Národní divadlo Brno jmenovalo nového šéfa činohry

Novým uměleckým šéfem činoherního souboru Národního divadla Brno se stane dramaturg Milan Šotek. Stávající šéf činohry Martin Františák po vzájemné dohodě odchází a Šotek, který v současné době pracuje jako dramaturg Národního divadla v Praze, po něm fuknci převezme k 1. lednu 2019.

"Rozhodl jsem se nést plně odpovědnost za jmenování nového uměleckého šéfa souboru. Na základě důkladné personální rešerše jsem od listopadu loňského roku vedl paralelní jednání se čtyřmi výraznými osobnostmi českého a slovenského divadla. Oslovil jsem osobnosti, které svůj talent nezpochybnitelně prokázaly mnoha realizacemi a v tuto chvíli působí v prestižních divadlech. Mým úkolem bylo je přesvědčit, že stojí za to „vyměnit dres“ a stát se lídrem, který promění potenciál souboru činohry NdB," komentuje změnu ředitel divadla Martin Glaser. 

"Jsem přesvědčený, že Milan Šotek, který přichází s ideovou vizí velké činohry založené na divadle dramatu, na divadle, ve kterém silné herecké osobnosti jednají ve vypjatých dramatických situacích a právě tímto jednáním formulují téma, je i díky svým předchozím zkušenostem ideálním kandidátem na tento post. Věřím, že bude silnou posilou pro tým vedení NdB a přispěje k dalšímu rozvoji divadla. Jsem si jist, že dramaturg na postu uměleckého šéfa je v tuto chvíli tím, koho činohra potřebuje. Shodujeme se jednoznačně v hlavních prioritách – tedy v důsledné a promyšlené péči o soubor, v potřebě nadřadit divadlo tématu divadlu formy, a přesto, nebo právě proto, precizovat čitelný inscenační styl činohry NdB. A k tomu zároveň aktivně pečovat o rozvoj současné dramatické tvorby," pokračuje Glaser.

"Činohra není jen sprosté slovo," říká Milan Šotek. "Může to znít banálně, ale rád bych v činohře brněnského Národního divadla pěstoval činohru. Činohru, která pro mě není myslitelná bez práce se slovem – se slovem chápaným nikoliv jako literatura, ale jako impuls k herecké tvorbě. To není samozřejmost."

"Chci hledat podoby současné, sebevědomé činohry, která nepošilhává po jiných formách divadla. Netoužím po fúzi s divadelní alternativou – respektive budu takové alternativě poskytovat tolik potřebnou rezonanční desku. Jí pak budu vděčný za totéž," pokračuje Šotek.

"Ježto budu činohře šéfovat jakožto dramaturg, považuji za nezbytné přivést si s sebou kmenového režiséra. Tím se stane Štěpán Pácl, generačně spřízněný režisér, s nímž mám ty nejlepší osobní zkušenosti z tandemu režisér-dramaturg a který celou svou dosavadní tvorbou – zhusta zaměřenou na českou dramatiku – hledá možnosti slova v prostoru. Kmenovým režisérem svého druhu je pak v mých očích také Martin Glaser, jehož režijní hostování v činohře nepociťuji jako úlitbu vedení divadla, nýbrž jako něco velice chtěného. Dále bych rád vytvořil okruh alespoň tří dalších režisérů, kteří budou se souborem pracovat rovněž kontinuálně. Ke své velké radosti už jsem na pravidelné spolupráci smluven s Ivanem Krejčím, uměleckým šéfem Komorní scény Aréna, která mě od školy fascinuje mimořádnou ansámblovou souhrou – tedy schopností herců držet styl inscenace," dodává Šotek.

Podle tiskové zprávy také Šotek již v této době připravuje dramaturgický plán na další sezónu. "Rád bych rozšířil kánon českého dramatu nad rámec oněch zhruba 10 zas a znovu obehrávaných titulů. Rád bych inicioval a inspiroval vznik původních českých her – a to přímo programově, ne jen jeden titul ob sezonu. Rád bych uváděl pouze tituly, o kterých budu bytostně přesvědčen, za jejichž kvalitu budu dramaturgicky ručit. Jen tak o nich dokážu přesvědčit herce a herci diváky. A v neposlední řadě bych rád věřil v naše diváky – totiž že po své činohře budou vyžadovat, aby se při ní nikdy nenudili, ale aby jim zároveň předkládala i znepokojivé obrazy světa. Velice se na tu práci těším."

MgA. Milan Šotek, Ph.D. se narodil 16. září 1985 v Praze. Po maturitě na Gymnáziu Jana Keplera nastoupil na pražskou  DAMU, kde v letech 2005–2010 vystudoval obor Dramaturgie činoherního divadla (za své studijní a umělecké výsledky získal Cenu děkana DAMU 2010 a Cenu Josefa Hlávky 2016). Ještě na škole, roku 2008, založil spolu s Igorem Orozovičem a Jiřím Suchým z Tábora autorské divadlo Cabaret Calembour, kde se uplatňuje jako autor, textař a herec.

Tři sezony působil jako dramaturg činohry Moravského divadla Olomouc (inscenace Arabská noc získala Cenu Josefa Balvína 2012), dvě sezony pak jako dramaturg Divadla na Vinohradech, kde byl podepsán mj. pod tituly Dvojitý agent, Jindřich IV., Poslední z Haussmanů, Plačící satyr či Amadeus. Od září 2015 je dramaturgem Činohry pražského Národního divadla (Jako břitva /Němcová/, Sen čarovné noci, Noční sezóna).

Spolupracoval s režiséry Michaelem Tarantem, Radovanem Lipusem, Martinem Glaserem, Januszem Klimszou, Michalem Langem, Štěpánem Páclem, Michalem Vajdičkou, Martinem Čičvákem, Danielem Špinarem či Janem Fričem a soustředil se na českou a středoevropskou dramatiku. Jeho talent je tak rozepjat mezi velkou činohru a malé formy. Je držitelem Ceny Alfréda Radoka za Nejlepší původní českou hru roku 2013 (Plejtvák). Ta je také zahrnuta do knižního výboru jeho dramatických textů Hry se slovy a tanci (KANT 2012), které napsal buď pro vlastní Cabaret Calembour, nebo na objednávku profesionálních scén (Divadlo A. Dvořáka Příbram, Studio Ypsilon).

Autor v nich rozvíjí poetiku divadel malých forem i českého literárního kabaretu s jeho důrazem na slovní ekvilibristiku, v zásadě však vždy znovu a znovu tradici mimu a mimování. Z další dramatické tvorby: Fraška a la krab (Slovácké divadlo Uherské Hradiště), Lázeňská veverka (Západočeské divadlo Cheb), Lesk a bída zemských jablek (Divadlo Viola) či „klicperiáda“ Mlynářova opička (Stavovské divadlo). Na Katedře činoherního divadla pražské DAMU vede tvůrčí semináře zaměřené na psaní pro divadlo (Základy tvůrčího projevu) a teorii a praxi činohry (Teorie a praxe jevištního slova). V prosinci loňského roku zakončil doktorské studium (Ph.D.) obhajobou své disertační práce Komedie podle Václava Klimenta Klicpery.