I v Čechách se poslední dobou čím dál tím víc připomíná pojem přímá demokracie a některé strany volají po přidání prvků díky kterým by mohli občané mít přímou a nezprostředkovanou účast na vládě. Jako ideální model bývá často zmiňována vrcholná Aténská demokracie. Jedním z neodmyslitelných prvků aténského systému byl právě ostrakismus a ten by mohl sloužit zastáncům přímé demokracie jako připomenutí toho, že přímá demokracie se může lehce vymknout z rukou na ostrakizaci totiž dost možná doplatil i politik který ji prosadil.
V dnešní době má pojem ostrakizace negativní konotace, zejména v sociologii a pedagogice, ale od svého původního použití je opravdu na hony vzdálené. Ostrakismus byl pro starověké Atény hlavním a prakticky také jediným způsobem, jak ubránit demokratické zřízení proti choutkám mocichtivých tyranům. Podle pozdějších zpráv byl ostrakismus zaveden kolem roku 506 př. n. l. jako jedna z reforem Kleisténa, přezdívaného otec demokracie. O tom, jak nebezpečná dokáže přímá demokracie být, se údajně přesvědčil i sám Kleisténes, který měl být také ostrakizován.
Samotný princip přitom vypadá velmi jednoduše, měl ale dalekosáhlé důsledky. Pravidelně, jednou ročně, na shromáždění občanů (to znamená dospělých mužů s dostatečným majetkem) se provádělo hlasování, jestli mají občané zájem o ostrakizaci. Pokud většina hlasovala pro, tak za dva měsíce proběhlo samotné ostrakizační hlasování. Občané napsali na kousek keramického střepu (řecky ostraka a odtud také název) jméno člověka, který podle nich demokracii ohrožuje nejvíce. Keramické střepy používali proto, že byly levné a dostupné. Na rozdíl od hlavní psací látky papyru, který se dovážel až z Egypta.
Občan, který získal nejvíce hlasů byl potom odeslán do nuceného vyhnanství. Je důležité si povšimnout, že nešlo o člověka, který dosáhl nadpoloviční většiny ale pouze největšího počtu hlasů. Zároveň pokud občané odhlasovali ostrakizaci a byla splněna základní podmínka, tzv. quorum, tedy počtu hlasujících občanů – podle Plutarcha to bylo šest tisíc, někdo musel být ostrakizován a poslán do vyhnanství. Zároveň se ale mohla ostrakizace konat maximálně jednou ročně a vyhnán mohl být vždy pouze jeden člověk, pravděpodobně z náboženských důvodů, protože ostrakizace připomínala starší rituály očisty společnosti jako pharmakos.
Šlo ovšem o čestné vyhnanství, majetek nebyl zkonfiskován ani jeho společenský status, ale po dobu deseti let nesměl se ostrakizovaný vrátit do města. Účelem tohoto vyhnanství bylo znemožnění politické činnosti v Atenách, která se odehrávala zejména proslovy na aténském shromáždění a soudech. Pokud se ale občan vrátil do města před vypršením tohoto období, byl mu určen trest nejvyšší – smrt. Známe i několik málo případů kdy byli ostrakizovaní občané povoláni zpět dříve, například vyhnaní vojevůdci během vojenského ohrožení města řecko-perskými válkami. Za zmínku také stojí, že proti rozsudku nebylo odvolání a ani žádné jiné obrany. Z dnešního pohledu působí obzvlášť podivně, že nejprve se hlasovalo o tom, jestli má být ostrakizace vůbec provedena (tedy jestli má být někdo obviněn) a teprve potom, kdo to má být (kdo je vinen).
Samozřejmě se takový nástroj několikrát stal prostředkem politického boje, kdy jednotlivé názorové strany mohly chtít ostrakizovat hlavu nepřátelské frakce. Samozřejmě nemůže vyloučit ani pokusy ostrakismus ovlivňovat pomocí agitace, kampaní, úplatků nebo slibů.
Častokrát hrála roli pouze osobní sympatie nebo antipatie. Podle jedné historiky negramotný starý Atéňan požádal spoluobčana o to, aby na jeho ostraku napsal jméno Aristida Spravedlivého. Když byl dotázán proč právě toto jméno, odpověděl, že už má dost toho, jak všichni vychvalují Aristidovu spravedlnost. Ironií osudu ale o pomoc stařec nepožádal nikoho jiného než právě samotného Aristida. Jestli Aristides nakonec své jména na ostraku napsal a prokázal tak oprávněnost svojí přezdívky to nevíme, každopádně ale byl Aristides opravdu ostrakizován roku 482 př. n. l.
Podle všechno se přestal používat kolem r. 417 př. n. l., alespoň z toho roku známe poslední oběť ostrakizace. Ostrakismus skončil pravděpodobně s vypuknutím peloponéské války, a přestože byl po svržení spartské nadvlády v Aténách formálně obnoven, už nikdo další nebyl vyhnán. Jednou z hlavních příčin bylo patrně to, že demokracii už neohrožovali jednotlivci – tyrani, ale mocenská uskupení bohatých mužů – oligarchů proti kterým byl ostrakismus neúčinný.
Související
Stačilo Fica. Mimoparlamentní Demokrati chtějí referendum a zkrácení mandátu vlády
Ve Sněmovně opět leží návrh na uzákonění obecného referenda
referendum , demokracie , Atény Řecko , historie
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 1 hodinou
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 1 hodinou
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 2 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 2 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 2 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 2 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 3 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 3 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 3 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 3 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 4 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 4 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 5 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 5 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 6 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 6 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 7 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 7 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 7 hodinami
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.
Zdroj: Jakub Jurek