Bod obnovy. Česko se vrací ke sci-fi, teď do roku 2041

V Evropě roku 2041 mají všichni lidé ústavní právo prožít „jeden celý život“. Pokud se vám stane nehoda, jste oživeni a můžete pokračovat dál ve svém životě. Stačí si každé dva dny pravidelně vytvářet digitální zálohu své osobnosti tzv. bod obnovy. Ale zaslouží si vůbec lidstvo právo na druhou šanci?

Čeští tvůrci filmu "Bod obnovy", který je součástí sekce Zvláštní uvedení na festivalu v Karlových Varech, se zaměřili na klíčové prvky sci-fi žánru. Tento snímek se snaží navázat na tradici velkolepých českých sci-fi filmů, jako je například legendární Ikarie XB-1 z roku 1963. V "Bodu obnovy", který bude mít premiéru v českých kinech od 21. září, tvůrci se pokusili vytvořit věrohodnou budoucnost, která je pro nás velmi relevantní a teoreticky bychom ji mohli sami zažít.

"Nedá se říct, že by to byl jediný pokus o sci-fi v České republice, těch filmů pár je, ale mám pocit, že je nikdo moc nezná. Jsou tady komedie Miloše Macourka a Václava Vorlíčka, které miluju, ale často jsou to spíše takové fantasy v moderním světě. Když si člověk řekne sci-fi, chce vidět budoucnost, jiné domy, vesmírné lodě a podobně," uvedl Hloz pro ČTK. 

„Zdá se to být skvělý systém, zdánlivě dokonalý. Bod obnovy si musí člověk jen pravidelně zálohovat. V rukou morálně nezodpovědných jednotlivců či korporací ale může způsobit nevratné kroky a mít fatální následky. Nejen o tom náš film je,“ vysvětlil spoluautor scénáře a režisér Robert Hloz.

"Od Ikarie XB-1 se lišíme tím, že se Bod obnovy neodehrává ve vesmíru, ale chceme navázat na její kvalitu a žánr," dodal.

Kolem základního tématu se točí děj dynamického filmu, který ctí žánrová pravidla detektivky i chytrého sci-fi, aby zároveň nabídl neotřelá zamyšlení nad současností i budoucností. „Fascinuje mě objevování nového světa, který je nám téměř nadosah. Pod svojí žánrovou slupkou je Bod obnovy příběhem o morálních dilematech společnosti,“ vysvětluje režisér Robert Hloz.

Snímek "Bod obnovy", který získal přezdívku "Blade Runner po Česku", se zaměřuje na existenciální otázku, zda si lidská společnost zaslouží druhou šanci. Děj se odehrává v roce 2041, kdy lidstvo dosáhlo pokročilého bodu, kdy je schopno překonat smrt. V případě nepřirozeného úmrtí má každý jedinec právo na obnovení života prostřednictvím zálohy své osobnosti - tzv. bodu obnovy. Film se zabývá těmito tématickými prvky a klade divákům otázku, zda je toto opravdu správná cesta pro lidstvo.

Do role hlavní hrdinky, agentky Em Trochinowské, tvůrci obsadili herečku Andreu Mohylovou, která ztvární mladou detektivku odhalující zločin jiné dimenze, než jsme prozatím zvyklí.

Jejího nadřízeného hraje Jan Vlasák, spojence ve vyšetřování Matěj Hádek a profesionála z jiné bezpečnostní složky Václav Neužil. Ředitele společnosti zajišťující obnovu si zahrál Karel Dobrý, jeho podřízenou Agáta Kryštůfková. Postavy „rebelů“ představují například Milan Ondrík nebo Iveta Dušková.

"Obchoduju s obnoveným životem. Úplně kladná postava to není, ten obchod není zcela čistý. Nejsem úplně záporná postava, ale kladná také ne," podotkl Dobrý.

Režisér Hloza poznamenal, že natáčení sci-fi je náročnější než tvorba filmů zasazených do současnosti. V české kinematografii převládají příběhy obyčejných lidí, a proto je vytvoření věrohodného sci-fi snímku velmi obtížné. Dobrý s tímto tvrzením souhlasil.

Režisér Hloz se narodil v Brně roku 1989. Již ve svých studentských letech získal uznání za své filmy. Jeho snímek "Podtlak" z roku 2009 byl oceněn na několika festivalech a s filmem "Mlýn" vyhrál Kodak Student Gold Award a Noc Filmových Nadějí v roce 2011. Dobrý, který s Hlozem spolupracoval, vyjádřil, že jejich spolupráce byla příjemná. Podle něj režisér má jasno v tom, co chce a jak by měly vypadat obrazy ve filmu.