Nejskandálnější korupce v dějinách? Prezidentův gang měl z USA dojnou krávu, a to doslova

Washington - Někteří američtí prezidenti se netěší vůbec dobré pověsti. Pokud by někdo sestavoval pomyslný žebříček těch nejhorších, kdo by se pohyboval v popředí? Jistě by řeč přišla na Richarda Nixona, jemuž zlomila vaz aféra Watergate. Možná by byl vzpomínán Ulysses Grant, jenž byl mnohem lepším generálem než prezidentem. Nebo by vyhrál James Buchannan, který svojí nečinností dovedl USA až k občanské válce? Kdepak, favoritem by byl někdo úplně jiný.

Warren G. Harding se narodil v listopadu 1865 v Blooming Grove v americkém Ohiu. Již od mládí se v něm projevovaly obchodnické rysy. Na konci 90. let 19. století koupil místní noviny a díky svému umu je dokázal přetvořit ve významné médium. Pak se vrhl na politiku. V roce 1899 byl poprvé zvolen do ohijského kongresu a o 4 roky později se již stal americkým senátorem.

V roce 1920 byl Harding vybrán za republikánského kandidáta na prezidenta. Volba to nebyla vůbec jednoduchá. Republikánská konference byla paralyzována na mrtvém bodě a mnozí historikové tvrdí, že Hardingovi nakonec nominaci zajistily zákulisní hry newyorské mafie. Účel ale světil prostředky a ohijský senátor prezidentské volby v roce 1920 vyhrál.

Do Bílého Domu nastoupil ve velkém stylu, když do své vlády jmenoval několik schopných odborníků. Byli jimi například ministr financí Andrew Mellon, jehož daňové reformy nastartovaly ekonomiku nebo pozdější prezident Herbert Hoover, který zastával post ministra obchodu. Veřejnost byla spokojena a Harding byl velice oblíbený. Pod rouškou služby veřejnosti ale bujela korupce a prezidentovi přátelé zcela nepokrytě rozkrádali státní pokladnu.

Skandály na sebe proto nenechaly dlouho čekat. Největším skandálem spojeným s Hardingovou vládou byla aféra Teapot Dome. Ta byla pokládána až do propuknutí Nixonovy Watergate za největší skandál amerických politických dějin.

Šlo o to, že americká vláda disponovala rezervními ložisky ropy, jenže se nacházela v oblasti Teapot Dome ve státě Wyoming. Ta měla být pod správou ministra vnitra a Hardingova ohijského spolupracovníka Alberta Falla. Fall je ale bez výběrového řízení a za směšně malé peníze pronajal soukromé naftařské společnosti. To samé učinil ještě s několika dalšími nalezišti. Obchod ale vzbudil podezření amerického Kongresu. Ten zahájil Fallovo vyšetřování a na jeho konci byl ministr uznán vinným z přijetí úplatku ve výši 400 tisíc dolarů a putoval do vězení.

To ale nebylo zdaleka všechno. Hardingovi spolupracovníci drancovali veřejné zdroje dál a ze státu si udělali doslova dojnou krávu. Uvádí se, že dokonce přímo v Bílém domě byla skladována pašovaná whisky. Někteří američtí politici napojení na prezidenta se neštítili ničeho. Ředitel úřadu pro záležitosti veteránů dokonce rozkrádal peníze, jež byly určeny pro bývalé vojáky.

Vyznamenal se i ministr spravedlnosti Henry Daugherty. Ten jednak zbohatl na rozkrádání armádního materiálu a také na úplatcích, jež inkasoval za to, že zametal stopy po zločinech svých kolegů. Nechal se údajně uplácet přímo od americké mafie a osobně tak mařil vyšetřování jejích zločinů. Není divu, že pro skupinu Hardingových přátel, kteří si na několik let de facto zprivatizovali Spojené státy, se vžil přiléhavý název Ohijský gang.

Ještě než stihly být všechny skandály vyšetřeny, Warren Harding v srpnu 1923 zemřel. Ihned poté byly jeho ženou Florence spáleny všechny prezidentovy dokumenty a veřejnost tak začala ihned spekulovat, že první dáma zametla stopy po Hardingově zapojení do obřího rozkrádání země. Někteří dokonce tvrdili, že jej Florence Hardingová sama otrávil, protože Harding byl známý záletník a prý chtěl svoji ženu vyměnit za mladší milenku.  

Související

Bílý dům, Washington D.C., USA Analýza

Kdo po Trumpovi převezme Bílý dům? V USA se rozjíždí předvolební kampaň

Donald Trump teprve nedávno složil prezidentskou přísahu, ale kampaň pro volby 2028 už nabírá na obrátkách. V obou hlavních stranách se rýsují první jména možných uchazečů – od guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma přes viceprezidenta JD Vance až po známé osobnosti jako Tucker Carlson či Pete Buttigieg. Přehled možných kandidátů ukazuje, že souboj o Bílý dům začal mnohem dříve, než se čekalo.

Více souvisejících

Prezident USA historie Korupce Bílý dům USA Mafie

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 43 minutami

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 3 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 5 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy