Zase ten Havel..? Městské divadlo v Brně zahájilo sezónu Žebráckou operou

RECENZE - Městské divadlo v Brně uvedlo jako svou první činohru sedmdesáté páté sezony hru Václava Havla, Žebrácká opera. Předlohou je oblíbená stejnojmenná hra Johna Gaye z 18. století, která ve 20. století inspirovala také dramatika B. Brechta a skladatele K. Weilla.

Je to příběh, ve kterém šéfové konkurenčních zločineckých gangů, Macheath s Peachumem bojují o moc nad londýnským podsvětím. Spolu s nimi hraje složitou hru také všeho schopný šéf policie Lockit. Peachumova dcera Polly je vtáhnutá do hry, aby vyzvídala úmysly konkurenta, ovšem ten má zájem, aby vyzvídala pro něj. Nešťastné a poslušné děvče potom neví „kde je sever“.

Záměrně začínám recenzi známou zápletkou, která se v hrubých rysech nemění od doby Johna Gaye. V Havlově hře je totiž důležité něco jiné, než kdo koho a jak obelstí. Toho jsme přece svědky včera i dnes v množství často béčkových filmech ze života podsvětí. V čem je teda Havel tak zvláštní a obdivovaný..?

Tak nejdřív k tomu obdivu: Národ český byl před asi dvaceti lety hrdý na Jágra a Havla. Ty přece poznal celý svět! Zjednodušené vnímání osobností je běžnou vlastností každé civilizace, takže se tomu nelze divit. Ale postupně začínalo být „přehavlováno“ . Ta spousta inscenací slavného autora, hromada ocenění, čestná občanství a doktoráty věhlasných univerzit, návštěvy a jednání u světových politiků, tolik úcty a uznání za svůj život neobdržel ani Džaváharlál Néhrú. Jak na to reagoval náš lid? Samozřejmě různě. Od zbožňovaní, po hledání chyb na slavném člověku. Vždyť kdo je bezchybný, že..?

Vraťme se k Havlově adaptace Žebrácké opery. Ta až sžíravě poukazuje na mafiánské praktiky vůdců podsvětí. A děje se tak jenom v  šedé zóně? Nejsou ty podvody, lumpárny a podrazy obecně platné? Bezzásadovost je zde dovedena ad absurdum. Všichni lžou všem a každý zrazuje každého. Navíc tu absurditu umocňuje jazyk. Zloději, gangsteři a lehké ženštiny, všichni až na naivní dcerušku Polly jsou na slovo vzatí odborníci v psychologii.

a sociologii. Dobře rozumí komunikačním dovednostem, a asertivitě. Vyznají se ve společenských vědách, vyjadřují se kultivovaně. Jejich argumentace je logická i v momentech, kdy neuvěřitelně lehce svá stanoviska mění podle toho, jak jim to právě vyhovuje. Pravda nevítězí. (Tak dochází u Havla k zajímavému paradoxu, když slavný autor tvrdí, že: Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.) Tady vítězí cynizmus a heslo: Cokoliv činíš, čiň ve svůj prospěch. Neohlížej se na jiné, je to sentimentální a zbytečné.

Zase ten Havel? Ptám se v titulku. Ano, jeho poselství je stále (bohužel) aktuální. Když se člověk podívá na naše soudní kauzy, kolik zoufalých nesprávných výroků a činu je v našem právním státě, (Amnestie ekonomických zločinů devadesátých let, tunelování bank a vykrádání investičních fondů, divné prodeje důlních společností…) To dnes nejsou šíbři městských rozměrů. Ani na to nemáme lexiku. Snad ty zločince lze označit jako multipodvodníky. Takže vážený pane dramatiku, vaše hry je dobré hrát, i když vytváří „blbou náladu“.

Vraťme se však k poslední premiéře. Režijně a dramaturgicky se ji ujali manželé z pražského Divadla v Dlouhé, kteří už v MDB úspěšně realizovali nejednu inscenaci. Dramaturg Štěpán Otčenášek a režisérka Hana Burešová. Kukátkové jeviště Tomáše Rusína mělo výbornou atmosféru uzavřeného prostoru, do kterého se občas nečekaně vcházelo a vycházelo. Civilní kostýmy Zuzany Štefunkové – Rusínové přesně uváděly a doplňovaly postavy inscenace. A živá hudba skladatele Petra Hromádky s hudebním nastudováním Dana Kalouska výborně svou skoro až smutnu groteskností dotvářela atmosféru toho podivného podvodnického příběhu.

Z herců excelovaly dvě postavy: Jan Mazák, dobrácký taťka a mazaný šéf Peachum a na druhé straně fešák a svůdce, konstruktér bizarních přesvědčovacích metod Petr Štěpán, v roli druhého gangstera, Micheatha. Ty dva herecké výkony byly brilantní. Samozřejmě díky výborně napsaným textům, ale také díky kvalitnímu herectví. Oduševnělost těch dvou vytvářela nádhernou komiku. K tomu ještě přesvědčivé manželky zločinců, Markéta Sedláčková a Eliška Skálová, také výborná jako Luci. a nezapomeňme na majitelku bordelu Dianu, kterou moc hezky a šarmantně zahrála Alena Antalová. Viktor Skála, jako velitel policie byl stejný gauner, jako zločinci které honí a bylo vidět, jak se v té postavě s radostí zabydlel. A co další z té plejády účinkujících? Podvodníci, prostitutky i záhadní pánové, stále s rukou u ucha. Snad to je ochranka, nebo tajná policie, kdo ví. Každopádně vytvářeli atmosféru, ve které už ani není důležité, kdo o kom a komu podává zprávu o své činnosti.

Režisérce se povedlo kromě samotného vedení herců vytvořit atmosféru nenormálního prostředí, kde každý špicluje každého, v čí prospěch? To snad ani není důležité. Už samotné to špiclování je dostatečným důkazem abnormální situace. Něčím to připomíná román 1984 Georga Orwella. Ovšem Havlův příklon ke komice příběhu zločinců dává naštěstí lehčí, i když sžírající ráz. Jaká je tedy ta inscenace? Jaký je celkový dojem? Protože znám z videozáznamů i z filmu různé herecké a režijní pojetí a výkony v Žebrácké opeře, tak si říkám: Bože můj, škoda že to představení v MDB nevidí Václav Havel. Určitě by měl radost…

Zase ten Havel..? Kladl jsem si otázku, když byl titul nasazen do repertoáru divadla. Ano zase! On totiž promlouvá k divákovi zajímavým jazykem. Mnozí jeho hry hodnotí jako absurdní. Mně se takové nezdají. Spíš je absurdní doba, ve které se ty příběhy odehrávají. A hlavní absurdita je, že jeho hry byly aktuální v pitomé totalitě, ve které jsme žili, i v době dnešní, kde se přenáší miliony v papírové krabici, že..?

Související

Ti druzí

RECENZE: Poslední inscenace letošní sezóny Ti druzí je povedenou duchařskou komedií

Poslední inscenace sedmdesáté osmé sezóny Městského divadla v Brně je jenom třetí v této divadelní sezóně, protože jako všude jinde, i zde zasáhla pandemie, která omezila divadelní premiéry. O to větší svátek máme, když se objeví nová inscenace. Inu, čeho je méně, toho si více vážíme. Nejnovější premiéra inscenace Ti druzí, kterou v roce 2022 napsala již v té době známá britská autorka Pam Valentine, je duchařskou komedií, ovšem není to jenom zábava ke zasmání.

Více souvisejících

Městské divadlo Brno (MdB) hra Žebrácká opera Václav Havel recenze Divadla

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

Opusťte Írán, vyzvala česká diplomacie občany

Ministerstvo zahraničních věcí v pátek varovalo české občany před cestami do Íránu. Úřad eviduje případy, kdy občané členských států Evropské unie byli v zemi zadrženi, vyšetřováni, případně i trestně stíháni na základě uměle vykonstruovaných podezření či obvinění. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin opět promluvil o útoku na další evropské státy

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl obvinění, že Rusko plánuje agresi proti jiným evropským zemím. Reagoval tak na mnohá prohlášení západních politiků, kteří tvrdili, že je nutné pomoci Ukrajině, protože pokud se Putinovi podaří porazit ji, zaútočí na její spojence na Západě.

včera

včera

Teroristé Hamásu

Příměří, nebo nic. Hamás promluvil o osudu rukojmích

Osud rukojmích, kteří byli uneseni z Izraele do palestinského Pásma Gazy, může být vyřešen pouze v případě, že dojde k uzavření příměří. Člen politického křídla palestinského radikálního hnutí Hamas Básim Naim to uvedl ve statusu zveřejněném na platformě Telegram.

včera

V ZOO Praha se narodilo gorilí mládě, letos už druhé

V noci na dnešek přišlo na svět v pražské zoologické zahradě další mládě gorily nížinné. Jeho matkou je samice Kijivu.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy