43 korun na den. OSN prohrává boj s chudobou, na vině jsou i klimatické změny

Nová zpráva OSN mapuje plnění 17 cílů, které světoví lídři přijali v roce 2015. Autoři zmiňují i jistá pozitiva, například 49procentní pokles v úmrtnosti dětí v období od roku 2000 do 2017 nebo skutečnost, že 90 procent světové populace má nyní přístup k elektřině.

Zástupce generálního tajemníka OSN pro ekonomické a sociální otázky Liou Čen-min ale na tiskové konferenci řekl, že před mezinárodním společenstvím stále stojí "kolosální" výzvy. Nejnaléhavější je podle něj boj s klimatickými změnami, které prý mohou "ovlivnit pokrok učiněný za poslední desetiletí" v eliminaci chudoby a zlepšování kvality života po celém světě.

Nejvýrazněji se podle Lioua klimatické změny odrážejí na zemědělství, což je pro vývoj počtu hladovějících lidí klíčový faktor. OSN odhaduje, že v roce 2017 bylo ve světě 821 milionů podvyživených lidí, což odpovídá číslu pro rok 2010 a představuje nárůst oproti roku 2015, kdy podle odhadů hladovělo 777 milionů lidí.

Liou tento vývoj hodnotil jako tragédii pro mezinárodní společenství. Nejhorší je podle nové zprávy situace v subsaharské Africe, kde mezi lety 2014 a 2017 přibylo zhruba 42 milionů podvyživených obyvatel.

Podíl lidí žijících v extrémní chudobě sice v roce 2018 podle OSN klesl na 8,6 procent globální populace, vymýtit tento fenomén se ale zřejmě do roku 2030 nepodaří. Pokles se začíná zpomalovat a analýza odhaduje, že s mizivým denním rozpočtem bude stále hospodařit šest procent obyvatelstva planety. "Extrémní chudoba se dnes dotýká hlavně venkovského obyvatelstva. Čím dál víc ji prohlubují násilné konflikty a klimatické změny," píše se v dokumentu.

Progress towards eradicating poverty continues, but the pace has slowed down. We need major shifts in policy to #EndPoverty by 2030. More in the #SDGreport: https://t.co/doqUaFGQib #SDGs #GlobalGoals pic.twitter.com/U4n2ZDjZBx

Experti OSN také varují před zrychlujícím se úbytkem biodiverzity, přičemž "riziko vyhynutí druhů se za posledních 25 let zhoršilo o téměř deset procent". Investice do do fosilních paliv přitom podle zprávy zůstávají vyšší než investice do "klimatických opatření".

"Je naprosto zjevné, že k tomu, abychom spustili sociální a ekonomickou transformaci potřebnou pro dosažení cílů na rok 2030, potřebujeme mnohem hlubší, rychlejší a ambicióznější reakci," komentoval závěry generální tajemník OSN António Guterres.