Poprvé zveřejněn audio záznam rozhovorů Lídy Baarové s Josefem Škvoreckým

Liberec - Již 8. dubna vychází autentické nahrávky „Případ Lída Baarová - Rozhovory herečky s Josefem Škvoreckým“ z roku 1982. Hvězda prvorepublikového filmu na nich poprvé a zřejmě naposled vypráví, jak to doopravdy bylo.

V létě roku 1982 se v Alicante (Španělsko) v letním bytě MUDr. Dohnala setkali herečka Lída Baarová (7. září 1914, Praha – 27. října 2000, Salzburg) se spisovatelem Josefem Škvoreckým. Nejspíš poprvé (a zřejmě naposled) tu Lída Baarová mluví opravdu upřímně. Josef Škvorecký pořídil z hovorů amatérský zvukový záznam, který následně hodlal literárně zpracovat.Kniha pak za půl roku skutečně vyšla ve Škvoreckého nakladatelství Sixty-Eight Publishers, Corp. pod názvem Lída Baarová – Útěky (1983). Dvanáct magnetofonových kazet, na kterých je zachycena hereččina pravdivá zpověď, věnoval později Josef Škvorecký Ondřeji Suchému. Z osmnácti hodin zvukového záznamu vznikl nyní komplet tří CD (scénář střihů Naďa Dvorská) chronologicky zachycujících životní osudy slavné české filmové hvězdy předválečného a válečného filmu (filmů natočila za celý svůj život celkem sedmdesát).

Největší část vyprávění představuje podrobný popis toho, jak to chodilo v německé filmové společnosti UFA, kam Baarová přijela v roce 1934 (tehdy jí bylo dvacet let). V Německu pobývala do roku 1938. I zde, stejně jako v tehdejším Československu, prožívala obrovskou popularitu. Byla neobyčejně krásná a svého půvabu uměla náležitě využít. Měla zájem vždy jen o muže ve významném postavení. Adolfa Hitlera jen okouzlila, ovšem ministra německé propagandy Josepha Goebbelse svedla natolik, že kvůli ní hodlal opustit rodinu s několika dětmi. Stýkala se s nacistickými pohlaváry, účastnila se jejich sjezdů, ale žila s pocitem, že je vše v pořádku. Hitler ovšem nařídil svému ministrovi nemanželský vztah ukončit.

V roce 1948 emigrovala Lída Baarová do Rakouska. Pasáže poválečného pádu z výšin slávy tvoří druhou rozsáhlou část hereččiných vzpomínek. V roce 1982, kdy byl záznam pořízen, neměla problém s otevřeností svého vyprávění. Po roce 1990 ovšemvzala své přiznání zpět a snažila se popřít vše, co zhruba deset let předtím Josefu Škvoreckému sdělila. Nyní je možnost slyšet podstatné pasáže z její zpovědi – bez „autocenzury". Vyprávění Lídy Baarové je doprovázeno třemi filmovými písněmi z let 1934-1940 v jejím podání.

3CD vyjde 8. dubna 2016.

Související

Helena Třeštíková

Natáčela zoufalé manžele i Tigrida. Jak dostala Helena Třeštíková před kameru koho chtěla?

Česká dokumentární tvorba asi nedisponuje slavnějším jménem, než je Helena Třeštíková. Režisérka a dokumentaristka obdržela za plejádu veleúspěšných snímků řadu cen doma i v zahraničí. Je jednou z prvních autorek tzv. časosběrných dokumentů, v nichž sleduje dějiny lidského života napříč celým jeho trváním. Jak její filmy zachytily dějiny se stalo tématem besedy s režisérkou ve studentském klubu Univerzity Palackého v Olomouci, která proběhla 23. dubna.

Více souvisejících

Lída Baarová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 6 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 6 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy