"Doba uhelná" se v Německu chýlí ke konci. Spolkový sněm schválil zásadní zákony

První schválený zákon předpokládá pomoc ze strany státu v celkové výši 40 miliard eur, které mají dostat uhelné regiony v Severním Porýní-Vestfálsku, Sasku-Anhaltsku, Sasku a Braniborsku při přeměně místní ekonomiky a při budování infrastruktury. Provozovatelé uhelných elektráren budou odškodněni miliardami eur za předčasné ukončení svých zařízení. Plánována je i pomoc zaměstnancům, informuje Die Welt.

Druhý ze zákonů stanoví harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky, která je škodlivá pro klima, a to do roku 2038. Vláda má v letech 2026, 2029 a 2032 dopady ústupu od uhlí přehodnotit a má také prověřit, zda by bylo možné ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2035.

Ukončení výroby energie ze spalování uhlí do roku 2038 navrhla před rokem a půl speciální komise, v níž zasedali zástupci vlády i nevládních organizací a experti. Vzala přitom v potaz plnění klimatických cílů.

Výroba elektrické energie z uhlí bude nejpozději do roku 2038 v souladu se zákony, z ekonomického hlediska racionálně a sociálně snesitelně ukončena, ujistil poslance ministr hospodářství Peter Altmaier. "Fosilní věk se v Německu tímto rozhodnutím chýlí ke konci," poznamenal. Německo je podle něj jedinou průmyslovou zemí této velikosti, která se do roku 2022 odkloní od jaderné energetiky a do roku 2038 také od té uhelné.

Wirtschaftsminister @peteraltmaier präsentiert das Gesetzespaket zum #Kohleausstieg bis 2038. Deutschland sei damit das einzige größere Industrieland, das sowohl aus der Atomenergie und 15 Jahre später aus der Kohleverstromung aussteigt. @bmwi_bund pic.twitter.com/QSZZaP3nOx

Z opozičních řad ale zaznívala ostrá kritika. Šéfka Zelených Annalena Baerbocková řekla, že odklon od uhlí přichází příliš pozdě a že vláda se v rozhodujících bodech nedržela konceptu, který jí předložila příslušná komise. Odklon od uhlí je podle Baerbockové možný a nutný do roku 2030.

Pro aktivisty v ochraně životního prostředí je odklon od uhlí pomalý a kritizují také odškodňování energetických firem. Šéf německé pobočky ekologické organizace Greenpeace Martin Kaiser označil krok koalice konzervativců a sociálních demokratů za historickou chybu. "Uhelná kancléřka" Angela Merkelová tímto "škodlivým zákonem" ztrácí právě na počátku německého předsednictví EU, mezi jehož priority má patřit ochrana klimatu, svou důvěryhodnost.

Desítka aktivistů Greenpeace dnes na protest proti plánu vlády vyšplhala na střechu budovy Říšského sněmu. Pod historický nápis "Německému lidu" pověsili transparent se sloganem "Budoucnost bez energie z uhlí".

Energetika je v Německu zodpovědná za téměř 40 procent emisí oxidu uhličitého (CO2), který je z hlediska klimatických změn nejdůležitějším skleníkovým plynem. Berlín chce snížit množství emisí skleníkových plynů oproti úrovním z roku 1990 o 55 procent do roku 2030.

Uhlí má v Německu tradičně vysoký podíl na výrobě energie. Největší evropská ekonomika disponuje rozsáhlými vlastními zásobami hnědého uhlí. Postupně ale podíl klesá. Loni pocházelo 18,8 procenta německé elektřiny ze spalování domácího hnědého uhlí a 9,4 procenta z dováženého černého uhlí, napsala agentura DPA.