Kapacita nově instalovaných větrných elektráren na moři se v Evropě loni zvýšila o 38 procent na rekordních 3,6 gigawattů (GW). Ke splnění svých klimatických cílů ale region potřebuje mnohem vyšší růst. Ve své zprávě to dnes uvedla odvětvová organizace WindEurope. Celková kapacita větrných elektráren na moři tak v Evropě nyní dosahuje 22 GW. Británie a Německo mají na tomto údaji tříčtvrtinový podíl.
EU loni představila svou Zelenou dohodu pro Evropu. Jejím cílem je, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě. To ale vyžaduje výrazné zvýšení produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Ke splnění cílů je podle WindEurope zapotřebí, aby do roku 2030 instalovaná kapacita nových větrných elektráren na moři činila ročně sedm GW a pak do roku 2050 až 18 GW ročně. Evropská komise má letos zveřejnit podrobnější zprávu o tom, jak chce splnit své emisní cíle, uvedla agentura Reuters.
Celkem bylo loni uvedeno do provozu deset nových větrných farem v pěti zemích. Británie se na celkové nové kapacitě podílela téměř polovinou. Následovaly Německo, Dánsko, Belgie a Portugalsko.
Náklady na větrné elektrárny na moři v posledních letech prudce klesly. Generální ředitel organizace WindEurope Giles Dickson dodal, že nyní je levnější postavit větrnou elektrárnu na moři než novou elektrárnu na plyn nebo na uhlí.
Loni bylo rozhodnuto o čtyřech nových projektech větrných elektráren na moři o celkové kapacitě 1,4 gigawattu. Celková investice pak má činit šest miliard eur (přes 150 miliard Kč).
Související
Větrné elektrárny v Česku pokryjí pouze jedno procento spotřebované elektřiny
Stavba větrných elektráren se má zjednodušit, naznačil Jurečka
větrné elektrárny , Energetika , EU (Evropská unie) , Moře
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák