Lída Baarová opět zajímá český národ. Na premiéru filmu přišel i prezident

Praha - Filmová i herecká delegace v čele s režisérem Filipem Renčem, scenáristou Ivanem Hubačem, německým hercem Gedeonem Burkhardem, jeho rakouským kolegou Karlem Markovicsem či skladatelem Ondřejem Soukupem doprovodila dnes v Praze slavnostní uvedení životopisného filmového dramatu Lída Baarová. Jedním z hostů premiéry v multikině Slovanský dům byl i prezident Miloš Zeman.

Ahoj, Filipe. Blahopřeji k velkému dílu a rád tě vidím," řekl Zeman po příjezdu Renčovi, který ho otevřeně podporoval v prezidentských volbách v roce 2013.

Premiéry se kvůli účinkování ve Slovenském národním divadle v Bratislavě nezúčastnila představitelka titulní role Táňa Pauhofová. Diváky pozdravila z videozáznamu.

Snímek Lída Baarová vstoupí do distribuce od 21. ledna v rekordním počtu 29 multikin a 151 jednosálových kin. Podle producentů si práva zakoupila už rakouská televize ORF. "Naší ambicí je dostat ho do zahraničí. O světovou distribuci se stará významná firma Global Screen, jejíž kanceláře jsou v Los Angeles, Curychu a Mnichově," řekl ČTK Filip Albrecht, který se stará o prodej na zahraničních trzích. Tato firma ho podle něj i dvakrát představí na únorovém festivalu Berlinale.

"Snažíme se, aby byl snímek uveden na německý trh. Berlinale pak ukáže, kudy vede cesta do světa," dodal. Zájem je podle něj i z Japonska, Číny a Koreje, z východní Evropy i z Francie, Itálie, Španělska a USA. Je šance, že se dostane do amerických kin či přinejmenším na online platformu Netflix," dodal Albrecht.

Baarová zemřela 27. října 2000 v Salcburku ve věku 86 let. Pražská rodačka stanula před kamerou poprvé v roce 1931 a účinkovala ve třech desítkách českých filmů. Její život i kariéru krutě poznamenal blízký vztah k nacistickému ministru propagandy Josefu Goebbelsovi, jehož úmysl se kvůli ní rozvést zastavil až Adolf Hitler. Po válce byla obviněna z kolaborace a strávila přes rok ve vězení. Po únoru 1948 emigrovala, v 50. letech hrála v italských a španělských filmech, mimo jiné ve Felliniho Darmošlapech.

"Scénář ale není jejím životopisem, popisuje úsek z jejího života od roku 1936 k období po 2. světové válce. Především tedy vztah ke Goebbelsovi a následky, které to mělo," řekl Renč ČTK. Podle něj je odrazem doby i mentality uměleckého světa 30. a 40. let u nás i v Německu.

Snímek natáčel v první polovině roku 2015 s rozpočtem zhruba 80 milionů korun; 15 miliony přispěl Státní fond kinematografie, o čemž se živě diskutovalo. Účast zahraničních herců si režisér pochvaloval, i když upozornil na jejich přístup ke změnám ve scénáři.

"Občas se musí improvizovat, momentální nápady mám rád, ale dohoda o jakékoliv změně s nimi byla těžká," vysvětlil. Jeho režijní debut Requiem pro panenku navštívilo začátkem 90. let v kinech 465.240 diváků, jeho Román pro ženy v roce 2004 560.781 lidí a komedii Rebelové o tři roky dříve 430.979 zájemců.

Rakouský herec Karl Markovics ztvárnil Goebbelse. Jako další partner Baarové se v roli Gustava Fröhlicha na plátně objeví Gedeon Burkhard, kterého proslavil seriál Komisař Rex či role v Hanebných panchartech Quentina Tarantina. Do dalších rolí režisér obsadil například Simonu Stašovou, Martina Hubu, Lenku Vlasákovou, Pavla Kříže, Jiřího Mádla a Zdenu Procházkovou. Ta ztvárnila ústřední postavu v době, kdy dožívá v Salcburku a příběhem filmu z vlastní perspektivy provází.Zpravodajský server EuroZprávy.cz je mediálním partnerem filmu Lída Baarová.

Související

Více souvisejících

film Lída Baarová

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 35 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy