejnému scénáři nyní vyhnout.

V celém světě už se novým koronavirem nakazilo přes 25 milionů lidí, více než 850.000 jich v souvislosti s novým virem zemřelo.

Související

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Trumpovy daňové škrty mohou spustit finanční krizi, varuje ekonom

Navzdory klesajícím úrokovým sazbám a růstu dovozních cel vykazují americké finanční trhy varovné signály. Výnosy z dluhopisů rostou, dolar oslabuje a cena zlata stoupá – to vše podle ekonoma Desmonda Lachmana z American Enterprise Institute naznačuje, že zahraniční investoři ztrácejí důvěru v rozpočtovou politiku prezidenta Donalda Trumpa.
Rubl, ilustrační foto

Jak Putin lže světu? Tvrdí, že ruská ekonomika je v pořádku, zatímco jeho úředníci varují: Otřásá se v základech

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zachovat obraz ekonomické stability země, ale realita, jak ji začínají nahlas popisovat i jeho nejbližší spolupracovníci, ukazuje pravý opak. Vzácné a veřejné varování ze strany dvou vysokých ruských ekonomických představitelů, šéfky centrální banky Elviry Nabiullinové a ministra hospodářství Maxima Rešetnikova, signalizuje, že ruská válečná ekonomika se začíná otřásat v základech. 

Více souvisejících

Ekonomika Německo Deutsche Bank BaFin Olaf Scholz

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil

Americký prezident Donald Trump oznámil nové zbrojní dodávky pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Dodávky ze Spojených států, respektive zbraní americké výroby hrají od počátku invaze klíčovou roli v podpoře Kyjeva – od systémů HIMARS a raket ATACMS přes dělostřeleckou munici až po tanky Abrams a stíhačky F-16. Tyto zbraně významně posílily schopnost Ukrajiny čelit útokům a zasazovat údery hluboko na nepřátelském území.

před 3 hodinami

Alena Schillerová

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě

Důchodová reforma, která zvyšuje důchodový věk, zůstává v platnosti i po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové se ukázalo, že ústavní práva opozice v Česku jsou mimořádně slabě chráněna. Pro ANO, které je favoritem říjnových sněmovních voleb, je to prý svým způsobem dobrá zpráva. 

před 4 hodinami

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně

Americký prezident Donald Trump podle nahrávky z loňského fundraisingu v minulosti pohrozil ruskému vůdci Vladimiru Putinovi bombardováním Moskvy, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu. USA sice disponují schopností takový útok provést, ale ruská vojenská doktrína připouští jadernou reakci na ohrožení hlavního města. Jakýkoli konvenční úder by tak mohl vést k jaderné eskalaci. Trumpova slova tak zjevně byla především cílenou součástí kampaně před dárci. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

před 5 hodinami

Ústavní soud

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo

Důchodová reforma zůstává v platnosti, rozhodl Ústavní soud. Informoval o tom ve středu v tiskové zprávě. Obstálo zvýšení důchodového věku i související změny ve vymezení rizikové práce. Poslanci hnutí ANO neúspěšně napadali i schvalovací proces novely zákona. 

před 6 hodinami

Ničivé povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Prohlédněte si galerii

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění

Pátrání po 173 pohřešovaných po ničivé povodni v Texasu pokračuje, obětí je zatím 111. Mezi mrtvými je i nejméně 30 dětí, většina z letního tábora Camp Mystic, který byl povodní zasažen nejtvrději. Přestože inspekce jen dva dny před tragédií potvrdila bezpečnostní připravenost tábora, náhlé stoupnutí hladiny, výpadek proudu a absence mobilních telefonů znemožnily včasné varování a evakuaci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině.

Nejmasivnější útok na Ukrajinu zasáhl západ země. Poláci poslali do vzduchu stíhačky

Rusko podniklo dosud největší letecký útok na Ukrajinu od začátku invaze. Terčem bylo především město Luck, kde podle úřadů ohrozilo civilisty přes 50 dronů a raket. Útoky zasáhly i Kyjev a další města. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila stovky dronů a střel. Do pohotovosti byly uvedeny i polské stíhačky. USA už včera kvůli silným útokům oznámily dodávky nových zbraní. Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že Ukrajinci se „musí umět bránit“.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Pentagon

Proč Pentagon zastavil dodávky Ukrajině? Konečně se objevil "důvod"

Americké ministerstvo obrany oficiálně potvrdilo, že pozastavilo některé dodávky munice a zbraní, které byly Ukrajině přislíbeny na konci předchozí administrativy. Důvodem je právě probíhající přezkum zásob munice americké armády, jehož cílem je podle Pentagonu zajistit, aby se neohrozila vlastní obranyschopnost Spojených států.

včera

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Smrtící povodně mohou být novým normálem, varují experti. Je to jen Boží zásah, reaguje Bílý dům

Tragické povodně v texaské oblasti Hill Country, které si vyžádaly více než 100 životů, podle odborníků signalizují novou realitu v USA. Katastrofa přichází v době, kdy prezident Donald Trump a jeho spojenci oslabují nebo zcela ruší klíčové federální úřady, jež mají na starosti předpovídání počasí a zvládání krizí způsobených extrémním počasím.

včera

včera

Trump odkládá nová cla a varuje 14 zemí. Půjde také po Japonsku a Jižní Koreji

Americký prezident Donald Trump odložil zavedení plánovaných vyšších cel na dovoz do Spojených států. Zároveň rozeslal dopis čtrnácti zemím, ve kterém podrobně popsal tarify, jimž budou jejich produkty potenciálně čelit. Původně měla nová cla vstoupit v platnost 9. července, ale Bílý dům je pozastavil kvůli probíhajícím obchodním jednáním.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy