Třetí festivalový den nabídne premiéry i retrospektivu režiséra Karla Vachka

"Je to jeden ze tří nejlepších scénářů, jaké jsem kdy četla," hodnotí Moskytiéru, třetí autorský snímek katalánského režiséra Agustího Vily, Geraldine Chaplinová. Ta v něm ztělesnila němou roli ženy Maríi, trpící Alzheimerovou chorobou.Sám Vila k tomu říká: "Chtěl jsem, aby ve filmu nepromluvila jediné slovo, jako její otec." Příliš toho nenamluví ani Luis, Maríin patnáctiletý vnuk, který se uzavřel do svého ticha před manželskou krizí rodičů a na ulici sbírá opuštěné psy a kočky. Otec Miguel by této výstřednosti rád učinil konec, ale láskyplná matka Alice drží nad Luisem ochrannou ruku.Množící se zvířecí přírůstky komplikují život v bytě a rodinné soužití houstne. "Postavy věří tomu, že jediné, čeho by se měly bát, jsou komáři. Jsou přesvědčené, že když životu vymezí mantinely, budou moci dosáhnout štěstí. Jenže toto štěstí stagnuje, je jako stojatá voda. A stojaté vody zahnívají. Z komárů se tak mohou stát vlci," uvedl ke svému filmu režisér Vila, který do snímku kromě Chaplinové obsadil Emmu Suárezovou, Eduarda Fernándeze nebo Marcose Franze.Snímek Sladké zlo francouzského režiséra Oliviera Coussemacqa vypráví příběh patnáctileté Céline, která ví o životě více, než by jejímu věku příslušelo. Potlouká se po ulicích a s pomocí svého přítele Romaina přežívá díky vyzývavosti a bezohledné pragmatičnosti. Tajně přespává v zahradním domku luxusní vily, kde ji také jedné noci náhodou objeví majitel domu, soudce Henri van Eyck.Navzdory zdrženlivosti své ženy Nathalie se soudce dívky ujme a Céline si postupně získává jejich náklonnost a zájem. Křehká rovnováha vzájemné důvěry však dostane vážné trhliny, když se ze sítě lží, které dívka svým ochráncům vypráví, začnou vynořovat skutečné motivy jejího jednání.Debutující režisér Coussemacq si zvolil formu psychologického thrilleru se záměrem znejistit divákovy zažité morální normy a postoje. Jednoznačnost v hodnocení jeho postav se postupně rozplývá a hranice mezi viníky a oběťmi stírá.Návštěvníci karlovarské filmové přehlídky budou mít od neděle zároveň jedinečnou možnost zhlédnout přelomová díla režiséra a myslitele Karla Vachka. V nabídce jsou nejen snímky z 60. let, ale i filmy novější: například Nový Hyperion aneb Volnost, rovnost, bratrství nebo Co dělat? (Cesta z Prahy do Českého Krumlova aneb Jak jsem sestavoval novou vládu).Letos sedmdesátiletý Vachek patří mezi poměrně kontroverzní tvůrce. Jeho filmy mají buď zaryté příznivce, nebo zapřisáhlé odpůrce. Již za studií na pražské FAMU v letech 1958 až 1963 proslul filmařskou komplikovaností, vysokou erudovaností a filozoficko-sociologickou hloubkou svých snímků. Jeho absolventský film Moravská Hellas osobně zakázal prezident Antonín Novotný.V roce 1968 natočil slavný dokument Spřízněni volbou, uměleckou dokumentaci událostí okolo volby prezidenta (oceněno na MFF v Oberhausenu roku 1969). Poté znovu nemohl točit. Dělal scenáristu v Krátkém filmu, žádný scénář se nerealizoval. V roce 1979 emigroval do Spojených států, ale roku 1984 se vrátil a dělal pomocné práce. V roce 1989 přišla jeho rehabilitace. Od roku 1990 aktivně točí, výsledkem je tetralogie Malý kapitalista.Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary se koná od pátku 2. července do soboty 10. července a promítá se ve 12 kinosálech. Svoji účast na prestižní přehlídce ohlásila řada zahraničních hvězd: například londýnský rodák Jude Law, kterého si diváci mohou pamatovat například ze snímků Talentovaný pan Ripley nebo Sherlock Holmes, či režisér Scott Cooper, jenž se zúčastnil slavnostního zahájení festivalu a uvedení svého oscarového snímku Crazy Heart.