Přežije Indie obchodní válku s USA? Trumpovy kroky jí mohou pomoci, nebo potopit

Indii zaskočil nedávný příval cel, které na ni uvalil americký prezident Donald Trump. Přestože Dillí očekávalo určité obchodní napětí s USA během Trumpova druhého funkčního období, indičtí politici doufali, že dobré vztahy s Trumpem a geostrategický význam partnerství s USA je ušetří nejhorších protekcionistických opatření Washingtonu.

Donedávna se přitom indicko-americké obchodní vztahy ubíraly pozitivním směrem. Během únorového setkání se Trump a indický premiér Narendra Modi dohodli, že do roku 2030 zvýší oboustranný obchod na 500 miliard dolarů. Ještě letos v létě to vypadalo, že Indie a Spojené státy jsou blízko k uzavření obchodní dohody.

Nálada se však dramaticky změnila a 7. srpna Indie zjistila, že na většinu jejích výrobků, které vyváží na americký trh, se vztahuje 25% clo. Další 25% clo má následovat 27. srpna. Jde o trest za nákupy ruské ropy a zemního plynu. Indie čelí i dalším hrozbám, například zavedení vysokých cel na farmaceutické výrobky a polovodiče a 10% clo na zboží ze zemí, které jsou členy „protiamerické“ organizace BRICS. 

Kvůli těmto hrozbám se Indie podle webu The Diplomat ocitla v ošemetné situaci, ze které se snaží dostat pomocí tří strategií. Dillí se nejprve snaží dohodnout s Washingtonem, ale tak, aby to neohrozilo domácí politickou podporu Modiho. Za druhé se pokouší citlivě spravovat své vztahy s Čínou a snaží se snížit napětí. Zatímco balancuje mezi těmito dvěma velmocemi, usiluje Indie o prosazení svých ambicí stát se velmocí diverzifikací svého obchodu s jinými partnery.

Indie se snaží vyjednat dohodu, která by neohrozila její klíčové zájmy. Na rozdíl od jiných obchodních partnerů USA nechtěla uspěchat žádnou pro ni nevýhodnou dohodu. Indie například odmítla vystavit svá zemědělská odvětví konkurenci z USA, ale nabídla ústupky. Například snížení cel na 55 % amerických výrobků a zvýšení nákupů americké obranné a energetické produkce.

Zatím se Indie zdržela odvetných opatření, aby neohrozila naději na dohodu, která by mohla zmírnit stávající a budoucí cla. Indičtí úředníci údajně zvažují, jaké ústupky mohou nabídnout během jednání s USA koncem měsíce, aby to mělo minimální dopad na domácí producenty. Patří mezi ně například snížení cel na omezené množství zemědělských výrobků, jako jsou sýry a mandle.

Modi nemůže jednat, jako by ustupoval Trumpovým rozmarům, protože by to podkopalo jeho image. Slevy, které by poškodily indické farmáře, by byly politickou sebevraždou. Indie také nemá jistotu, že by Trump dodržel jakoukoli dohodu. Takový přístup ale nese rizika. Trumpovi již zjevně došla trpělivost a uvalil na Indii cla, protože s ním odmítla uzavřít dohodu. Zatímco jednání vázla, země jihovýchodní Asie si zajistily nižší cla a staly se na americkém trhu konkurenceschopnějšími než Indie.

Indický export do USA tvořil v loňském roce 2 % HDP země. Podle odhadů by 25% clo mohlo snížit indický hospodářský růst o 0,3 procentního bodu, přičemž by se tento pokles zdvojnásobil, pokud vstoupí v platnost další clo. Dlouhodobé obchodní napětí může navíc zhoršit již tak složité vztahy mezi Indií a USA, které jsou poháněny nejen ekonomickými spory, ale i Trumpovým nově se rozvíjejícím přátelstvím s pákistánským vojenským velitelem. 

Zvýšení obchodu s Čínou by mohlo indickou ekonomiku stabilizovat. I když má Indie s Čínou dlouhodobý hraniční spor, Dillí se snaží o zlepšení vztahů s Pekingem, aby se vyhnulo napětí s oběma velmocemi najednou. Nicméně spolupráce s Čínou bude nadále omezená kvůli obavám Indie o hospodářskou a národní bezpečnost. Indie měla loni obrovský obchodní deficit s Čínou ve výši 99,21 miliardy dolarů. Přílišná ekonomická spolupráce s Čínou by mohla vést k zaplavení indického trhu čínskými dovozy.

