Covid-19 brzdí novou Hedvábnou stezku, ohrožen je gigantický projekt vysokorychlostní železnice

Omezení cestování, které má zabránit šíření nemoci způsobené novým typem koronaviru, způsobilo nečinnost velké části druhé největší ekonomiky světa a zablokovalo důležité body Siovy iniciativy nové Hedvábné stezky, píše agentura Reuters.

Číňané se nemohou dostat do zahraničí, aby zde pracovali na projektech, a továrny jsou odříznuté od dovozu z Číny, který potřebují, aby mohly fungovat, tvrdí více než desítka vedoucích pracovníků firem.

"Mnoho továren v Číně zůstává zavřeno a ty, které jsou otevřené, nedosahují plné kapacity," uvedl čínský analytik firmy Ducker Frontier Po-jang Sü. "Protože mnoho projektů nové Hedvábné stezky získává vybavení a stroje od výrobců sídlících v Číně, narušení průmyslové výroby a dodavatelských řetězců způsobí další zpoždění."

Jedním z projektů, který má problémy, je gigantický projekt China Railway International Group na výstavbu vysokorychlostní železnice v Indonésii za šest miliard USD (138,5 miliardy Kč). Státní podnik zřídil pracovní skupinu pro sledování šíření koronaviru a vyzval všechny čínské zaměstnance, kteří odjeli domů na oslavy lunárního Nového roku, aby se do Indonésie nevraceli, uvedl jeden z vedoucích pracovníků společnosti, který si nepřál být jmenován, protože nemá oprávnění mluvit s médii. Do Indonésie se zatím nesmělo vrátit více než 100 čínských zaměstnanců, převážně kvalifikovaných pracovníků nebo manažerů, kteří pracují na projektu spojení indonéského hlavního města Jakarta s textilním centrem Bandung vzdáleným zhruba 140 kilometrů.

"Musíme se soustředit na méně důležité části železničního projektu, dokud se někteří z našich klíčových lidí nevrátí zpět do práce," uvedl. "Náš projekt byl doprovázen zpožděním a kontroverzí a tento koronavirus nám přinesl ještě větší problémy."

Čínské společnosti Tsingshan Holding, GEM a Zhejiang Huayou Cobalt pozastavily své projekty na produkci niklu a kobaltu v Indonésii, protože největší ekonomika jihovýchodní Asie přerušila na počátku února lety do a z Číny a odmítla vpustit do země všechny osoby, které byly v předchozích 14 dnech v pevninské Číně. Spuštění nových projektů by tak mohlo být odsunuté.

Koronavirus zatím neměl dopad na tzv. čínsko-pákistánský hospodářský koridor s plánovanými investicemi 62 miliard USD. Někteří manažeři však po návratu z Číny do Pákistánu museli do karantény.

Problémy, které představuje nový koronavirus pro kontrakty, jež jsou součástí nové Hedvábné stezky, navazují na negativní reakci z roku 2018, kdy představitelé Indonésie, Malajsie, Srí Lanky a dalších zemí kritizovali projekty, které jsou podle nich nákladné a zbytečné. Čína pak omezila některé plány poté, co se několik zemí rozhodlo je přezkoumat, zrušit nebo omezit kvůli obavám z vysokých nákladů, ohrožení suverenity zemí a korupce.

Koronavirus také začal narušovat dodavatelské řetězce, díky kterým mají firmy napojení na důležité strojní zařízení a součástky. Kanceláře vedoucích pracovníků z Číny ve zvláštní hospodářské zóně v Kambodži, která se sama označuje za důležitou část programu nové Hedvábné stezky a je domovem více než 160 podniků s 20.000 zaměstnanci, zejí prázdnotou. Zaměstnanci továren patřících čínským firmám agentuře Reuters řekli, že většina dělníků je místních, ale větším problémem je jejich závislost na dodávkách z Číny.

Analytik Economic Intelligence Unit Nick Marro upozorňuje, že to vše může prodloužit časové harmonogramy projektů, a zvýšit jejich náklady. A i když by to mohlo mít vliv na provoz firem jen v prvním čtvrtletí, v závislosti na tom, kdy se podaří dostat virus pod kontrolu, pomalejší ekonomický růst Číny bude mít regionální i globální dopad.

Na některých místech již dopady koronaviru na projekty nové Hedvábné stezky pociťují. Bangladéš oznámil zpoždění několika infrastrukturních projektů, včetně uhelné elektrárny Payra, která měla být uvedena do komerčního provozu na počátku února. V elektrárně je více než 2000 pracovníků z Číny a 40 procent z nich odjelo domů na oslavy lunárního Nového roku.