RECENZE: Dítě číslo 44 čeká na rostovského rozparovače

Před čtvrt rokem vstoupil do kin film Ghoul Petra Jákla, který se stylem horrorového dokumentu vrátil do historie na ukrajinskou půdu. Nyní se objevuje na stříbrném plátně konkurent natočený podle knihy, pod níž je podepsán Tom Robin Smith. Jak už bylo mnohokrát uvedeno, pro českého diváka je zajímavý i tím, že se ve velké míře natáčel na území naší republiky.

Ukrajinec Andrej Romanovič Čikatilo (1936-1994) si za své činy vydobyl tituly jako rudý či rostovský řezník nebo rozparovač. Odhaduje se, že od roku 1978 během následujících 12 let zabil přes padesát žen a dětí, v některých případech pak došlo na kanibalismus. Dodnes některé vraždy obestírají nepřesnosti a záhady, i proto je živnou půdou pro autory dokumentárních publikací či příběhů inspirovaných jeho činy. To je i případ Smithova Dítěte číslo 44, podle nějž byl natočen stejnojmenný film, v němž si zahrála i stovka českých herců.

S podřízeným Vasilijem bude mít Lev obrovské problémy (foto: Bontonfilm)

V době ukrajinského hladomoru roku 1933 utíká ze sirotčince malý chlapec. Poté, co se dostane k vojenské jednotce, přijímá jméno Lev Děmidov a začíná nový život. O dvanáct let později už jako příslušník Rudé armády je mezi vojáky, kteří dobyli berlínský Reichstag a stává se válečným hrdinou. Na počátku 50. let má Děmidov slušné postavení, vysokou funkci v sovětské MGB a prožívá šťastné manželství s učitelkou Raisou. Rutinní vyšetřování veterináře Anatolije Brodského však obrátí jeho život naruby. Nejenže Děmidovův podřízený Vasilij využije situace a "exemplárně potrestá" manželský pár, u něhož se Brodskij skrýval, navíc Lvovi ztýraný veterinář napíše jako komplice i Raisino jméno. Do toho ještě vstoupí podivná smrt malého Jury, syna dalšího Lvova spolupracovníka Alexeje Andrejeva. Děmidovův nadřízený major Kuzmin tlačí Lva k uzavření Jurova případu s tím, že šlo o železniční nehodu, ovšem problém s Raisou je daleko ožehavější. Lev se nakonec rozhodne ji neudat, ale to ho nezachrání před odvetným opatřením. Je degradován a jako řadový milicionář odeslán do ponurého industriálního města Volsk, kde má pracovat s "generálem" plukovníkem Něstěrovem. Také tady se zanedlouho setkává s úmrtím chlapce téměř identickým s tím, které potkalo Juru. Ocitá se tak v životu nebezpečné situaci - oficiálně je případ uzavřen a jakákoli další aktivita pro něj může mít smrtelné důsledky. Nemůže se zpočátku spolehnout ani na Raisu, která špatně snáší poměry ve Volsku. Později vyjde najevo, že podél železničních tratí už zemřelo na čtyřicet dětí - Lev začíná chápat, že tenhle případ daleko přesahuje variantu nešťastné události. Nemůže však odjet bez povolení z města a ani se otevřeně vraždám věnovat. Pomoci mu mohou jen jeho nejbližší, přitom jeho činnost je pochopitelně sledována a protivníci vyvíjeji maximální snahu, aby se Děmidov nedopátral skutečného pachatele.

Zdánlivě má jít o jednoduchý a předem rozhodnutý případ (foto: Bontonfilm)

Smithova kniha se od filmu poněkud liší, což uvedl sám autor, ale neshledává na tom nic divného. Sám připustil, že nyní pracuje na scénáři své další  knihy Farm a také jej oproti předloze upravuje. Co rozhodně v knize nenajdeme, je úvodní "vysvětlení", jak to bylo se slavnou fotografií rudoarmějce mávajícího sovětskou vlajkou nad Reichstagem. Skutečný příběh fotografa Jevgenije Chalděje je dobře znám, stejně jako jméno vojáka, který s vlajkou na sloupu pózoval - tvůrci filmu si do jeho osoby dosadili právě Děmidova, aby umocnili jeho společenský význam pro následující funkci. Najdeme i odkazy na další zamlčované jevy, mezi něž patří tehdy stíhaná homosexualita (ostatně jako v téměř celé Evropě). Vše je prodchnuto atmosférou nenávisti přehlušené strachem a snahou se distancovat od všeho, ač to kolikrát není prakticky možné.

S nožem, divadelním programem, smetákem či knihou v ruce, Raisa Děmidova vládne stále jedním výrazem (foto: Bontonfilm)

Z nastíněného děje je jasné, že podstatnou část filmu uvidíme na plátně především Toma Hardyho, jemuž sekunduje zejména Gary Oldman, zatímco další známá osobnost Vincent Cassel se proti nim na plátně jen mihne. Prakticky jedinou významější ženskou postavou je Děmidova manželka, ovšem v podání známé Noomi Rapace nevyznívá příliš excelentě, její projev je poněkud strnulý a neměnný, ať jde o reakci na manželovo milostné vyznání, její pochybnosti o něm samotném či skutečný boj o život - pořád stejná tvář, výraz prostý emocí. Co ale pro někoho může působit rušivě a možná až směšně je snaha přiblížit se sovětskému prostředí deformovanou angličtinou. Buď měl být celý film namluven v ruštině, což je, uznávám, prakticky nesmysl, nebo si tvůrci neměli na nic hrát a nechat mluvit postavy normální angličtinou. Zkusme si představit, jak by podobná situace vypadala, kdyby se realizoval ruský film a herci by v něm mluvili rusky s anglickým přízvukem...

Zpočátku není "generál" Něstěrov přítomností Děmidova příliš nadšen (foto: Bontonfilm)

Snimek, jehož realizace si bez dalších nákladů vyžádala 36 milionu dolarů, působí ponuře, aby navodil patřičnou atmosféru. Zejména Volsk, jehož exteriéry se natáčely v prostředí industriálních železáren v Hrádku u Rokycan, nadchl i představitele Něstěrova - Gary Oldman ho dokonce ohodnotil následujícími slovy: "To místo tady je tak autentické, že prostě hodně práce udělá a odehraje za vás." Pozorní diváci pochopitelně rychle rozklíčují i další místa, mezi něž se řadí lokality na Starém městě, prostředí pražského Hlavního nádraží či metra. V posledním případě padla logicky volba na stanici Anděl (dříve Moskevská), jejíž architektura vycházela z ruské předlohy. Kvůli natáčení tu strávil štáb tři noci a částečně byl i omezen provoz. Národní divadlo imitovalo moskevské Velké divadlo (Большой театр) s baletním představením, zaregistrujeme také velké množství československé techniky. Až na nějaký ten ZIL, Čajku nebo Pobědu jsou k vidění tudory, tatraplány či škodovky, což platí i pro autobusy (horší je, že většina z nich má české SPZ). Dvě parní lokomotivy mají aspoň začerněné tradiční červené tabulky značení lokomotiv na našich tratích dle ing. Kryšpína, bohužel modrý poštovní vůz typický pro 80. léta socialistické železnice v ČSSR v jednom záběru zůstal. Také se může jevit jako krajně nepravděpodobné, aby na širém sovětském venkově převážel obyvatele motorový vůz M 131.1, u nás lidově zvaný "Hurvínek" (už jenom kvůli rozdílnému rozchodu kolejí). Jak ale objasnil koproducent filmu Matthew Stillman, především šlo o zachování časové souvislosti, že se na ulicích zdánlivě ruského města objevuje převážně česká technika je dáno jednak možnostmi a dostupností vozidel, jednak rozpočtem, na jehož základě si jen málokdo může dovolit to, co by ve skutečnosti chtěl a potřeboval. 

Jednou z nejnáročnějších dekorací byla kulisa říšského sněmu, který sovětší vojáci v úvodu filmu dobývají. Vedoucí barrandovské Dekorace Štěpán Červený vyčíslil, že zdevastovaná budova si vyžádala 15 tun sádry, 210 krychlových metrů polystyrenu a tunu lepidla. V ateliéru č. 5 bylo postaveno schodiště, pod širým nebem na pozemku barrandovského studia pak šikovné české ruce vytvořily střechu Reichstagu. Ostatně pod vedením výtvarníka Jana Roelfse vyrostlo v tomto prostředí celkem 125 dekorací.

Lev Děmidov v obklíčení vozů Škoda... (foto: Bontonfilm)

... a s dalšími československými vozy a pražskými čísly popisnými za zády (foto: Bontonfilm)

Dítě číslo 44 (mimochodem při pozorném sledování vám neunikne, že ten počet chvílemi nesedí) není přesnou rekonstrukcí Čikatilova případu, vybírá si vlastně jen základní motivy, i ten kanibalismus je zde potlačen, navíc se odehrává v podstatně kratším časovém úseku. Jako celek nepřekačuje standardy americké produkce, vyznačuje se místy chaotickým střihem (zejména když jde o bitky či zásahy policie), občas přespříliš rozmáchlými až teatrálními scénami, ale zároveň přináší slušnou profesionálně odvedenou práci. K českým divákům se dostává s jistým zpožděním, které bylo do určité míry vyvoláno kolizí některých termínů (bezesporu tu hrála roli i přítomnost Ghoula) a jak se zdá, po vlažném přijetí v USA bude sklízet úspěchy především v Evropě. Do Ruska ovšem nedorazí, film byl odmítnut zejména kvůli úvodní pasáži, kterou tamní distribuční společnosti považují za nedůstojnou hrdinství válečných veteránů.

CHILD 44

Hrají: Tom Hardy (Lev Děmidov), Gary Oldman (plk. Michail Něstěrov), Noomi Rapace (Raisa Děmidova), Joel Kinnaman (Vasilij), Fares Fares (Alexej Andrejev), Jason Clarke (Anatolij Brodskij), Vincent Cassel (mjr. Kuzmin), Paddy Considine (Vladimir Malevič), Agnieszka Grochowska (Nina Andrejeva).

Hudba: Jon EkstrandKamera: Oliver WoodScénář: Richard PriceRežie: Daniel Espinoza

137 minut, drama, nevhodný pro mládež do 15 letPremiéra: 28. května 2015 (ČR)

Související

... a s dalšími československými vozy a pražskými čísly popisnými za zády.

Inspiroval se vraždami "ukrajinského kanibala", má vazbu k Praze

ROZHOVOR - Čtyřicetiletý Tom Rob Smith, po otci Angličan (matka je Švédka) vystudoval univerzitu v Cambridge a po ročním navštěvování školy v Itálii se věnoval kurzům pro tvůrčí psaní. Jeho prvním literárním počinem je právě Child 44, vydané v roce 2008, podle autora má jít o první část trilogie. Film, který byl uveden do kin v květnu, je zajímavý tím, že se z velké části natáčel v Praze a autor knihy byl často natáčení přítomen. U příležitosti uvedení své knihy na trh a filmové premiéry absolvoval Tom Rob Smith následující rozhovor.

Více souvisejících

film Dítě číslo 44 recenze Tom Hardy (herec)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy