Voda a ropa jsou nejcennější kapaliny, které lidstvo potřebuje k přežití. V obou případech ale dochází k postupnému úbytku, což může podle některých vést až k válkám. Odborníci se ale domnívají, že nic takového v dohledné době nehrozí.
Vyhlídka na budoucnost plnou válek o vodu je mýtem, protože k násilným mezistátním konfliktům vede jen zlomek sporů o využívání vodních zdrojů, pravidlem je zde naopak spolupráce.
Otázka vody je například prakticky jediná věc, na níž se dokáže domluvit Izrael s Palestinci a Jordánskem. Tvrdí to podle agentury Reuters Therese Sjömanderová Magnussonová ze Stockholmského mezinárodního institutu vody (SIWI).
"Je mýtus, že spory o vodu vedou k válkám," tvrdí s tím, že za posledních 50 let se ve světě objevilo přes 1800 případů, kdy se voda stala předmětem přeshraničních vztahů a jen v sedmi z nich došlo k násilí. Naopak bylo během té doby uzavřeno více než 200 dohod o přeshraničních zdrojích vody.
O konkurenci o zdroje vody se s oblibou mluví jako o stále častějším prameni konfliktů mezi zeměmi, které bojují o omezené zdroje, fakta to ale nepotvrzují. Podle expertky se sice neshody objevují, konflikty jsou ale mnohem častější na vnitrostátní úrovni, například mezi zemědělci a pastevci, než mezi státy. Když jde o vodu, řada vlád mnohem spíše usiluje o dialog a spolupráci než o silové řešení.
Stejně tak se údajně nemusíme obávat konfliktů kvůli zásobám ropy. Ta, stejně jako zemní plyn, světu v příštích desetiletích docházet nezačnou. Světové rezervy těchto surovin se naopak do poloviny století navzdory růstu spotřeby takřka zdvojnásobí.
Podle zprávy ropné společnosti BP je energetických zdrojů dostatek a obavy z docházení ropy a plynu vymizely. Těžařské společnosti začaly v posledních letech využívat nových technologií, zejména frakování, které umožňuje dobývat surovinu z hlubokých hornin. S pomocí výkonných počítačů, robotů a dalších technologií také výrazně zvyšují výtěžnost dosavadních zdrojů.
Mohutné investice do těžby spolu s vývojem technologií vedly k silnému růstu produkce. Svět by měl přitom do roku 2050 měl spotřebovat 2,5 bilionu barelů. Rezervy fosilních paliv by se tak mohly z nynější úrovně 2,9 bilionu barelů zvýšit do roku 2050 na 4,9 bilionu barelů. Při dalších investicích a dalším pokroku technologií by se zásoby mohly vyhoupnout až na 7,5 bilionu barelů.
Související
Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko
Drony změnily válku k nepoznání. Na obzoru je ale další technická revoluce
válka , ropa , Zemní plyn , Voda
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák