Národní divadlo představilo dramaturgický plán na příští sezónu

Ředitel a umělečtí šéfové souborů Národního divadla ve středu odhalili své plány na příští sezónu, tedy sezónu 2018/2019. V hlavním foyer historické budovy naší první divadelní scény se shromáždili ředitel Jan Burian, umělecký šéf baletu Filip Barankiewicz, umělecký šéf činohry Daniel Špinar a umělecký šéf opery Petr Kofroň a společně oznámili, že dohromady chystají devatenáct premiér. Na repertoáru navíc zůstane pět desítek inscenací.

Ještě před konkrétním výpočtem nejbližších premiér se ohlédneme za minulým rokem. V roce 2017 skončilo hospodaření Národního divadla v celkovém zisku téměř čtrnáct a půl milionu. Rok byl naplněn především provozními změnami v podobě generální rekonstrukce historické a provozní budovy Státní opery. V zadím traktu Anenského areálu "Liliová" dosud probíhá rozsáhlá rekonstrukce prostor, v nichž právě od příští divadelní sezóny nalezne zázemí činoherní soubor a hudební archiv divadla. Během loňského roku Národní divadlo odehrálo dohromady 1027 představení a průměrná návštěvnost činila téměř 76 procent.

Nyní se už podívejme na plánované premiéry do přítí sezóny. Balet pod vedením Filipa Barankiewicze připravuje tři významná díla v duchu sloganu Tradičně & osobitě. První premiéra sezóny 2018/2019 s názvem KYLIÁN bude oslavou české státnosti a vznikne u příležitosti stého výročí vzniku Československé republiky v roce 1918, který byl bodem zvratu v českých dějinách – dodnes je symbolem svobody a demokracie. Právě svoboda tvorby je to, co mají všechny formy umění společné. Pro tuto výjimečnou příležitost vybral významný český choreograf Jiří Kylián čtyři svá díla, jimiž toto kulaté výročí uctíme - Žalmová symfonie, Bella Figura, Petit Mort, Šest tanců. Slavnostní premiéra se uskuteční 11. 10. 2018 v Národním divadle.

Druhou premiérou bude baletní soubor pokračovat v jednoduchosti a ryzosti klasické elegance v rámci více než 130-ti leté tradice uvádění Labutího jezera v Čechách. Působivá a dlouhá historie tohoto slavného baletu sahá do roku 1877 v Moskvě, kdy byla spojena se jménem českého rodáka Václava Reisingera, který pro světovou premiéru vytvořil choreografii. Česká první scéna doposud uvedla dvanáct dalších adaptací. Každé nové zrození tohoto titulu je vždy oslavou fenoménu klasického tance a nyní  bude poprvé v historii věnováno nenapodobitelnému choreografovi Johnu Crankovi. Česká premiéra se uskuteční 28. března 2019 v Národním divadle v nové scénografii.

Třetí premiéra sezony je inspirována jedním z nejznámějších románů Franze Kafky napsaným před více než sto lety. Proces slavného italského choreografa Maura Bigonzettiho nutí, díky Kafkovu tématu, k zamyšlení. Jeho svět odráží společenský zmatek Evropy kolem roku 1914, napjaté vztahy mezi evropskými velmocemi, kdy jsou lidé sledováni tajnou policií a najednou zatýkáni, ale přináší také atmosféru plnou emocí. Proces měl světovou premiéru 27. března 2015 ve Státním divadle v Hannoveru a kromě potěšení z choreografie přináší i neméně silný zážitek z hudby. Česká premiéra se uskuteční 13. června 2019 na scéně Stavovského divadla.

Činoherní soubor si do příští sezóny připravil jednu novinku do historické budovy Národního divadla, tři do Stavovského divadla a čtyři na Novou scénu. Dominantní postavení budou mít tentokrát čeští autoři. První významnou událostí sezony bude druhý ročník festivalu Pražské křižovatky, věnovaný odkazu Václava Havla. Letos se bude konat na přelomu září a října a hlavní hvězdou bude bezpochyby Michail Baryšnikov, který nepřijede jako tanečník, nýbrž jako činoherec, s jevištní adaptací básní svého přítele Josifa Brodského.

Do historické budovy Národního divadla si jistě najdou cestu milovníci českého literárního „pokladu“, Kytice Karla Jaromíra Erbena. Sbírka balad, která vyšla před 165 lety, láká umělce i čtenáře dnes stejně jako kdysi. Na jevišti se Kytice rozhodně neocitne poprvé, na scéně Národního divadla to ale bude naprostá novinka. Strhujících příběhů o lásce často až za hrob se ujme režijní duo SKUTR, s jehož tvorbou jsme se již setkali v inscenaci Lorkovy Krvavé svatby.

Ve Stavovském divadle se mohou diváci těšit na autorskou adaptaci románu Jáchyma Topola Noční práce, kterou pod názvem Kouzelná země připraví Jan Mikulášek, režisér výrazného interpretačního gesta, tvůrce našich diváckých „hitů“ Spalovač mrtvol a Maryša. Bude to tak jeho třetí český titul na scénách ND.

Další inscenací ve Stavovském divadle bude i další dramatizace. Půjde o román Netrpělivost srdce Stefana Zweiga. Román rakouského prozaika, esejisty a básníka založený na pronikavém popisu psychologie lidského jednání v mezních životních situacích, které slabého člověka přivedou tam, kam by to nikdy nečekal, se na českém jevišti objeví vůbec poprvé, a to v režii uměleckého ředitele Činohry Daniela Špinara. Spolu s hlavním hrdinou si bude jistě nejeden divák přát: Kéž by tak člověk v pravou chvíli dokázal říct ne!

S touto sezónou se ve Stavovském divadle rozloučí klasika nejklasičtější. Bude to Molièrův Misantrop - hra o muži, který sice pohrdá společenskou přetvářkou, ale zamiluje se do ženy, která je ztělesněním tohoto nešvaru. Jak si s tím poradit bude zjišťovat režisér Jan Frič.

Na Nové scéně se hned na začátku sezony oslaví výročí vzniku ČSR – divadelníci také připomenou řadu slavných i neslavných okamžiků v našich moderních dějinách – inscenací Jiřího Havelky, který vyjde z někdejšího dramatického hitu ND, hry Plukovník Švec Rudolfa Medka. Diváci se mohou těšit na inscenaci provokativní (respektive řadu otázek provokující) a taky zábavnou.

Mistr současné české prózy Emil Hakl pro Novou scénu adaptuje svoji povídku Návštěva. Osobní příběh čtyř chlapíků, kterým ze života zbývá už jen možnost se sejít a komunikovat – o sobě, o dějinách, o ženských a o smrti. Chlapská konverzace na nejrůznější témata a na nejrůznější způsoby, to celé u dobře propečené kachny, bude mít v rukou Jana Friče událostní háv, který překročí tradiční kukátkový koncept.

Poslední obrat do českých dějin nás čeká s inscenací za krásu. Do Národního divadla přišel Karel Hugo Hilar na vrcholu své tvůrčí a životní síly a přišel, jak praví historikové, „na území velmi komplikované a nepřátelské“. Divadelní inscenaci jako poctu dramaturgovi a režisérovi, který posunul české umění o míle vpřed, připraví jeho kolega o téměř devadesát let mladší – Daniel Špinar.

Čtveřici inscenací Nové scény doplní autorská koláž z textů italského dramatika a režiséra Ascania Celestiniho. Jeho Proslov k Národu– titul vycházející z „divadla slova“ – nastuduje Petra Tejnorová. Kromě osmi inscenací ND připravuje také další večery Nové krve a další aktivity pod hlavičkou ND+.

Laterna magika chystá autorský projekt k výročí svého vzniku pro celou rodinu. Inscenace se volně inspiruje Zahradou Jiřího Trnky a vzpomínkami inscenačního týmu a tanečníků na zahradu jejich dětství. „Zahrada Jiřího Trnky má obrovské kouzlo, poezii a humor. Pracovat budeme s moderní choreografií, loutkami, černým divadlem, filmovými i animovanými projekcemi a mappingem,“ slibuje Pavel Knolle, vedoucí uměleckého souboru Laterny magiky. Premiéra nové inscenace je podpořena ministerstvem kultury v rámci oslav 100. výročí založení republiky a 60. výročí vzniku Laterny magiky.

A v neposlední řadě, diváky Opery Národního divadla čeká během sezony 2018/2019 sedm operních premiér a několik speciálních koncertů a projekcí. Dále čeká soubor Opery Národního divadla a Státní opery lednový zájezd do Japonska s Mozartovou Figarovou svatbou, ale zejména vzhledem k výročí československé státnosti i řada přidružených akcí koncertních a komorních.

„Rád bych upozornil na dva koncerty,“ říká umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Petr Kofroň v tiskové zprávě. „První velkolepě slavnostní koncert 21. září v historické budově Národního divadla, druhý v netradičním prostoru Jatka 78, jehož program bude složený ze soudobé české a slovenské hudby.“

Dále na scénách Národního divadla přivítáme během sezony řadu exkluzivních hostů, z nichž mnozí se už vracejí pravidelně, jako jsou např. Adam Plachetka, Andreas Schager, thomas Johannes Mayer nebo Elena Maximova a mnohé další. Pokračovat budou i živé přenosy vybraných představení na náměstí Václava Havla a spolupráce s platformou Operavision, a to inscenacemi, které budou moci sledovat diváci online v pohodlí svých domovů. První takto vysílanou operou bude nová inscenace Libuše.

Sezonu otevře 14. a 16. září nová produkce Libuše Opery Národního divadla, a to v hudebním nastudování Jaroslava Kyzlinka a v režii ředitele Národního divadla Jana Buriana. Ke spolupráci si přizvali i dřívějšího ředitele Národního divadla Daniela Dvořáka jako scénografa a jako choreografa někdejšího uměleckého ředitele Baletu Národního divadla Petra Zusku.

Soubor Státní opery vzhledem rekonstrukci budovy Stání opery rozmnoží svá působiště – kromě budovy Hudebního divadla Karlín bude účinkovat i ve Stavovském divadle, kde se odehraje premiéra Beethovenova Fidelia, a to pod taktovkou Andrease Sebastiana Weisera a v nastudování renomované bulharsko-německé režisérky Very Nemirovy.

Po 80 letech se do Prahy 24. a 26. ledna 2019 vrací operní dílo Ernsta Krenka Johny Spielt Auf - modernistická pseudojazzová opera o romanticky exaltovaném skladateli Maxovi, jehož se snaží držet při zemi operní zpěvačka Anita. Světová premiéra opery se uskutečnila 10. února 1927 v Lipsku a už v červnu 1927 byla opera uvedena v Praze v nastudování Alexandra Zemlinského.

Ve Stavovském divadle provede soubor Opery Národního divadla v režii Alice Nellis od 4. a 7. dubna dvě soudobé aktovky vyrovnávající se s osobností a dílem W. A. Mozarta: půlhodinovou minioperu Dopisy, hádanky a příkazy Michaela Nymana a operu klasika Stevena Stuckyho.

Opera Tramvestie Petra Wajsara je zhudebněním stejnojmenné básnické sbírky Pavla Novotného, vznikla přepisem nahrávek rozhovorů ve voze tramvaje č. 11 na trase Liberec – Jablonec nad Nisou. Premiéra bude 18. dubna 2019 na Nové scéně.

V roce novodobé premiéry Lásky ke třem pomerančům (16. a 19. května 2019) v režii Radima Vizvárnyho uplyne od vzniku této opery přesně sto let. Jde tak trochu o „jinou“ operu. Sergej Prokofjev ji totiž pojal jako totální burlesku, která si bere na paškál vše „procítěné“ a „vážně míněné“.

Opera Bedřicha Smetany Dalibor je úzce spojena s budovou Národního divadla podobně jako Libuše. Úplně první provedení se uskutečnilo 16. května 1868 při položení základního kamene. Nyní tuto operu nastuduje Národní divadlo pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka v režii Jiřího Nekvasila.