Praha - Letní prázdniny už jsou za svou polovinou a řada mladých lidí – hlavně absolventů středních, vyšších odborných i vysokých škol – si užívá poslední delší volno v životě před důchodem. Se vstupem do světa dospělých na ně ale čeká řada otázek, na něž budou muset rychle nalézt odpověď. Jednou z těch nejdůležitějších po ukončení školy je, jak dlouho za ně ještě stát bude platit zdravotní pojištění.
Za žáky a studenty, kteří studují střední, vyšší odbornou nebo vysokou školu, platí stát zdravotní pojištění do jejich dvaceti šesti let. Stejně tak zdravotní pojištění nemusejí platit ani účastníci jednoletých pomaturitních studií akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kteří se ke studiu přihlásí do konce kalendářního roku, v němž maturovali. Bez obav mohou zůstat také absolventi, kteří ve studiu pokračují. To se týká jak maturantů, kteří hned po složení zkoušky z dospělosti pokračují na vysokou nebo vyšší odbornou školu, tak i absolventů bakalářských oborů, kteří byli přijati k navazujícímu studiu. Všem totiž i během prázdnin zůstává statut studenta.
Absolventi mají dobu hájení. Ale jen po omezenou dobu
Jiná je však situace u absolventů, jež další studium nečeká. Ti mohou počítat jen s omezenou dobou „hájení", jejíž délka se liší podle toho, jakou školu ukončili. „Za studenty, kteří odmaturovali nebo úspěšně ukončili vyšší odbornou školu, platí stát zdravotní pojištění až do konce srpna. To platí i pro ty, kteří budou dělat opravnou maturitu v září. Za absolventa vysoké školy pak stát platí pojistné ještě měsíc po ukončení studia," popisuje Jan Vlček, obchodní ředitel Slavia pojišťovny.
Do zaměstnání, nebo na úřad práce
A co až prázdniny skončí? Nejjednodušší je hned nastoupit do zaměstnání. V takovém případě starost o placení zdravotního pojištění odpadá, zaplatí je za vás totiž zaměstnavatel. Druhou možností je začít podnikat. To s sebou nese povinnost platit si zálohy na zdravotní pojištění sám. Minimální měsíční záloha pro podnikatele je v letošním roce 1 823 korun. Další variantou pro čerstvého absolventa bez práce je pak přihlásit se do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. S podporou v nezaměstnanosti nepočítejte, ale dokud budete v evidenci, bude za vás zdravotní pojištění platit stát. „Kdo si nenajde práci, nezačne podnikat ani se nepřihlásí do evidence úřadu práce, musí se do osmi dnů nahlásit zdravotní pojišťovně jako osoba bez zdanitelných příjmů a začít si zdravotní pojištění v minimální výši platit sám. V roce 2016 se jedná o 1 337 korun," doplňuje Jan Vlček.
Osmidenní lhůtu si pohlídejte i při předčasném ukončení studia
Prakticky to samé pak platí pro toho, kdo studium ukončí předčasně. Ode dne, ke kterému oficiálně končí studium – je jedno, jestli je ukončil sám, nebo byl vyloučen – se musí do osmi dnů nahlásit zdravotní pojišťovně a začít platit zálohy na zdravotní pojištění. Případně může samozřejmě nastoupit do zaměstnání, začít podnikat nebo se registrovat na úřadu práce.
A co sociální pojištění?
Vedle zdravotního pojištění čeká na absolventy škol ještě jeden nový pojem, takzvané sociální pojištění. To se skládá ze tří složek – důchodového pojištění, nemocenského pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dobrá zpráva je, že ten, kdo nepracuje, nemusí sociální pojištění platit vůbec. Za zaměstnance je pak odvádí zaměstnavatel, podnikatel si je stejně jako zdravotní pojištění musí hradit sám.
Absolventům poradí i Česká správa sociálního zabezpečení
Vzdělávání studentů a absolventů v otázkách kolem sociálního zabezpečení se věnuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). „ČSSZ připravila leták Sociální zabezpečení – informace pro studenty. V deseti bodech v něm shrnuje základní informace pro studenty o nemocenském pojištění a důchodech, právech a povinnostech v oblasti sociálního zabezpečení a nárocích na dávky," přiblížila mluvčí ČSSZ Jana Buraňová. Leták, který je dostupný na webu ČSSZ, nejen studentům, ale i jejich rodičům odpoví na otázky typu: „Jaké mám povinnosti, když při studiu pracuji nebo podnikám?", „Mám ohlásit správě sociálního zabezpečení, že odjíždím na stáž do zahraničí?", „Jsem po vážném úrazu, mohu i jako studující dostávat nemocenskou nebo invalidní důchod?" nebo „Během studia jsem porodila, budu mít nárok na mateřskou?".
Související
Minimální mzda se má po roce 2024 valorizovat, rozhodla vláda. NBÚ povede Čuřín
NRZP vadí nevyplácení příspěvku na péči ze Slovenska
zdravotně postižení , studenti , Školství
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák