Jedno z nejkrásnějších divadel v USA už 60 let neexistuje, přesto přežívá díky rockové hudbě

Ačkoliv po něm dnes nenajdete žádnou stopu, Paradise Theatre, situované v době své existence v západní části Chicaga, bývalo jedním z nejluxusnějších a nejobdivovanějších kulturních stánků. Bohužel bylo postaveno v době krajně nevhodné nejen pro divadelní představení, ale pro život jako takový. Přesto je dodnes nejznámější scénou - přestože už 60 let neexistuje.

Když múzám vládne krize

Už samotná stavba byla velmi komplikovanou, protože podnikatel Louis Guyan chtěl vystavět unikátní stavbu, kterou bude celá země obdivovat. Spojil se architektem Johnem Ebersonem, ale ubývající finanční prostředky mu nedovolily stavbu realizovat. Podobný osud postihl bratry Cooneyovy, takže nakonec začala Paradise Theatre stavět společnost Balaban & Katz Company, jeden z největších filmových magnátů v zemi. Společně s Rajským divadlem vzniklo v téže době devět dalších scén.

Paradise Theatre na 231 N. Pulaski Road však bylo rozhodně nejhonosnější. V Chicagu v té době bylo na 4 000 divadel, ale jak uvedl spisovatel Joseph Engelhof v Chicago Tribune, toto divadlo bylo více než jen velkolepé. Byl to skutečné hollywoodský sen. Poprvé se divákům otevřelo 14. září 1938, a protože bylo od počátku koncipováno jako multifunkční, premiéru obstaral film The Fleet's In s herečkou Clarou Bow v hlavní roli. Od samého počátku se však projevil nedostatek, jdoucí tak trochu na vrub přepychu - sál byl akusticky špatně řešen, což diváky odrazovalo. A jenom pohled na dechberoucí dekorace nestačil. Když k tomu připočítáme Černý pátek na americké burze, lehko si spočítáme, že hned po začátku se pomyslné akcie Rajského divadla začaly povážlivě hroutit. Vždyť v letech 1929 - 1934 byla v USA zrušena třetina existujících divadel.

Snaha o záchranu

The Balaban & Katz Company se pokoušela situaci vyřešit dočasným uzavřením v letech 1931-1934 s nadějí, že po oživení amerického trhu opět nastanou pro kulturu lepší dny. Bohužel i po roce 1934 ještě byla pro většinu obyvatel Chicaga návštěva kina nebo divadla příliš velkým luxusem. Paradise Theatre si na sebe vlastně nikdy nevydělalo. Navíc nebylo schopno adekvátně reagovat na bouřlivě se měnící vývoj filmového průmyslu. Nepomohly ani různé pokusy ve formě různých estrád, plesů či představení, v roce 1956 John Balaban, předseda The Balaban & Katz Company rozhodl o uzavření a demolici budovy.

Jako by však přepychový stánek odmítl vzít na vědomí svůj zánik - přestože měla být budova zbořena do šesti měsíců, trvalo celé dva roky, než se solidní stavbu podařilo definitivně zlikvidovat. Dnes na místě bývalého Paradise Theatre najdeme obchod s potravinami, po kdysi honosném divadle nezbyla jediná stopa.

(zdroj: youtube.com)

Pocta v rytmu rocku

Fyzicky divadlo nedohledáme, můžeme se na zažloutlých fotografiích podívat, jak ona krása vtesaná do klasických rysů velkolepé stavby působila. Pokud však chceme nasát něco málo z jejího života, máme ještě jednu možnost. 

Přestože se na pódiu Rajského divadla rock nikdy nehrál, ani nemohl, americká skupina Styx mu věnovala stejnojmenné LP, které se přimklo ke stylu konceptuálních alb, v té době tolik populárních. Pětice hudebníků (Dennis de Young, James Joung, Tommy Shaw, Chuck a John Panozzovi) složila hold zaniklému divadlu a v deseti písních zachycuje originálním způsobem třicetiletou existenci Rajského divadla. Závěrečný několikavteřinový dodatek State Street Sadie jakoby evokoval ztrácející se třpyt divadla a mizející honosou krásu, které byla vyměřena mnohem kratší existence, než se předpokládalo.

Navzdory blokádě západních uměleckých děl tehdejší státní podnik Supraphon reagoval neobvykle pružně a LP Paradise Theatre se objevilo i na našich pultech s velmi dobrým průvodním slovem hudebního publicisty Jaromíra Tůmy. A můžeme říci, že písně z tohoto alba s přibývajícími roky neztratily nic na své aktuálnosti, jsou stále živé i 60 let po zániku divadla a třicet let od vydání desky.