České snění. Národní divadlo Brno vypráví o naší nejslavnější gymnastce

Brno - Národní divadlo Brno v polovině února odstartovalo projekt České snění, který je tvůrčím příspěvkem tamního činoherního souboru k roku české státnosti. Součástí projektu je i inscenace Věra, jež vypráví fascinující příběh nejslavnější české gymnastky.

Národní divadlo Brno zahájilo 15. února projekt České snění, jenž je tvůrčím příspěvkem činoherního souboru k roku české státnosti. První akcí bylo promítání dokumentu Věra 68 a debata s režisérkou Olgou Sommerovou. Součástí projektu je i premiéra nejnovější inscenace Věra, pokračovat bude 6. března v 17.15 debatou s autorkou hry Simonou Petrů a režisérkou Terezou Karpianus před reprízou inscenace. Po představení se bude konat i komentovaná procházka scénografií na jevišti divadla Reduta.

Věra je původní česká hra Simony Petrů, která vypráví fascinující příběh nejslavnější české gymanstky. Nejuváděnější brněnská autorka ji napsala přímo pro činohru Národního divadla Brno.  

„Životopisy ráda přenechávám historikům a dokumentaristům. Tedy těm povolanějším, vzdělanějším a ráda bych, kdyby objektivnějším. Pokud píšu hru o skutečně žijící postavě, používám její život jako obecnější metaforu tématu, kterému se chci věnovat. A tak jako během psaní toužím přiblížit a obhájit její postoje, toužím stejně tak přiblížit a obhájit svůj pohled na věc. Nechci a nemohu být nestranná, ukazuji jen svůj úhel. A pokaždé se těším na každou konfrontaci s odlišným názorem, pokud se podaří vyvolat v divácích reakci v podobě smysluplného dialogu o věci, jsem šťastná. Chci téma otevřít, říct, co si o něm myslím já a jen pobídnout ostatní, jestli by nestálo za to se na chvíli zamyslet,” říká autorka hry Simona Petrů v tiskové zprávě.

Původní drama líčí osudy Čáslavské jako cestu samurajského bojovníka, při níž každý dosažený stupeň znamená vyrovnat se s novou obtížnou překážkou, obstát v klíčových životních zkouškách, hrát za každých okolností fair play, neztratit víru v sebe, druhé, ve smysl lidské existence. Takových zatěžkávacích momentů a zlomových okamžiků bylo ve Věřině životě plno. Její příběh je zároveň příběhem o víře a beznaději v Čechách druhé poloviny dvacátého století do současnosti.

Věra Čáslavská (3. 5. 1942 – 30. 8. 2016) se od dětství věnovala baletu a krasobruslení. Stala se svěřenkyní tehdejší královny gymnastiky Evy Bosákové, kterou sesadila z trůnu. Jedním z vrcholů Věřiny sportovní kariéry byla olympiáda v Tokiu v roce 1964, kde vybojovala tři zlaté medaile a srdce diváků. Získala si je originálním prvkem na bradlech, který do té doby nepředvedla žádná žena, dodnes se mu říká „ultra cé“. Při cvičení sice spadla, ale vrátila se a prvek úspěšně zopakovala.

Na památku dostala od jednoho z fanoušků samurajský meč, což podle Čáslavské bylo vyšší vyznamenání než samotné zlato. Stala se propagátorkou česko-japonských vztahů, za což byla v roce 2010 oceněna nejvyšším japonským vyznamenáním, Řádem vycházejícího slunce. Ostatně jakási vědma jí prý vyčetla z dlaně, že v minulém životě byla samurajem. „Právě v době největšího temna a nesvobody se mi Japonsko jevilo jako země, kde pro mě každý den vychází přátelské, laskavé a nadějné slunce, to mi ohromně pomáhalo“, vzpomínala po letech.

Rok 1968 byl pro Věru osudový. Slavila sportovní triumf na olympiádě v Mexiku, během níž se vdala za českého reprezentanta v běhu Josefa Odložila. Své tvrdě vybojované medaile „věnovala“ mužům Pražského jara a postavila se proti sovětským tankům, které tou dobou okupovaly Československo. Při vyhlašování výsledků odvrátila na stupních vítězů při sovětské hymně nepatrně hlavu. Tichý protest ji v její zemi uvrhl na další léta do zapomnění…

Svou odvahu a statečnost však projevovala dál. Po sametové revoluci se stala poradkyní prezidenta Václava Havla, předsedkyní Československého a později Českého olympijského výboru. Čelila rodinné tragédii a osobní krizi. Žila v neutuchající víře a pravdě, věrna svým zásadám a občanským postojům i svému jménu.

V hlavní roli Věry se představí hostující Gabriela Štefanová. Dále uvidíme Kláru Apolenářovou, Jana Grundmana, Isabelu Smečkovou Bencovou a Martina Veselého. Světová premiéra se konala 2. března 2018 v 19 hodin v divadle Reduta v Brně.

Související

Salome

RECENZE: Salome je bezchybně realizovaná opera Národního divadla v Brně

Triptych „ Tři povídky“ (Trois Contes) od Gustava Flauberta, poprvé vydané v roce 1877, je asi první moderní zpracování dávnověkého biblického příběhu, o Salome. Oscar Wilde pro napsání divadelní hry (1891) použil právě tento, dá se říct krvelačný biblický příběh o Salome, Herodiadě a stětí Jana Křtitele. Do Judeje přijíždí římský správce Sýrie a probíhá bohatě popisovaná opulentní hostina. Herodiada pomocí intriky přiměje svého manžela Heroda, aby se zamiloval do její dcery Salome. Jejím prostřednictvím pak dosáhne popravy proroka Joachanana, hlásajícího příchod Mesiáše.

Více souvisejících

Národní divadlo Brno kultura Divadla Věra Čáslavská Jan Grundman (herec) Divadlo Reduta Gabriela Štefanová (herečka) Olga Sommerová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy