Pavouci, syrové maso a olympijské hry pro Santu: 10 zemí s nejpodivnějšími vánočními zvyky

1. Švýcarský Santa sportovec

Ve Švýcarsku vypadá Santa úplně jinak, než ho nejspíš většina z nás zná. Tady to není obtloustlý dědoušek, ale naopak fit sportovec. V městečku Samnaun se totiž pořádají Olympijské hry Santy Clause. Sjíždějí se zde Santové z různých zemí a soutěží v disciplínách, jako je tanec, zpěv, závody na saních nebo v lezení po komínech.

2. Norsko bez košťat

V Norsku lidé věří, že na Štědrý den vycházejí zlé čarodějnice a hledají košťata, na nichž by se proletěly. Proto se musí všechna košťata pořádně schovat. Muži zase střílejí z brokovnice, aby zahnali zlé duchy.

3. Venezuelci na bruslích

V Caracasu se v průběhu týdne před Štědrým dnem jezdí do kostela zásadně na bruslích. Dokonce se kvůli tomu uzavírají některé silnice, aby auta „sportovce“ neohrožovala.

4. Humu-humu-nuku-nuku-a-pua-a

… je domorodý název ostence běloskvrnného, kterého byste si museli do akvária na Vánoce pořídit, pokud byste žili na Havaji. Je to krásná, ale ne úplně malá ryba, která může být dost agresivní. Příjemnějším zvykem na Havaji jsou však oslavy na pláži. Lidé zde totiž věří, že Santa Claus vozí dárky na červené kánoi tažené delfíny. Důkaz najdete v havajské vánoční koledě Here Comes Santa in a Red Canoe.

5. Ukrajinští pavoučci

Na Ukrajině se má za to, že pavouci na Štědrý den přináší štěstí. Lidé proto věší na vánoční stromky umělé pavoučky a pavučiny. Někteří jdou dokonce dál a pár dní před Štědrým dnem na stromek vypouštějí živé pavouky, aby měli pavučiny opravdové. Ukrajinci také mají co uklízet, v některých částech země je totiž zvykem házet jídlo ze štědrovečerní večeře na strop ve víře, že jim to pomůže k požehnání.

6. Grónská vánoční hostina

Grónsko vyniká především svým vánočním jídelníčkem. Važte si našeho kapra a bramborového salátu, grónští obyvatelé totiž tradičně jedí syrové maso z alky, které nadto nechávají sedm měsíců uležet, aby „dozrálo“, zabalené do kůže z tuleně. Další pochutina grónského vánočního jídelníčku je velrybí kůže zvaná mattak.

7. Jihoafrické larvy a zlobivý Danny

Za Grónském nezaostává ani Jihoafrická republika, kde jsou tradičním pokrmem smažené larvy můr. Důvodem pro zařazení této „dobroty“ do jídelníčku je legenda, podle které larvy chrání děti před duchem chlapce Dannyho, kterého jeho babička zabila na Štědrý den, protože zlobil a snědl koláčky napečené pro Santu. Milé, že?

8. Wales s koňskou lebkou

Poněkud strašidelná tradice se udržuje i na waleských venkovech a nazývá se Mari Lwyd. Jeden z vesničanů, který je zvolen za hlavní osobu oslav, jde totiž v čele průvodu a nese nad hlavou koňskou lebku na dřevěné tyči. Další vesničané jdou v průvodu za ním a zpívají koledy. Podobný průvod se objevuje i v Británii s lebkami jiných zvířat.

9. Španělsko a jejich zvyky spojené s vyměšováním

Ve Španělsku mají zvyky podivně spojené s vyměšováním. Jedním z nich je duté polínko dřeva zvané Caga Tió, do něhož rodiče dají sladkosti. Děti se pak o polínko měsíc „starají“, krmí ho dalšími sladkostmi, aby se pak na Štědrý večer mohlo „vyprázdnit“. To znamená, že se vysypou cukrovinky a jako poslední musí vypadnout česnek nebo slaneček.

V některých španělských oblastech zase můžete nalézt v rozích betlémů postavičky zvané Caganer. Tradičně jsou to figurky rolníků v lidových kostýmech, mají však sundané kalhoty a polohu těla nachystanou na vyměšování. V poslední době jsou opravdu populární, vyrábějí se totiž v podobě reálných osob.

10. Finské děti se o Vánocích moc nevyspí

Ve Finsku je zase zvykem, že děti spí v noci po Štědrém večeru na zemi. Postele totiž musí zůstat volné, protože lidé věří, že v nich v tuto noc přespávají mrtví.