Kapacita nově instalovaných větrných elektráren na moři se v Evropě loni zvýšila o 38 procent na rekordních 3,6 gigawattů (GW). Ke splnění svých klimatických cílů ale region potřebuje mnohem vyšší růst. Ve své zprávě to dnes uvedla odvětvová organizace WindEurope. Celková kapacita větrných elektráren na moři tak v Evropě nyní dosahuje 22 GW. Británie a Německo mají na tomto údaji tříčtvrtinový podíl.
EU loni představila svou Zelenou dohodu pro Evropu. Jejím cílem je, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě. To ale vyžaduje výrazné zvýšení produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Ke splnění cílů je podle WindEurope zapotřebí, aby do roku 2030 instalovaná kapacita nových větrných elektráren na moři činila ročně sedm GW a pak do roku 2050 až 18 GW ročně. Evropská komise má letos zveřejnit podrobnější zprávu o tom, jak chce splnit své emisní cíle, uvedla agentura Reuters.
Celkem bylo loni uvedeno do provozu deset nových větrných farem v pěti zemích. Británie se na celkové nové kapacitě podílela téměř polovinou. Následovaly Německo, Dánsko, Belgie a Portugalsko.
Náklady na větrné elektrárny na moři v posledních letech prudce klesly. Generální ředitel organizace WindEurope Giles Dickson dodal, že nyní je levnější postavit větrnou elektrárnu na moři než novou elektrárnu na plyn nebo na uhlí.
Loni bylo rozhodnuto o čtyřech nových projektech větrných elektráren na moři o celkové kapacitě 1,4 gigawattu. Celková investice pak má činit šest miliard eur (přes 150 miliard Kč).
24. října 2025 17:24
Jak si vede Evropa? Dolů ji táhne jediný stát, překvapivě jeden z těch největších
Související
Bývalý šéf Tesca se vrhnul na záchranu planety. V Africe vytváří megalomanský projekt
Větrné elektrárny v Česku pokryjí pouze jedno procento spotřebované elektřiny
větrné elektrárny , Energetika , EU (Evropská unie) , Moře
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 3 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 4 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 5 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 11 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 12 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 15 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák