RECENZE: Strach jíst duši. Když se stoletá Sněhurka zamiluje do Araba

„Štěstí není vždycky veselé.“

A když říkám pohádku, myslím to s hodně velkou nadsázkou. Ostatně takové je pojetí celé inscenace. Původní scénář ze sedmdesátých let Rainera Wernera Fassbindera, enfant terrible Nové vlny německého filmu, jak je často nazýván, vypráví o postarší uklízečce Emmi Kurowské a o generaci mladším Salemovi z Maroka, kteří se do sebe zamilují a společně čelí nenávisti okolí. Kromě tematizovaného rasismu film zobrazil další tabu své doby, a to sexuální život starších žen.

Úprava Petra KlariNa Klára a Jana Friče postavila do popředí právě téma tabuizovaného sexuálního života seniorů. Za vším však stále nenápadně, ale tím mrazivěji, prosvítá téma rasismu a maloměšťáctví.

Inscenace Jana Friče je posunuta do kabaretní stylizace a je doslova napěchovaná popkulturními odkazy a nadsázkou. Výsledkem je neuvěřitelně zábavná šílenost, která přesto svou nevázaností nezastiňuje sílu příběhu a vážnost motivů. Tvůrci se nesnažili původní námět nijak aktualizovat, a to ani nemuseli – příběh funguje v jakékoli době. Proto jej zasadili do jakéhosi bezčasí, které se může odehrávat kdykoliv od sedmdesátých do devadesátých let, což konkretizují v podstatě jen použité písně. Zbytek pracuje spíše s archetypálním zobrazením, které nese jasné sdělení – všechno, co sledujeme, se může lehce týkat (a týká) i nás a dnešní doby.

„Někdy si přeju, abych s tebou byla na světě úplně sama.“

Režisér Frič se rozhodl příběh vyprávět pohledem hlavní postavy, uklízečky Emmi Kurowské (Ivana Hloužková). Zde tedy přichází na řadu označení „pohádka“, které stojí v podtitulu inscenace. Pohledem Emmi je totiž vše, co se točí kolem milovaného Salema, třpytivé a pohádkově bláznivé. Proto se Emmi převlékne do typicky disneyovského kostýmu Sněhurky, na jevišti stojí obří růžová postel, pod diskokoulí tančí svalnatí striptéři a představitel Salema (Roman Blumaier) má pod civilním oblečením zlatý dres, díky kterému vypadá jako namakaný superhrdina. Na vše pak dohlíží socha růžového jednorožce, která vyvolala zájem médií a znepokojení úzkostlivých diváků ještě před premiérou a která zde velmi funkčně symbolizuje pohoršení okolí nad nevyrovnaným vztahem hlavních hrdinů.

Režijními nápady se to jen hemží a jedna ujetost střídá druhou. Pravda, někdy je tam těch nápadů až moc, že to jeden nestíhá sledovat a hlavně chápat, co to všechno znamená. Ale překvapivě to funguje a do sebe zapadá.

Zásluhu na tom jistě má i vynikající obsazení. Uklízečku Emmi ztvárnila hostující Ivana Hloužková, herečka z Husy na provázku, která přes všechnu tu stylizaci a nadsázku dokázala postavu zlidštit. Její Emmi je vtipná i dojemná a uvěřitelná ve své milé naivitě a víře v lásku. Přesně obsazený Roman Blumaier jako „ušlechtilý divoch“ Salem vsadil na přehnanou stylizaci a inspiroval se béčkovou tureckou kinematografií. Zní to bláznivě (a také to bláznivé je), ale i tato stylizace zvláštním způsobem funguje. Z vedlejších rolí na sebe dokázala strhnout pozornost studentka JAMU Michaela Rykrová jako hostinská Barbara nebo tradičně výborný Jan Grundman mimo jiné jako Emmin zeť Evžen.

Strach jíst duši v Redutě je především dramaturgicky výborně zvolená inscenace. Přes svoji kabaretně „pohádkovou“ stylizaci v ní mrazivě zaznívají paralely k současnosti. Národní divadlo Brno se nebojí riskovat a provokovat. A to je dobře.

Napsala: Pavla Haluzová

Celkové hodnocení: 90%

Národní divadlo Brno

Rainer Werner Fassbinder: Strach jíst duši

Překlad: Martin Sládeček Režie: Jan Frič Úprava: Petr KlariN Klár a Jan Frič Dramaturgie: Martin Kubran a Petr KlariN Klár Hudba: Výběr režiséra a dramaturgů                              Výprava: Jan Štěpánek Světelný design: Martin Špetlík

Osoby a obsazení: Ivana Hloužková j. h. (Emmi Kurowski), Roman Blumaier (Salem), Michaela Rykrová j.h. (Barbara, hostinská), Petr Bláha (Fuad Sandmann), Isabela Smečková j.h. (Katarina /Krista, Emmina dcera / uklízečka Paula), Jan Grundman (Evžen, Emmin zeť/obchodník Angermayer/ policajt 1), Dominik Teleky (Albert, Emmin syn/ Gruber/ policajt 2), Gabriela Štefanová j.h. (Obchodnice Angermayerová/ uklízečka Frieda/uklízečka Yolanda/ sousedka Kargusová), Monika Maláčová (Uklízečka Hedvika/sousedka Ellisová/a další postavy), Studenti DIFA JAMU (Sbor Arabů/ tanečníků/ mechaniků)  

Česká premiéra: 13. 4. 2017 v divadle Reduta