I v Čechách se poslední dobou čím dál tím víc připomíná pojem přímá demokracie a některé strany volají po přidání prvků díky kterým by mohli občané mít přímou a nezprostředkovanou účast na vládě. Jako ideální model bývá často zmiňována vrcholná Aténská demokracie. Jedním z neodmyslitelných prvků aténského systému byl právě ostrakismus a ten by mohl sloužit zastáncům přímé demokracie jako připomenutí toho, že přímá demokracie se může lehce vymknout z rukou na ostrakizaci totiž dost možná doplatil i politik který ji prosadil.
V dnešní době má pojem ostrakizace negativní konotace, zejména v sociologii a pedagogice, ale od svého původního použití je opravdu na hony vzdálené. Ostrakismus byl pro starověké Atény hlavním a prakticky také jediným způsobem, jak ubránit demokratické zřízení proti choutkám mocichtivých tyranům. Podle pozdějších zpráv byl ostrakismus zaveden kolem roku 506 př. n. l. jako jedna z reforem Kleisténa, přezdívaného otec demokracie. O tom, jak nebezpečná dokáže přímá demokracie být, se údajně přesvědčil i sám Kleisténes, který měl být také ostrakizován.
Samotný princip přitom vypadá velmi jednoduše, měl ale dalekosáhlé důsledky. Pravidelně, jednou ročně, na shromáždění občanů (to znamená dospělých mužů s dostatečným majetkem) se provádělo hlasování, jestli mají občané zájem o ostrakizaci. Pokud většina hlasovala pro, tak za dva měsíce proběhlo samotné ostrakizační hlasování. Občané napsali na kousek keramického střepu (řecky ostraka a odtud také název) jméno člověka, který podle nich demokracii ohrožuje nejvíce. Keramické střepy používali proto, že byly levné a dostupné. Na rozdíl od hlavní psací látky papyru, který se dovážel až z Egypta.
Občan, který získal nejvíce hlasů byl potom odeslán do nuceného vyhnanství. Je důležité si povšimnout, že nešlo o člověka, který dosáhl nadpoloviční většiny ale pouze největšího počtu hlasů. Zároveň pokud občané odhlasovali ostrakizaci a byla splněna základní podmínka, tzv. quorum, tedy počtu hlasujících občanů – podle Plutarcha to bylo šest tisíc, někdo musel být ostrakizován a poslán do vyhnanství. Zároveň se ale mohla ostrakizace konat maximálně jednou ročně a vyhnán mohl být vždy pouze jeden člověk, pravděpodobně z náboženských důvodů, protože ostrakizace připomínala starší rituály očisty společnosti jako pharmakos.
Šlo ovšem o čestné vyhnanství, majetek nebyl zkonfiskován ani jeho společenský status, ale po dobu deseti let nesměl se ostrakizovaný vrátit do města. Účelem tohoto vyhnanství bylo znemožnění politické činnosti v Atenách, která se odehrávala zejména proslovy na aténském shromáždění a soudech. Pokud se ale občan vrátil do města před vypršením tohoto období, byl mu určen trest nejvyšší – smrt. Známe i několik málo případů kdy byli ostrakizovaní občané povoláni zpět dříve, například vyhnaní vojevůdci během vojenského ohrožení města řecko-perskými válkami. Za zmínku také stojí, že proti rozsudku nebylo odvolání a ani žádné jiné obrany. Z dnešního pohledu působí obzvlášť podivně, že nejprve se hlasovalo o tom, jestli má být ostrakizace vůbec provedena (tedy jestli má být někdo obviněn) a teprve potom, kdo to má být (kdo je vinen).
Samozřejmě se takový nástroj několikrát stal prostředkem politického boje, kdy jednotlivé názorové strany mohly chtít ostrakizovat hlavu nepřátelské frakce. Samozřejmě nemůže vyloučit ani pokusy ostrakismus ovlivňovat pomocí agitace, kampaní, úplatků nebo slibů.
Častokrát hrála roli pouze osobní sympatie nebo antipatie. Podle jedné historiky negramotný starý Atéňan požádal spoluobčana o to, aby na jeho ostraku napsal jméno Aristida Spravedlivého. Když byl dotázán proč právě toto jméno, odpověděl, že už má dost toho, jak všichni vychvalují Aristidovu spravedlnost. Ironií osudu ale o pomoc stařec nepožádal nikoho jiného než právě samotného Aristida. Jestli Aristides nakonec své jména na ostraku napsal a prokázal tak oprávněnost svojí přezdívky to nevíme, každopádně ale byl Aristides opravdu ostrakizován roku 482 př. n. l.
Podle všechno se přestal používat kolem r. 417 př. n. l., alespoň z toho roku známe poslední oběť ostrakizace. Ostrakismus skončil pravděpodobně s vypuknutím peloponéské války, a přestože byl po svržení spartské nadvlády v Aténách formálně obnoven, už nikdo další nebyl vyhnán. Jednou z hlavních příčin bylo patrně to, že demokracii už neohrožovali jednotlivci – tyrani, ale mocenská uskupení bohatých mužů – oligarchů proti kterým byl ostrakismus neúčinný.
Související
Stačilo Fica. Mimoparlamentní Demokrati chtějí referendum a zkrácení mandátu vlády
Ve Sněmovně opět leží návrh na uzákonění obecného referenda
referendum , demokracie , Atény Řecko , historie
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
Dálnice D1 spojující Prahu a Brno je nejvytíženější českou dálnicí, na které často nastávají dopravní komplikace. Viníky jsou mnohdy samotní řidiči jako aktéři zbytečných a nebezpečných nehod. Policie se proto rozhodla ukázat záběry z několika havárií a apelovat na řidiče, aby byli za volantem obezřetní.
Zdroj: Jan Hrabě