Indie musí pečlivě zvažovat geostrategické důsledky svých kroků. Oteplení vztahů s Čínou, zatímco si udržuje vztahy s USA, by mohlo Indii dostat do dobré pozice pro případnou velkou dohodu mezi Čínou a USA. Na druhou stranu by ústupky Číně, která si udržuje agresivní postoj na sporných hranicích, mohly oslabit Modiho pozici a vyvolat kritiku opozice.

Indie také usiluje o navázání obchodních vztahů s alternativními partnery. Mezi lety 2021 a 2022 Indie zahájila řadu obchodních jednání, aby snížila svou ekonomickou závislost na Číně. Kvůli obavám o ochranu domácího průmyslu ale tento trend ztratil na síle. Nicméně nové americké clo opět oživilo indický zájem o diverzifikaci obchodu, aby se snížila zranitelnost země vůči ekonomickému nátlaku Washingtonu i Pekingu.

Indie nedávno dokončila dohodu o volném obchodu se Spojeným královstvím a urychlila jednání s EU, Novým Zélandem, Peru a Ománem. Snaží se také posílit vztahy s dalšími členy BRICS. I když se Indii daří hledat nové obchodní partnery, její snaha nemusí výrazně snížit závislost na USA a Číně, protože do USA směřuje 18 % indického exportu a z Číny pochází 15 % indického importu.

Indie se snaží využít situace, kdy mnoho zemí hledá alternativy k USA i Číně, aby přilákala zahraniční investice a posílila obchodní vazby se zeměmi. Obzvlášť viditelný je indický potenciál ve farmaceutickém průmyslu, kde je považována za alternativu k Číně, a v polovodičích. Indie zde spustila ambiciózní domácí iniciativy a navázala partnerství s Jižní Koreou, Japonskem a Tchaj-wanem.

Úsilí Indie o strategické vyvažování a diverzifikaci je významnou geopolitickou a ekonomickou sázkou. Dillí nemá na výběr a musí se pokusit zmírnit obchodní napětí s USA, aniž by opustilo své klíčové zájmy, zároveň opatrně řídit zvýšenou spolupráci s Čínou a rozšířit síť obchodních vazeb. Tlak z Washingtonu a Pekingu by však mohl toto snažení zmařit. To by vyústilo v dlouhodobé ekonomické problémy a politické protesty, které by mohly ukončit Modiho kariéru.

Pokud bude však Indie úspěšná, mohla by se dostat do výhodné geopolitické pozice. Využila by touhy mnoha zemí snížit svou závislost na obchodních politikách USA a Číny, což by jí přineslo větší ekonomický a geopolitický vliv. 

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

Více souvisejících

Indie Ekonomika

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

před 3 hodinami

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

před 4 hodinami

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

před 6 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

před 7 hodinami

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

před 10 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

včera

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

včera

včera

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno včera

Martin Červíček Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

včera

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Česko může poslat Ukrajině bojové letouny, prohlásil podle tamních médií Pavel v Kyjevě

Česká republika může v blízké době posílit ukrajinské letectvo o stroje určené k likvidaci ruských bezpilotních letounů. Během své návštěvy Kyjeva to podle ukrajinských médií oznámil prezident Petr Pavel. Podle jeho slov může Česko v relativně krátkém časovém horizontu poskytnout několik bojových letounů, které vykazují vysokou efektivitu právě při potírání útoků drony.

Aktualizováno včera

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.

včera

Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

včera

ODS hledala dokonalého šéfa. Našla ho? Jak delegáti grilovali Kupku a Ivana

ODS potřebuje dokonalého předsedu, zaznělo během diskuze před volbou nejvýše postaveného člena strany. Stal se jím nakonec Martin Kupka, dosavadní místopředseda a ministr dopravy v předchozí vládě. Podle Kupky je například nutné posílit stranickou značku, i když nový šéf občanských demokratů zároveň připustil, že není dokonalý.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy