RECENZE: Most špionů je vydařenou procházkou historií, byť z ryze amerického náhledu

Ať už se v jeho případě jednalo o Schindlerův seznam (1993), Amistad (1997), Terminál (2004), Mnichov (2005) či Lincolna (2012), vždy se režisér, který ode dneška za devět dní oslaví 69. narozeniny, dokázal vypořádat s poměrně náročným úkolem na vysoké úrovni. Snad jen v případě boje o 13. dodatek ústavy Spojených států Amerických, což byl snímek s poněkud zavádějícím názvem Lincoln (protože v něm zdaleka o prezidenta USA nešlo) v tomto směru poněkud ztrácí dech. Nyní se zaměřil na období, které se nazývalo Studenou válkou a jehož podoba se nám dnes začíná opět nepříjemně připomínat.

Příběh se odvíjí od roku 1957, kdy byl v USA odhalen a zatčen profesor Rudolf Ivanovič Abel, označovaný za ruského špiona. Tento muž, skutečným jménem Viljam Genrichovič Fišer, byl potomkem ruských Němců a v New Yorku žil s britským pasem. V rostoucí hysterii na konci 50. let je pro něj požadován absolutní trest, ale protože americká justice chce vzbudit zdání spravedlivého procesu, osloví právníka Jamese Donovana z advokátní kanceláře Watters, Cawin & Donovan, aby Abela zastupoval jako obhájce. Donovan se své role ujme s maximální odpovědností, což mu vynese nejen nepochopení vlastní rodiny, ale i odpor americké veřejnosti, zpracovávané v duchu jaderné hrozby. Právník apeluje na soudce Mortimera Byerse, že není v zájmu USA s ohledem na budoucí možné "šlápnutí vedle" Abela demonstrativně takto potrestat. Nakonec se mu podaří dosáhnout (ve filmu) pro profesora třicetiletého vězení.

Profesor Abel (Mark Rylance) vstoupil do dějin jako špion v "Případě dutého nikláku" (zdroj: Walt Disney Pictures)

O tři roky později - ačkoli ve filmu jsou oba příběhy uváděny prakticky paralelně - je nad SSSR sestřeleno špionážní letadlo Lockheed U-2 "Dragon Lady" a zajat jeho pilot Francis Gary Powers. Ačkoliv byl instruován, že v takovém případě musí sám sebe i letoun zlikvidovat, nestalo se tak a sovětská strana jej zajistila. Donovan musí znovu do akce, tentokrát má po složitých hovorech, do nichž vstupuje i šéf CIA Dulles, zajistit výměnu Powerse za Abela. Je tu ale ještě student Frederic Pryor, jehož bez zdánlivého důvodu zatkla východoněmecká policie. Donovan se tak pokouší o nemožné, dosáhnout výměny jednoho sovětského špiona za dva americké občany.

Spielberg se zaměřuje na historická data s civilní jednoduchostí, nesnaží se o dramatické vyhrocení, ovšem nezbavuje se ryze amerického pohledu. I samotnou Aféru U-2 se pokouší interpretovat spíš jako nevinné fotografování ruského území, ačkoliv po prozkoumání trosek letounu padl sovětské straně do rukou kompletní filmový materiál, na němž byly zachyceny především vojenské objekty. Dohady jsou také kolem sebedestrukčního zařízení, kterým měl pilot letoun zlikvidovat - podle vyjádření SSSR Powers nic takového nezkusil (ve filmu je v tomto směru vylíčen jako podstatně větší hrdina). Samotné dohadování kolem trojvýměny Powers-Pryor-Abel také vyznívá poněkud nepřehledně a s ohledem na komplikovanost celého procesu až příliš hladce. Skoro jako pohádka "Jak odhodlaný právník porazil nejen nepřátelskou, ale i domácí tajnou službu". Každopádně se Spielbergovo pojetí samotné výměny na německém Glienicker Brücke, klenoucího se přes řeku Havolu mezi Berlínem a Postupimí, podařilo ztvárnit s patřičným napětím, ačkoliv k ničemu vysloveně dramatickému nedojde. V tom je právě jeho síla finálního momentu, i poselství do budoucna. 

Úkol letce Powerse (Austin Stowell) chtěly USA za každou cenu utajit (zdroj: Walt Disney Pictures)

Pokud se zaměříme na herecké výkony, měl by nade všemi čnít Tom Hanks coby pojišťovací právník Donovan (k trestnímu právu se v případě obhajoby Abela vrátil po delší době), ostatně jeho doba působení na plátně je jednoznačně dominující. Vynikajícího oponenta a zároveň i spoluhráče však má v Marku Rylanceovi, jehož Abel má rozměr zdánlivě odevzdaného, na první pohled zlomeného, ale o to více silného a odhodlaného muže. Na většinu otázek ohledně svého rozpoložení či obav používá výrok "Pomohlo by to?", který dostává velice charakteristický a zamyšleníhodný rozměr. Rylance Abelovi vtiskl mnohem větší charisma než Austin Stowell roli pilota Powerse. 

Spielberg se při natáčení (není bez zajímavosti, že se nějakou dobu počítalo i s alternativním titulem St. James Place) vrátil na místo činu, konkrétně do Polska, kde před více než dvaceti lety natáčel Schindlerův seznam. Tentokrát vystavěl ruiny poválečného Berlína ve Wroclawi. To si vyžádalo poměrně velká omezení, což vyvolalo nemalé protesty obyvatel, kteří si stěžovali na místy téměř arogantní jednání filmařů. 

(zdroj: youtube.com)

Další zajímavou složkou je hudba, kterou tentokrát neobstaral dvorní Spielbergův skladatel John Williams, jehož spolupráce s režisérem trvá přes 40 let (poprvé se sešli v roce 1974 při Sugarlandském expresu). Od roku 1985 spolupracovali nepřetržitě, což tentokrát znemožnila Williamsova nemoc. Kvůli ní musel třiaosmdesátiletý skladatel projekt opustit.

Na závěr si můžeme naznačit pár drobností, v nichž se film poněkud rozchází se skutečností, což je ostatně deklarováno poznámkou, že byl pouze inspirován skutečností. Vláda USA se dlouho snažila (i přes evidentní důkazy) zastírat špionážní povahu Powersova letu - označovala jej za meteorologický výkzkum. Docela přesně nejsou sladěna data stavby Berlínské zdi a Aféry U-2. Pokud mělo osvobození Frederica Pryora přinést tehdejší Německé Demokratické Republice uznání suverenity ze strany USA, pak to jednoznačně vyvrací historický fakt, že měsíc po výměně Abel-Powers-Pryor se hrálo v Colorado Springs na americkém území mistrovství světa v ledním hokeji a Američané v rozporu s podepsanou smlouvou s Hokejovou federací (LIHG) odmítli udělit hráčům NDR vstupní víza. Z toho důvodu se jako akt solidarity MS nezůčastnily týmy SSSR, ČSR a Rumunska. Ačkoliv podle reglementu LIHG mělo být MS v takovém případě pořádáno v jiné zemi, USA si nátlakem na LIHG pořádání vymohly. Jen maličkostí pak jsou drobné dobové nerovnalosti, například v podobě sovětských vlajek. Není rovněž pravdou, že by se profesor Abel po výměně "ztratil v komunistickém světě", po návratu do SSSR pracoval v řadách KGB jako instruktor a byl vyznamenán Leninovým řádem. 

V případě Mostu špionů se jedná o nadstandardní pokus zachytit nepříliš lichotivé okolnosti jak pro jednu či druhou stranu. Není zásadní výhradou, že jde o náhled z větší části poplatný zemi realizace, bylo by možná zajímavé, kdyby vznikla i verze pojatá z "druhé strany" a všechno pak porovnat. Což se asi nestane, pak buďme vděční alespoň za to, co máme k dispozici.

Celkové hodnocení: 90 %

BRIDGE OF SPIES Hrají: Tom Hanks (James Donovan), Mark Rylance (profesor Abel), Austin Stowell (Francis G. Powers), Jesse Plemons (Joe Murphy), Dakin Matthews (soudce Mortimer Byers), Scott Shepherd (agent Hoffman), Alan Alda (Thomas Watters), Amy Ryan (Mary Donovan).

Kamera: Janusz KamińskiHudba: Thomas NewmanRežie: Steven Spielberg

USA, 2015, 141 min., historické drama, do 12 let nevhodnéPremiéra: 3. prosince 2015 (ČR)