Praha - Chystaný televizní film o architektovi Otakaru Švecovi se musí pochopitelně týkat jeho nejkontroverznějšího díla, které ho stálo čest, přátelství a nakonec i život. A navíc mělo krajně tuhý kořínek.
O realizaci filmu Monstrum, díky němuž vyrostla na Letenské pláni po šedesáti letech opět aspoň část pomníku věnovanému sovětskému diktátorovi Stalinovi jsme už čtenáře EuroZprávy.cz informovali (více najdete zde a ve fotogalerii). Kolem jeho likvidace je však stále nemálo dohadů, proto po odhalení místa, kde tato lidově zvaná "fronta na maso" nyní prozradíme něco o zániku největšího sousoší v Evropě.
V roce 1962 bylo rozhodnuto, že tehdejší dominanta Prahy nad Čechovým mostem bude odstraněna. Důvody byly politické, protože jak už bylo řečeno, Nikita Sergejevič Chruščov provedl v tehdejším SSSR důkladné vypořádání s kultem osobnosti a odhalil temné stránky Stalinovy krutovlády. V Praze se tak sešla stavební komise, která se dohadovala o likvidaci monstra tyčícího se sedm let nad Vltavou. Neobešlo se to bez tragédie, když při prohlídce prostor pod pomníkem utrpěl jeden z členů komise a člen městského památkového úřadu zranění a na jeho následky vzápětí skonal.
Režisér Viktor Polesný dohlíží na záběry z vrcholku "fronty na maso" (zdroj: Robert Pavelka, EuroZprávy.cz)
Řekněme si nyní něco málo o struktuře stavby a proč s jejím odstraněním byly takové problémy. Základem byla rámová, těžce armovaná železobetonová monolitická konstrukce, na ní byl "nalepen" masivní betonový plášť a do něj byly ukotveny žulové bloky. Komise, která na odstranění "fronty na maso" pracovala, nesměla pořizovat žádné fotografie ani záběry, dokumenty a plány byly posléze odevzdány a skartovány, takže se dochovalo jen pár potají odložených podkladů a amatérský osmimilimetrový film.
I členové komise pod vedením Vladimíra Křížka bez ohledu na povahu samotného pomníku museli uznat, že po technické stránce šlo o vynikající dílo, které co do velikosti a konstrukční skladby nemělo konkurenci. Sochař Olbram Zoubek (ten se soutěži vyhnul díky vojenské službě) potvrdil, že největší šance se připisovaly sochaři Karlu Pokornému, národnímu umělci, ale jak už víme, vše se zvrtlo jiným směrem. Otakar Švec vytvořil davový návrh, který se zalíbil členům poroty Nejedlému a Kopeckému. Přitom sám Švec doufal, že splní povinnost vůči zadavateli, udělá si čárku za aktivitu a tím pro něj věc skončí.
Martin Kraus za chvíli bude rozjímat. Nejdřív za přítomnosti dronu, potom klasické kamery (zdroj: Robert Pavelka, EuroZprávy.cz)
Pomník se měl odstřelit, ale byl vydán alibistický příkaz, že Stalinova hlava se musí opracovat kamenicky a odstranit po částech. Pak přišli na řadu pyrotechnici. Pomník si vyžádal 1863 rozbušek, 1570 kg plastické trhaviny a dalších 600 kg trhaviny s menší účinností. Byla zamítnuta původní koncepce komise odstřelit pomník "zevnitř", to jest navrtáním otvorů a založením trhaviny. Proto mělo dojít k takzvaným trhacím pracem, tedy postupným odstřelům, které měly proběhnout ve třech fázích. Nejdřív se tedy zlikvidovalo žulové obložení, které díky razanci výbušniny létalo až do míst, kde dnes stojí hotel Intercontinental. První exploze zazněla v říjnu, druhý odstřel likvidující jakoukoli podobu, museli střelmistři stihnout do 6. listopadu, aby zmrzačené torzo nad Vltavou nenarušilo oslavy výročí VŘSR.
Poslední fáze se provedla už vnitřní variantou, jak bylo požadováno původně, čímž onen masivní blok definitivně zmizel. Další úprava místa, kde pomník stál, se upravovalo další rok, žulové trosky byly odváženy tajně a pod přísnými tresty nikdo nesměl sdělit, kde skončily. Mnoho umělců vnímalo likvidaci pomníku svým způsobem jako zničení hodnot a dobře odvedené práce, takže bez politického kontextu odstřelu de facto litovali.
(zdroj: Robert Pavelka, EuroZprávy.cz)
Filmaři měli k dispozici část pomníku, na kterou vystoupá postava Pavla Soukupa, Švecova žáka, kterou hraje Martin Kraus. Projde se po horní plošině a zaujme místo pod Stalinovým uchem, kde usedne a rozhlíží se po panoramatu Prahy. Štáb tuto scénu točil dvěma způsoby, nejdřív pomoci dronu, který kopíroval celou Soukupovu/Krausovu procházku, pak přišla ke slovu filmařsky klasičtější verze, kamera upevněná na rameni jeřábu. Obě varianty mohou čtenáři posoudit v přiloženém videu.
Pátečního večera už filmařská kulisa začala ztrácet svůj tvar. Na rozdíl od skutečného pomníku se nestřílelo (zdroj: Robert Pavelka, EuroZprávy.cz)
Související
Stalinův pomník se vrátí do Prahy. Stál na místě chystaného maxibulváru
OBRAZEM: Stalin znovu dominoval Letné. Ale jen krátce a pouze pro filmaře
film Monstrum , Stalinův pomník , Viktor Polesný (režisér)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
včera
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
včera
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
včera
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
včera
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
včera
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
včera
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
včera
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.
Zdroj: Libor Novák