OECD ohlásila dosažení dohody o globální minimální dani

Mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Oznámila to dnes Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dodala, že domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda podle OECD zajistí, aby velké podniky odváděly spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky, napsala agentura Reuters.

Dohoda se vyjednávala čtyři roky, naposledy se nechalo přesvědčit Irsko, Maďarsko a Estonsko. Ze 140 zemí zapojených do vyjednávání, jež podle OECD zastupují 90 procent světového HDP, k dohodě zatím nepřistoupila Keňa, Nigérie, Pákistán a Srí Lanka.

"Náš mezinárodní daňový systém bude díky dnešní dohodě spravedlivější a bude lépe fungovat," uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann. "Je to dalekosáhlá dohoda, která zajišťuje, že náš mezinárodní daňový systém bude dobře plnit svůj účel v digitalizované a globalizované světové ekonomice," dodal.

Pozitivně na dohodu reagoval americký prezident Joe Biden, který její vznik podporoval. "Američtí pracovníci a daňoví poplatníci po desetiletí dopláceli na daňový systém, který odměňoval nadnárodní korporace za to, že pracovní místa a zisky přesouvaly do zahraničí," řekl. "Tento útěk za nižšími daněmi nepoškodil jen americké pracující, ale v hospodářské soutěži znevýhodnil i mnoho našich spojenců," dodal.

"Facebook již dlouho volá po reformě globálních daňových pravidel," reagoval viceprezident společnosti Facebook Nick Clegg. "Uvědomujeme si, že by to (pro nás) mohlo znamenat placení vyšších daní, a to na různých místech," dodal. "Daňový systém musí vzbuzovat důvěru veřejnosti a zároveň poskytovat podnikům jistotu a stabilitu. Jsme rádi, že se rýsuje mezinárodní konsenzus," uzavřel.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dosažení daňové dohody přivítala. "Je to historický okamžik. Je to velký krok vpřed při vytváření spravedlivějšího daňového systému," prohlásila. "Požadavek, aby velké společnosti platily správný objem daní, není jen otázkou veřejných financí. Je především otázkou základní spravedlnosti," dodala.

"Dnes jsme učinili další důležitý krok k větší daňové spravedlnosti," uvedl německý ministr financí Olaf Scholz," v prohlášení, které poskytl agentuře Reuters.

Někteří signatáři nicméně pochybují, že systém bude zaveden do roku 2023. Za nereálné toto datum považuje švýcarské ministerstvo financí, které nadto žádá vyšší zohlednění zájmů malých ekonomik.

Pochyby vyjádřila i organizace Oxfam, podle níž daňové ráje nezmizí. "Co se týče daní, ďábel se skrývá v detailech, například v husté síti výjimek," uvedla Susana Ruizová, která se organizaci soustředí na daňovou problematiku.

Organizace OECD uvedla, že dohoda bude následně předložena 13. října ve Washingtonu ministrům financí zemí skupiny G20 a poté by ji měli koncem měsíce v Římě schválit lídři zemí G20.

Otazník podle agentury Reuters visí nad postojem Spojených států, který částečně závisí na vyjednávání v Kongresu o domácí daňové reformě.

Země, které dohodu podpoří, by ji měly do svých právních řádů vtělit už příští rok, aby mohla začít platit od roku 2023. Některé zúčastněné strany, jako již zmíněné Švýcarsko, to považují za extrémně krátkou dobu.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire uvedl, že Paříž využije svého předsednictví Evropské unie v prvním pololetí roku 2022 k tomu, aby dohodu převedla do právních předpisů v celé sedmadvacítce.

Související

Více souvisejících

Daně oecd

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Palestina

Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.

před 1 hodinou

Bleskové povodně v Nepálu

V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé

Dva pracovníci byli zachráněni z tunelu vodní elektrárny v Nepálu devět dní poté, co oblast zasáhly katastrofální bleskové povodně. Záchranářům se podařilo oba muže vyprostit v pátek v brzkých ranních hodinách z hloubky přibližně 170 metrů pod zemí. K neštěstí došlo v komplexu vodní elektrárny Upper Trishuli 3A, který se nachází v jedné z nejvíce postižených oblastí celé země.

před 2 hodinami

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

včera

včera

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

včera

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

včera

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

včera

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

včera

Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko

Polský premiér Donald Tusk prohlásil na středečním jednání vlády, že požár v továrně na výrobu dronů WB Electronics byl úmyslným žhářstvím a za útokem stojí s vysokou pravděpodobností Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy