RECENZE: Pražské Divadlo v Dlouhé uvedlo před dvěma lety adaptaci slavného ruského románu Ivana Alexandroviče Gončarova. Román z padesátých let devatenáctého století stvořil typ „zbytečného člověka“, chorobně líného Oblomova. Zdá se, že v Dlouhé mu tvůrci fandí. Jak by taky ne, v podání Michala Isteníka je Oblomov něžný a dětsky roztomilý. Jak inscenace vypadá po dvou letech od premiéry?
„Dobře – tak neležíte. A místo toho ustavičně poletujete sem a tam jako mouchy. Jenže jaký to má smysl?“
Ivan Gončarov vytvořil ve svém románu anti-hrdinu Oblomova, jehož chorobná lenost a neschopnost činu vstoupila do dějin jako pojem „oblomovština“. Jestliže román tyto vlastnosti kritizoval, v pojetí Divadla v Dlouhé se zdá, jako by tomuto věčně ustrašenému „hrdinovi“ inscenátoři fandili. Jak by taky ne. V dnešní rychlé době je naopak sympatické, že existuje někdo, kdo se nepachtí za úspěchem, a stačí mu ležet na kanapi. V tomto také spočívá aktuálnost uvedeného titulu.
Samozřejmě, že velké zásluhy má Michal Isteník, jenž ze „zbytečného člověka“ vytvořil roztomilé přerostlé dítě, které sice svou leností zničí všechny své šance na štěstí s krásnou Olgou, hlavně že je ale nakonec spokojený na své pohovce. Herec z Městského divadla Brno celé téměř tři hodiny nesleze z jeviště a naprosto uvěřitelně zvládá všechny prudké změny v Oblomovově chování – od netečnosti po bláznivou zamilovanost. Isteník Oblomova naplnil paradoxní vnitřní energií, zábavné je sledovat jej i jenom ležet nebo jíst.
Ostatní postavy fungují především jako kontrasty k charakteru hlavního hrdinu, a Isteník tak chtě nechtě zbytek souboru trochu zastiňuje. Herci zároveň figurují jako všudypřítomný chór, který situace buď nějak komentuje, vytváří živý hudební doprovod, nebo představuje například postavy z Oblomovova dětství či aristokratickou společnost na snobském večírku. Kromě toho ale ztvárňují i několik konkrétních postav, z nichž největšího prostoru dostává půvabná Olga Veroniky Lazorčákové a energický sympaťák Štolc Jana Meduny.
„Kde je v tom všem něco skutečného?“
Umístění do ošuntělého pokoje, v jehož středu stojí Oblomovova pohovka a na zadní zdi vidíme vysoká francouzská okna, umožňuje zesílit tematizovanou „pomalost“ hrdinova života. Za okny se totiž mění roční období, pokoj naopak zůstává pořád stejný. Dovoluje také plynule a bez větších přestaveb přecházet z hlavního dějiště, tedy bytu Oblomova, do prostředí opery nebo zahrady.
Hana Burešová sází zejména na Isteníkův výkon a na sílu textu, v němž nehledá násilné aktualizace ani výraznou interpretaci. Nechává na divákovi, zdali v příběhu z poloviny devatenáctého století najde paralely k dnešku (které jsou tam beztak zřejmé) a zda tak najde kousek Oblomova i v sobě samém.
Celkové hodnocení: 85%
Divadlo v Dlouhé Praha
Ivan Alexandrovič Gončarov: Oblomov
Dramatizace: Hana Burešová, Štěpán Otčenášek (s použitím překladu Libora Dvořáka)Režie: Hana BurešováDramaturgie: Štěpán OtčenášekScéna: Martin ČernýKostýmy: Kateřina ŠtefkováHudba: Jan VondráčekObsazení: Michal Isteník (Oblomov), Tomáš Turek (Zachar), Jan Meduna (Štolc), Jan Vondráček (Taranťjev), Veronika Lazorčáková (Olga), Agafja (Eva Hacurová)
Premiéra: 16. března 2016 (psáno z reprízy 1. března 2018)
Související
Pražské Divadlo v Dlouhé zrušilo program do konce roku 2020, akce budou virtuální
Městské divadlo Brno se po letech vrací k festivalu Dokořán pro hudební divadlo
Divadlo v Dlouhé , Oblomov , Hana Burešová (režisérka) , Michal Isteník (herec) - , Tomáš Turek (herec) , Jan Meduna (herec) , Jan Vondráček (herec) , Veronika Lazorčáková (herečka) , Eva Hacurová (herečka) , kultura , Divadla , recenze
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Nepřátelský akt? Trumpa naštvalo, že si Kanada místo USA vybrala EU, hrozí odvetou
před 1 hodinou
Do 13 let vůbec, pak jen pod dohledem rodičů. EU oznámila zákaz sociálních sítí
před 2 hodinami
Počasí přineslo do Česka ochlazení, v noci bude až 6 stupňů
včera
Microsoft: Anthropic riskuje vytvoření AI, kterou nepůjde kontrolovat. Může mít katastrofální dopad na lidstvo
včera
Toxický odpad na Šumavě začali řešit kriminalisté
včera
Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená
včera
EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem
včera
Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu
včera
Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu
včera
Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence
včera
Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou
včera
Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová
včera
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
včera
Česko se rozloučilo s Richardem Tesaříkem. Nechyběly známé tváře hudební scény
včera
Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno
včera
Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou
včera
Modely umělé inteligence mezi sebou začaly komunikovat v novém jazyce. Vědci mu nerozumí
včera
Vztahy s USA jsou zničené. Kanada kvůli Trumpovi usiluje o pevnější vazby s EU
včera
Saúdská Arábie sestřelila dron vyslaný na Mekku, útočili zřejmě jemenští povstalci
včera
CNN: Rusko zřejmě pomáhá Íránu útočit na americké základny
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
Zdroj: Libor Novák