Nejskandálnější korupce v dějinách? Prezidentův gang měl z USA dojnou krávu, a to doslova

Washington - Někteří američtí prezidenti se netěší vůbec dobré pověsti. Pokud by někdo sestavoval pomyslný žebříček těch nejhorších, kdo by se pohyboval v popředí? Jistě by řeč přišla na Richarda Nixona, jemuž zlomila vaz aféra Watergate. Možná by byl vzpomínán Ulysses Grant, jenž byl mnohem lepším generálem než prezidentem. Nebo by vyhrál James Buchannan, který svojí nečinností dovedl USA až k občanské válce? Kdepak, favoritem by byl někdo úplně jiný.

Warren G. Harding se narodil v listopadu 1865 v Blooming Grove v americkém Ohiu. Již od mládí se v něm projevovaly obchodnické rysy. Na konci 90. let 19. století koupil místní noviny a díky svému umu je dokázal přetvořit ve významné médium. Pak se vrhl na politiku. V roce 1899 byl poprvé zvolen do ohijského kongresu a o 4 roky později se již stal americkým senátorem.

V roce 1920 byl Harding vybrán za republikánského kandidáta na prezidenta. Volba to nebyla vůbec jednoduchá. Republikánská konference byla paralyzována na mrtvém bodě a mnozí historikové tvrdí, že Hardingovi nakonec nominaci zajistily zákulisní hry newyorské mafie. Účel ale světil prostředky a ohijský senátor prezidentské volby v roce 1920 vyhrál.

Do Bílého Domu nastoupil ve velkém stylu, když do své vlády jmenoval několik schopných odborníků. Byli jimi například ministr financí Andrew Mellon, jehož daňové reformy nastartovaly ekonomiku nebo pozdější prezident Herbert Hoover, který zastával post ministra obchodu. Veřejnost byla spokojena a Harding byl velice oblíbený. Pod rouškou služby veřejnosti ale bujela korupce a prezidentovi přátelé zcela nepokrytě rozkrádali státní pokladnu.

Skandály na sebe proto nenechaly dlouho čekat. Největším skandálem spojeným s Hardingovou vládou byla aféra Teapot Dome. Ta byla pokládána až do propuknutí Nixonovy Watergate za největší skandál amerických politických dějin.

Šlo o to, že americká vláda disponovala rezervními ložisky ropy, jenže se nacházela v oblasti Teapot Dome ve státě Wyoming. Ta měla být pod správou ministra vnitra a Hardingova ohijského spolupracovníka Alberta Falla. Fall je ale bez výběrového řízení a za směšně malé peníze pronajal soukromé naftařské společnosti. To samé učinil ještě s několika dalšími nalezišti. Obchod ale vzbudil podezření amerického Kongresu. Ten zahájil Fallovo vyšetřování a na jeho konci byl ministr uznán vinným z přijetí úplatku ve výši 400 tisíc dolarů a putoval do vězení.

To ale nebylo zdaleka všechno. Hardingovi spolupracovníci drancovali veřejné zdroje dál a ze státu si udělali doslova dojnou krávu. Uvádí se, že dokonce přímo v Bílém domě byla skladována pašovaná whisky. Někteří američtí politici napojení na prezidenta se neštítili ničeho. Ředitel úřadu pro záležitosti veteránů dokonce rozkrádal peníze, jež byly určeny pro bývalé vojáky.

Vyznamenal se i ministr spravedlnosti Henry Daugherty. Ten jednak zbohatl na rozkrádání armádního materiálu a také na úplatcích, jež inkasoval za to, že zametal stopy po zločinech svých kolegů. Nechal se údajně uplácet přímo od americké mafie a osobně tak mařil vyšetřování jejích zločinů. Není divu, že pro skupinu Hardingových přátel, kteří si na několik let de facto zprivatizovali Spojené státy, se vžil přiléhavý název Ohijský gang.

Ještě než stihly být všechny skandály vyšetřeny, Warren Harding v srpnu 1923 zemřel. Ihned poté byly jeho ženou Florence spáleny všechny prezidentovy dokumenty a veřejnost tak začala ihned spekulovat, že první dáma zametla stopy po Hardingově zapojení do obřího rozkrádání země. Někteří dokonce tvrdili, že jej Florence Hardingová sama otrávil, protože Harding byl známý záletník a prý chtěl svoji ženu vyměnit za mladší milenku.  

Související

Více souvisejících

Prezident USA historie Korupce Bílý dům USA Mafie

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy