RECENZE: Strašidel se možná ještě dost lidí bojí, ale čeho se bojí Strašidla?

Recenze - Když se ve dveřích objeví úředník, lhostejno jaký, většinou to znamená potíže. Jak ale na jeho návštěvu mají reagovat bytosti, které vlastně neexistují? Odpověď vám nabízí nový film Zdeňka Trošky.

Filmoví znalci pohotově začnou vypočítávat filmy nebo televizní pohádky, ve kterých se prolínají osudy lidí a nadpřirozených bytostí, ovšem s absencí klasických pohádek. Asi první na ráně bude slavný vodnický opus Jak utopit dr. Mráčka aneb konec vodníků v Čechách (1974) o poklidné existenci rodiny vodníka Wassermanna, než se o ní začnou rovněž zajímat úřady. Poněkud odlišná je legendární Dívka na koštěti (1971), kdy se pohádkové bytosti vydávají - vlastně nedobrovolně - do lidského světa. Bohužel toto velice svěží dílo dostalo ránu v podobě zcela nepovedeného pokračování Saxana a Lexikon kouzel, které s lehkostí původního provedení nemělo nic společného. Bylo by nespravedlivé minout ještě roztomile rozezpívaný dětský snímek Ať žijí duchové! (1977), ve kterém dávno zesnulý rytíř Brtník z Brtníku s dcerou Leontýnkou najdou společnou řeč se školáky, hodlajícími opravit jeho zpustošené sídlo. A ze světa určitě nelze zapomenout na druhou a třetí část trilogie o německých strašidlech, takto Strašidla ze Spessartu (Das Spukschloß im Spessart, 1960) a Zlaté časy ze Spessartu (Herrliche Zeiten im Spessart, 1967), které uzavíraly celou trilogii s okouzlující Liselotte Pulver v hlavní roli. 

(zdroj: Falcon)

My se ale nacházíme v nejmenovaném městě a konkrétně na půdě zámečku, kde přebývá hejkal Hugo se svou chotí Patricií, vílou Jitřenkou, mamá Žofií, dětmi Ester a Eleonorem a strýčkem Bublou, který hned na úvod děje utopí opilce a hazardního sázkaře Mastného, čímž nastartuje - aniž by to tušil - vlastní štěstí. Zatím to ale vypadá spíše bledě, protože mladý referent Jindřich Patočka předkládá před Huga & his family neradostnou vizi. O objekt sice nikdo nemá zájem, ale to neznamená, že se za něj nebude platit nájemné, pokud si ho strašidla nehodlají koupit. A také bude třeba, aby se všichni začlenili do společnosti, což přeloženo do srozumitelného jazyka znamená pracovat a řádně odvádět daně. 

Čarodějnice Patricie, proslulá autorka letkvarů všech druhů, není tímto vývojem nijak nadšena, čehož hodlá využít její někdejší láska, takto vládce Temešváru, upír Ignác. Mamá Žofie má také výhrady, Eleonor a Ester by do školy rozhodně také nemuseli chodit. Pouze Bubla, jemuž Patočka dohodí práci v prádelně své sestry Karolíny, která nedávno ovdověla (ano, právě ona bývala Mastná) a roztančená Jitřenka, jíž stejný úředník zajistí zkoušku v místním divadle, jsou na tom lépe. A když se Hugo osvědčí jako jedno z největších lákadel nové divadelní hry, jejímž autorem je sám ředitel divadla, zdá se, že přechod k novým pořádkům bude prakticky bezbolestný. Jenže váhající Patricie neodolá Ignácovi a rázem je vše naruby. Hugo se trápí, Jitřenka musí odolávat neomalenému chování vilného režiséra a tak pouze Bubla prožívá chvíle štěstí. Jenže mluvíme o strašidlech a ta možná drží pohromadě mnohem víc, než se může zdát. 

Jitřenka a Hugo vyjdou do nových poměrů ještě nejlépe (zdroj: Donatova.com)

Pokud se podíváme na dějovou linii, nenajdeme v ní nic překvapivého, což ale neznamená, že nejde o dobrý příběh. Je to jako čekat, že takový Jason Bourne nabídne místo efektů a prakticky nekonečných přestřelek hlubokou sondu do duše tajného agenta. Zdeněk Troška si na nic nehraje, nabízí nám podívanou hodně nekomplikovanou a postavenou na jasném základu, i když poněkud modernizovanou. Takže strašidel se nikdo nebojí (kromě hejkalova brilantního výkonu), jsou brána jako skutečnost, snad jen mírně nedůvěřivě. Naopak je tu evidentní snaha jejich nadpřirozených vlastností využít. I komediálnost je prošpikována tu ostřejšími, tu jemnějšími narážkami (například na slavnější příbuzné Addams' Family), v nichž najdeme mnoho připodobnění k jiným dílům, ale bez oné křečovité snahy být vtipný za každou cenu. Nejde tu o pokleslé estrádní anekdoty, kterým se směje především ten, kdo je vypráví. Troška a jeho štáb i dobře zakomponovávají letité artefakty do nové doby (kdo by nechtěl mít létající koště s GPS) a využívá čarodejnických znalostí tam, kde selhávají progresivní metody - které dívce by se nechtělo zhubnout do ideální podoby bez námahy a během víkendu?

Pochopitelně se objevují i kontroverzní momenty, což je například ono široce diskutované "znásilnění" mamá Žofie. I v tom poznáváme Troškovu hravost a určitý smysl pro nadsázku. Spekulovat tu o vhodnosti či nevhodnosti pro mládež je zcela zcestné. Ostatně je to něco podobného, jako v onom vtipu, kdy jeden z otců říká tomu druhému, že dceři táhne na dvanáctý rok, takže by se s ní měl asi povavit o onom choulostivém tématu. Druhý mu na to odpovídá, ať to rozhodně udělá, protože se dozví spoustu zajímavých věcí. Při této příležitosti je třeba dát jasně najevo jednu věc - Strašidla opravdu nejsou pohádkou, platí tu víc než jinde termín rodinný film. Dr. Mráčka bychom také nezařadili do filmové pohádkové říše.

 Vodník Bubla se "proutopil" ke svému štěstí (zdroj: Donatova.com)

Pokud se zaměříme na herecké výkony, je složité je posuzovat s ohledem na scénář a povahu jednotlivých postav. Nejvíc prostoru pochopitelně dostává Bronislav Kotiš a umí s ním pracovat, od aristokraticky vznešeného pána domu, přes rozpačitého hejkala postaveného před nové okolnosti až po zlomeného manžela, jenž se neumí vyrovnat s jednáním milované ženy. Vedle něj je výborná Carmen Mayerová, jejíž Žofie dýchá svébytnou energií, ač na první pohled působí jen jako nepříjemná a stále rozladěná tchýně. A do třetice je výborný Jiří Dvořák, jehož Bubla proplouvá dějem se zamilovaným nadhledem a bez zbytečných složitostí. V podobné situaci je i Vladimír Polívka, leč tomu se nedostává takového prostoru. Toho má naopak dostatek Sara Sandeva, leč její svázanost s neustále tančící Jitřenkou se postupem času překlápí do možná zbytečného stereotypu. Ještě hůř je na tom Tereza Kostková, která se pokouší afektovanost Patricie nahrazovat značnou křečovitostí a ve srovnání se svou matkou prohrává vysoko na body. 

Z dalších tváří si určitě všimneme Petra Šimčáka, jehož proslavil Mádlův film Pojedeme k moři, dvou excelentních menších rolí v podání Petra Nárožného a Václava Postráneckého, bohužel poněkud vybledle působí Karel Dobrý, jehož Ignác nemá onu patřičnou upíří šťávu a spíš se ocitá někde na úrovni nepovedeného Crashmana ze zmíněné Saxány a Lexikonu kouzel. Zajímavě pojatá je i školní atmosféra, kterou nedokáže zvládat češtinářka Pávková a jíž pouze víceméně příhlíží matematik a fyzikář Jouza. Tady se možná Troškovi povedlo vytvořit silně alarmující prvek poukazující na skutečnost, že naše školství se ocitá někde na hranici slavné Džungle před tabulí. 

