Nejskandálnější korupce v dějinách? Prezidentův gang měl z USA dojnou krávu, a to doslova

Washington - Někteří američtí prezidenti se netěší vůbec dobré pověsti. Pokud by někdo sestavoval pomyslný žebříček těch nejhorších, kdo by se pohyboval v popředí? Jistě by řeč přišla na Richarda Nixona, jemuž zlomila vaz aféra Watergate. Možná by byl vzpomínán Ulysses Grant, jenž byl mnohem lepším generálem než prezidentem. Nebo by vyhrál James Buchannan, který svojí nečinností dovedl USA až k občanské válce? Kdepak, favoritem by byl někdo úplně jiný.

Warren G. Harding se narodil v listopadu 1865 v Blooming Grove v americkém Ohiu. Již od mládí se v něm projevovaly obchodnické rysy. Na konci 90. let 19. století koupil místní noviny a díky svému umu je dokázal přetvořit ve významné médium. Pak se vrhl na politiku. V roce 1899 byl poprvé zvolen do ohijského kongresu a o 4 roky později se již stal americkým senátorem.

V roce 1920 byl Harding vybrán za republikánského kandidáta na prezidenta. Volba to nebyla vůbec jednoduchá. Republikánská konference byla paralyzována na mrtvém bodě a mnozí historikové tvrdí, že Hardingovi nakonec nominaci zajistily zákulisní hry newyorské mafie. Účel ale světil prostředky a ohijský senátor prezidentské volby v roce 1920 vyhrál.

Do Bílého Domu nastoupil ve velkém stylu, když do své vlády jmenoval několik schopných odborníků. Byli jimi například ministr financí Andrew Mellon, jehož daňové reformy nastartovaly ekonomiku nebo pozdější prezident Herbert Hoover, který zastával post ministra obchodu. Veřejnost byla spokojena a Harding byl velice oblíbený. Pod rouškou služby veřejnosti ale bujela korupce a prezidentovi přátelé zcela nepokrytě rozkrádali státní pokladnu.

Skandály na sebe proto nenechaly dlouho čekat. Největším skandálem spojeným s Hardingovou vládou byla aféra Teapot Dome. Ta byla pokládána až do propuknutí Nixonovy Watergate za největší skandál amerických politických dějin.

Šlo o to, že americká vláda disponovala rezervními ložisky ropy, jenže se nacházela v oblasti Teapot Dome ve státě Wyoming. Ta měla být pod správou ministra vnitra a Hardingova ohijského spolupracovníka Alberta Falla. Fall je ale bez výběrového řízení a za směšně malé peníze pronajal soukromé naftařské společnosti. To samé učinil ještě s několika dalšími nalezišti. Obchod ale vzbudil podezření amerického Kongresu. Ten zahájil Fallovo vyšetřování a na jeho konci byl ministr uznán vinným z přijetí úplatku ve výši 400 tisíc dolarů a putoval do vězení.

To ale nebylo zdaleka všechno. Hardingovi spolupracovníci drancovali veřejné zdroje dál a ze státu si udělali doslova dojnou krávu. Uvádí se, že dokonce přímo v Bílém domě byla skladována pašovaná whisky. Někteří američtí politici napojení na prezidenta se neštítili ničeho. Ředitel úřadu pro záležitosti veteránů dokonce rozkrádal peníze, jež byly určeny pro bývalé vojáky.

Vyznamenal se i ministr spravedlnosti Henry Daugherty. Ten jednak zbohatl na rozkrádání armádního materiálu a také na úplatcích, jež inkasoval za to, že zametal stopy po zločinech svých kolegů. Nechal se údajně uplácet přímo od americké mafie a osobně tak mařil vyšetřování jejích zločinů. Není divu, že pro skupinu Hardingových přátel, kteří si na několik let de facto zprivatizovali Spojené státy, se vžil přiléhavý název Ohijský gang.

Ještě než stihly být všechny skandály vyšetřeny, Warren Harding v srpnu 1923 zemřel. Ihned poté byly jeho ženou Florence spáleny všechny prezidentovy dokumenty a veřejnost tak začala ihned spekulovat, že první dáma zametla stopy po Hardingově zapojení do obřího rozkrádání země. Někteří dokonce tvrdili, že jej Florence Hardingová sama otrávil, protože Harding byl známý záletník a prý chtěl svoji ženu vyměnit za mladší milenku.  

Související

Bílý dům, Washington D.C., USA Analýza

Kdo po Trumpovi převezme Bílý dům? V USA se rozjíždí předvolební kampaň

Donald Trump teprve nedávno složil prezidentskou přísahu, ale kampaň pro volby 2028 už nabírá na obrátkách. V obou hlavních stranách se rýsují první jména možných uchazečů – od guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma přes viceprezidenta JD Vance až po známé osobnosti jako Tucker Carlson či Pete Buttigieg. Přehled možných kandidátů ukazuje, že souboj o Bílý dům začal mnohem dříve, než se čekalo.

Více souvisejících

Prezident USA historie Korupce Bílý dům USA Mafie

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 4 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 5 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 5 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 6 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 6 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 7 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 9 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 9 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 10 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 11 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 12 hodinami

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy