Před čtvrt rokem vstoupil do kin film Ghoul Petra Jákla, který se stylem horrorového dokumentu vrátil do historie na ukrajinskou půdu. Nyní se objevuje na stříbrném plátně konkurent natočený podle knihy, pod níž je podepsán Tom Robin Smith. Jak už bylo mnohokrát uvedeno, pro českého diváka je zajímavý i tím, že se ve velké míře natáčel na území naší republiky.
Ukrajinec Andrej Romanovič Čikatilo (1936-1994) si za své činy vydobyl tituly jako rudý či rostovský řezník nebo rozparovač. Odhaduje se, že od roku 1978 během následujících 12 let zabil přes padesát žen a dětí, v některých případech pak došlo na kanibalismus. Dodnes některé vraždy obestírají nepřesnosti a záhady, i proto je živnou půdou pro autory dokumentárních publikací či příběhů inspirovaných jeho činy. To je i případ Smithova Dítěte číslo 44, podle nějž byl natočen stejnojmenný film, v němž si zahrála i stovka českých herců.
S podřízeným Vasilijem bude mít Lev obrovské problémy (foto: Bontonfilm)
V době ukrajinského hladomoru roku 1933 utíká ze sirotčince malý chlapec. Poté, co se dostane k vojenské jednotce, přijímá jméno Lev Děmidov a začíná nový život. O dvanáct let později už jako příslušník Rudé armády je mezi vojáky, kteří dobyli berlínský Reichstag a stává se válečným hrdinou. Na počátku 50. let má Děmidov slušné postavení, vysokou funkci v sovětské MGB a prožívá šťastné manželství s učitelkou Raisou. Rutinní vyšetřování veterináře Anatolije Brodského však obrátí jeho život naruby. Nejenže Děmidovův podřízený Vasilij využije situace a "exemplárně potrestá" manželský pár, u něhož se Brodskij skrýval, navíc Lvovi ztýraný veterinář napíše jako komplice i Raisino jméno. Do toho ještě vstoupí podivná smrt malého Jury, syna dalšího Lvova spolupracovníka Alexeje Andrejeva. Děmidovův nadřízený major Kuzmin tlačí Lva k uzavření Jurova případu s tím, že šlo o železniční nehodu, ovšem problém s Raisou je daleko ožehavější. Lev se nakonec rozhodne ji neudat, ale to ho nezachrání před odvetným opatřením. Je degradován a jako řadový milicionář odeslán do ponurého industriálního města Volsk, kde má pracovat s "generálem" plukovníkem Něstěrovem. Také tady se zanedlouho setkává s úmrtím chlapce téměř identickým s tím, které potkalo Juru. Ocitá se tak v životu nebezpečné situaci - oficiálně je případ uzavřen a jakákoli další aktivita pro něj může mít smrtelné důsledky. Nemůže se zpočátku spolehnout ani na Raisu, která špatně snáší poměry ve Volsku. Později vyjde najevo, že podél železničních tratí už zemřelo na čtyřicet dětí - Lev začíná chápat, že tenhle případ daleko přesahuje variantu nešťastné události. Nemůže však odjet bez povolení z města a ani se otevřeně vraždám věnovat. Pomoci mu mohou jen jeho nejbližší, přitom jeho činnost je pochopitelně sledována a protivníci vyvíjeji maximální snahu, aby se Děmidov nedopátral skutečného pachatele.
Zdánlivě má jít o jednoduchý a předem rozhodnutý případ (foto: Bontonfilm)
Smithova kniha se od filmu poněkud liší, což uvedl sám autor, ale neshledává na tom nic divného. Sám připustil, že nyní pracuje na scénáři své další knihy Farm a také jej oproti předloze upravuje. Co rozhodně v knize nenajdeme, je úvodní "vysvětlení", jak to bylo se slavnou fotografií rudoarmějce mávajícího sovětskou vlajkou nad Reichstagem. Skutečný příběh fotografa Jevgenije Chalděje je dobře znám, stejně jako jméno vojáka, který s vlajkou na sloupu pózoval - tvůrci filmu si do jeho osoby dosadili právě Děmidova, aby umocnili jeho společenský význam pro následující funkci. Najdeme i odkazy na další zamlčované jevy, mezi něž patří tehdy stíhaná homosexualita (ostatně jako v téměř celé Evropě). Vše je prodchnuto atmosférou nenávisti přehlušené strachem a snahou se distancovat od všeho, ač to kolikrát není prakticky možné.
S nožem, divadelním programem, smetákem či knihou v ruce, Raisa Děmidova vládne stále jedním výrazem (foto: Bontonfilm)
Z nastíněného děje je jasné, že podstatnou část filmu uvidíme na plátně především Toma Hardyho, jemuž sekunduje zejména Gary Oldman, zatímco další známá osobnost Vincent Cassel se proti nim na plátně jen mihne. Prakticky jedinou významější ženskou postavou je Děmidova manželka, ovšem v podání známé Noomi Rapace nevyznívá příliš excelentě, její projev je poněkud strnulý a neměnný, ať jde o reakci na manželovo milostné vyznání, její pochybnosti o něm samotném či skutečný boj o život - pořád stejná tvář, výraz prostý emocí. Co ale pro někoho může působit rušivě a možná až směšně je snaha přiblížit se sovětskému prostředí deformovanou angličtinou. Buď měl být celý film namluven v ruštině, což je, uznávám, prakticky nesmysl, nebo si tvůrci neměli na nic hrát a nechat mluvit postavy normální angličtinou. Zkusme si představit, jak by podobná situace vypadala, kdyby se realizoval ruský film a herci by v něm mluvili rusky s anglickým přízvukem...
Zpočátku není "generál" Něstěrov přítomností Děmidova příliš nadšen (foto: Bontonfilm)
Snimek, jehož realizace si bez dalších nákladů vyžádala 36 milionu dolarů, působí ponuře, aby navodil patřičnou atmosféru. Zejména Volsk, jehož exteriéry se natáčely v prostředí industriálních železáren v Hrádku u Rokycan, nadchl i představitele Něstěrova - Gary Oldman ho dokonce ohodnotil následujícími slovy: "To místo tady je tak autentické, že prostě hodně práce udělá a odehraje za vás." Pozorní diváci pochopitelně rychle rozklíčují i další místa, mezi něž se řadí lokality na Starém městě, prostředí pražského Hlavního nádraží či metra. V posledním případě padla logicky volba na stanici Anděl (dříve Moskevská), jejíž architektura vycházela z ruské předlohy. Kvůli natáčení tu strávil štáb tři noci a částečně byl i omezen provoz. Národní divadlo imitovalo moskevské Velké divadlo (Большой театр) s baletním představením, zaregistrujeme také velké množství československé techniky. Až na nějaký ten ZIL, Čajku nebo Pobědu jsou k vidění tudory, tatraplány či škodovky, což platí i pro autobusy (horší je, že většina z nich má české SPZ). Dvě parní lokomotivy mají aspoň začerněné tradiční červené tabulky značení lokomotiv na našich tratích dle ing. Kryšpína, bohužel modrý poštovní vůz typický pro 80. léta socialistické železnice v ČSSR v jednom záběru zůstal. Také se může jevit jako krajně nepravděpodobné, aby na širém sovětském venkově převážel obyvatele motorový vůz M 131.1, u nás lidově zvaný "Hurvínek" (už jenom kvůli rozdílnému rozchodu kolejí). Jak ale objasnil koproducent filmu Matthew Stillman, především šlo o zachování časové souvislosti, že se na ulicích zdánlivě ruského města objevuje převážně česká technika je dáno jednak možnostmi a dostupností vozidel, jednak rozpočtem, na jehož základě si jen málokdo může dovolit to, co by ve skutečnosti chtěl a potřeboval.
Jednou z nejnáročnějších dekorací byla kulisa říšského sněmu, který sovětší vojáci v úvodu filmu dobývají. Vedoucí barrandovské Dekorace Štěpán Červený vyčíslil, že zdevastovaná budova si vyžádala 15 tun sádry, 210 krychlových metrů polystyrenu a tunu lepidla. V ateliéru č. 5 bylo postaveno schodiště, pod širým nebem na pozemku barrandovského studia pak šikovné české ruce vytvořily střechu Reichstagu. Ostatně pod vedením výtvarníka Jana Roelfse vyrostlo v tomto prostředí celkem 125 dekorací.
Lev Děmidov v obklíčení vozů Škoda... (foto: Bontonfilm)
... a s dalšími československými vozy a pražskými čísly popisnými za zády (foto: Bontonfilm)
Dítě číslo 44 (mimochodem při pozorném sledování vám neunikne, že ten počet chvílemi nesedí) není přesnou rekonstrukcí Čikatilova případu, vybírá si vlastně jen základní motivy, i ten kanibalismus je zde potlačen, navíc se odehrává v podstatně kratším časovém úseku. Jako celek nepřekačuje standardy americké produkce, vyznačuje se místy chaotickým střihem (zejména když jde o bitky či zásahy policie), občas přespříliš rozmáchlými až teatrálními scénami, ale zároveň přináší slušnou profesionálně odvedenou práci. K českým divákům se dostává s jistým zpožděním, které bylo do určité míry vyvoláno kolizí některých termínů (bezesporu tu hrála roli i přítomnost Ghoula) a jak se zdá, po vlažném přijetí v USA bude sklízet úspěchy především v Evropě. Do Ruska ovšem nedorazí, film byl odmítnut zejména kvůli úvodní pasáži, kterou tamní distribuční společnosti považují za nedůstojnou hrdinství válečných veteránů.
CHILD 44
Hrají: Tom Hardy (Lev Děmidov), Gary Oldman (plk. Michail Něstěrov), Noomi Rapace (Raisa Děmidova), Joel Kinnaman (Vasilij), Fares Fares (Alexej Andrejev), Jason Clarke (Anatolij Brodskij), Vincent Cassel (mjr. Kuzmin), Paddy Considine (Vladimir Malevič), Agnieszka Grochowska (Nina Andrejeva).
Hudba: Jon EkstrandKamera: Oliver WoodScénář: Richard PriceRežie: Daniel Espinoza
137 minut, drama, nevhodný pro mládež do 15 letPremiéra: 28. května 2015 (ČR)
Související
Inspiroval se vraždami "ukrajinského kanibala", má vazbu k Praze
Hollywoodské trháky v Česku? Vláda nabídne stovky milionů
film Dítě číslo 44 , recenze , Tom Hardy (herec)
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
včera
Trump zažaloval televizní stanici CBS
včera
WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael
včera
V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly
Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.
Zdroj: Libor Novák