První klapka filmu padla prakticky před rokem (zdroj: Petr Zelinka, EuroZpravy.cz)

Od Strašidel nečekejme umělecké veledílo, na to si nehrají od začátku a ani o to neusilují. Jsou příjemnou podívanou, k níž si do kina nemusíte brát vysvětlující brožuru kdo je kdo a ke komu patří. Nehemží se to tu zbytečným přebytkem postav, děj je přímočarý, nekomplikovaný a třebaže si některé repliky nemusíte zapamatovat, pobaví. Tím tento film splňuje onen základní záměr - pobavit a dovolit lidem určité odreagování, takže z kina mohou odcházet bez chmurných myšlenek typu - tohle a to mě ještě doma čeká nevyplněné daňové přiznání. Hlubokomyslní mudrci a vyznavači Bergmannova díla nechť zavítají o sál vedle, pro ně Strašidla určena nejsou a ani o to neusilují. Svůj záměr bezezbytku plní.

Celkové hodnocení: 70 %

STRAŠIDLA

Hrají: Bronislav Kotiš (hejkal Hugo), Tereza Kostková (čarodějnice Patricie), Vladimír Polívka (Jindřich Patočka), Jiří Dvořák (vodník Bubla), Sara Sandeva (víla Jitřenka), Carmen Mayerová (mamá Žofie), Karel Dobrý (upír Ignác), Petr Šimčák (Eleonor), Nelly Řehořová (Ester), Václav Postránecký (ředitel školy), Anna Polívková (Iveta Pávková), Martin Pechlát (matematik Jouza), Matěj Hádek (režisér Málek), Petr Nárožný (divadelní ředitel Kavka), Tereza Bebarová (Karolína Patočková), Jana Bernášková (herečka Jana), Aleš Háma (nadporučík Bedna), Petr Čtvrníček (otec Polák)

Scénář: Jiří Kos, Zdeněk Troška, Marek KališKamera: Martin DubaHudba: Miloš KrkoškaRežie: Zdeněk Troška

ČR, 2016, 113 min., rodinná komedie, přístupnáPremiéra: 18. srpna 2016

EuroZprávy.cz jsou mediálním partnerem filmu

Související

Zdeněk Troška, režisér Rozhovor

Troška: Dobro vítězí nad zlem? Vidím agresi, násilí a boj. Chtěl bych natočit i ruskou pohádku

ROZHOVOR - Před několika dny dorazila na plátna kin nová pohádka režiséra Zdeňka Trošky s názvem Strašidla. Při této příležitosti režisér v rozhovoru pro EuroZprávy.cz prozradil, že žánr, který se v Česku vždy těšil velké oblibě, je sice nesmrtelný, ale mění se. Objevují se totiž i pohádky plné násilí a agrese a pravý smysl žánru se tak mnohdy zanedbává.

Více souvisejících

film Strašidla Zdeněk Troška recenze

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Robert Mueller (exšéf FBI)

Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád

Americký prezident Donald Trump si neodpustil velmi jízlivou reakci na nejnovější smutnou zprávu. Ve věku 81 let zemřel někdejší šéf FBI a bývalý zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, jenž se zabýval otázkou ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016, kdy se Trump stal poprvé prezidentem. 

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenská policie reaguje na požár v Pardubicích

I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí. 

včera

včera

Policie vyšetřuje požár v Pardubicích pro podezření z terorismu.

Policie prozradila novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích

Na místě pátečního požáru v Pardubicích pokračuje policejní vyšetřování. Práci již dokončili pyrotechnici, které vystřídali kriminalisté. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. V pátek se dokonce sešla Bezpečnostní rada státu. 

včera

Pravda o íránské odvetě. Američané utrpěli škody za stamiliony dolarů

Íránské odvetné útoky na americké vojenské základny na Blízkém východě způsobily škodu za přibližně 800 milionů dolarů, ukazuje zveřejněná analýza. Informovala o tom britská stanice BBC. Americká armáda zároveň přišla o jedenáct vojáků. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy