Recenze - Když se ve dveřích objeví úředník, lhostejno jaký, většinou to znamená potíže. Jak ale na jeho návštěvu mají reagovat bytosti, které vlastně neexistují? Odpověď vám nabízí nový film Zdeňka Trošky.
Filmoví znalci pohotově začnou vypočítávat filmy nebo televizní pohádky, ve kterých se prolínají osudy lidí a nadpřirozených bytostí, ovšem s absencí klasických pohádek. Asi první na ráně bude slavný vodnický opus Jak utopit dr. Mráčka aneb konec vodníků v Čechách (1974) o poklidné existenci rodiny vodníka Wassermanna, než se o ní začnou rovněž zajímat úřady. Poněkud odlišná je legendární Dívka na koštěti (1971), kdy se pohádkové bytosti vydávají - vlastně nedobrovolně - do lidského světa. Bohužel toto velice svěží dílo dostalo ránu v podobě zcela nepovedeného pokračování Saxana a Lexikon kouzel, které s lehkostí původního provedení nemělo nic společného. Bylo by nespravedlivé minout ještě roztomile rozezpívaný dětský snímek Ať žijí duchové! (1977), ve kterém dávno zesnulý rytíř Brtník z Brtníku s dcerou Leontýnkou najdou společnou řeč se školáky, hodlajícími opravit jeho zpustošené sídlo. A ze světa určitě nelze zapomenout na druhou a třetí část trilogie o německých strašidlech, takto Strašidla ze Spessartu (Das Spukschloß im Spessart, 1960) a Zlaté časy ze Spessartu (Herrliche Zeiten im Spessart, 1967), které uzavíraly celou trilogii s okouzlující Liselotte Pulver v hlavní roli.
(zdroj: Falcon)
My se ale nacházíme v nejmenovaném městě a konkrétně na půdě zámečku, kde přebývá hejkal Hugo se svou chotí Patricií, vílou Jitřenkou, mamá Žofií, dětmi Ester a Eleonorem a strýčkem Bublou, který hned na úvod děje utopí opilce a hazardního sázkaře Mastného, čímž nastartuje - aniž by to tušil - vlastní štěstí. Zatím to ale vypadá spíše bledě, protože mladý referent Jindřich Patočka předkládá před Huga & his family neradostnou vizi. O objekt sice nikdo nemá zájem, ale to neznamená, že se za něj nebude platit nájemné, pokud si ho strašidla nehodlají koupit. A také bude třeba, aby se všichni začlenili do společnosti, což přeloženo do srozumitelného jazyka znamená pracovat a řádně odvádět daně.
Čarodějnice Patricie, proslulá autorka letkvarů všech druhů, není tímto vývojem nijak nadšena, čehož hodlá využít její někdejší láska, takto vládce Temešváru, upír Ignác. Mamá Žofie má také výhrady, Eleonor a Ester by do školy rozhodně také nemuseli chodit. Pouze Bubla, jemuž Patočka dohodí práci v prádelně své sestry Karolíny, která nedávno ovdověla (ano, právě ona bývala Mastná) a roztančená Jitřenka, jíž stejný úředník zajistí zkoušku v místním divadle, jsou na tom lépe. A když se Hugo osvědčí jako jedno z největších lákadel nové divadelní hry, jejímž autorem je sám ředitel divadla, zdá se, že přechod k novým pořádkům bude prakticky bezbolestný. Jenže váhající Patricie neodolá Ignácovi a rázem je vše naruby. Hugo se trápí, Jitřenka musí odolávat neomalenému chování vilného režiséra a tak pouze Bubla prožívá chvíle štěstí. Jenže mluvíme o strašidlech a ta možná drží pohromadě mnohem víc, než se může zdát.
Jitřenka a Hugo vyjdou do nových poměrů ještě nejlépe (zdroj: Donatova.com)
Pokud se podíváme na dějovou linii, nenajdeme v ní nic překvapivého, což ale neznamená, že nejde o dobrý příběh. Je to jako čekat, že takový Jason Bourne nabídne místo efektů a prakticky nekonečných přestřelek hlubokou sondu do duše tajného agenta. Zdeněk Troška si na nic nehraje, nabízí nám podívanou hodně nekomplikovanou a postavenou na jasném základu, i když poněkud modernizovanou. Takže strašidel se nikdo nebojí (kromě hejkalova brilantního výkonu), jsou brána jako skutečnost, snad jen mírně nedůvěřivě. Naopak je tu evidentní snaha jejich nadpřirozených vlastností využít. I komediálnost je prošpikována tu ostřejšími, tu jemnějšími narážkami (například na slavnější příbuzné Addams' Family), v nichž najdeme mnoho připodobnění k jiným dílům, ale bez oné křečovité snahy být vtipný za každou cenu. Nejde tu o pokleslé estrádní anekdoty, kterým se směje především ten, kdo je vypráví. Troška a jeho štáb i dobře zakomponovávají letité artefakty do nové doby (kdo by nechtěl mít létající koště s GPS) a využívá čarodejnických znalostí tam, kde selhávají progresivní metody - které dívce by se nechtělo zhubnout do ideální podoby bez námahy a během víkendu?
Pochopitelně se objevují i kontroverzní momenty, což je například ono široce diskutované "znásilnění" mamá Žofie. I v tom poznáváme Troškovu hravost a určitý smysl pro nadsázku. Spekulovat tu o vhodnosti či nevhodnosti pro mládež je zcela zcestné. Ostatně je to něco podobného, jako v onom vtipu, kdy jeden z otců říká tomu druhému, že dceři táhne na dvanáctý rok, takže by se s ní měl asi povavit o onom choulostivém tématu. Druhý mu na to odpovídá, ať to rozhodně udělá, protože se dozví spoustu zajímavých věcí. Při této příležitosti je třeba dát jasně najevo jednu věc - Strašidla opravdu nejsou pohádkou, platí tu víc než jinde termín rodinný film. Dr. Mráčka bychom také nezařadili do filmové pohádkové říše.
Vodník Bubla se "proutopil" ke svému štěstí (zdroj: Donatova.com)
Pokud se zaměříme na herecké výkony, je složité je posuzovat s ohledem na scénář a povahu jednotlivých postav. Nejvíc prostoru pochopitelně dostává Bronislav Kotiš a umí s ním pracovat, od aristokraticky vznešeného pána domu, přes rozpačitého hejkala postaveného před nové okolnosti až po zlomeného manžela, jenž se neumí vyrovnat s jednáním milované ženy. Vedle něj je výborná Carmen Mayerová, jejíž Žofie dýchá svébytnou energií, ač na první pohled působí jen jako nepříjemná a stále rozladěná tchýně. A do třetice je výborný Jiří Dvořák, jehož Bubla proplouvá dějem se zamilovaným nadhledem a bez zbytečných složitostí. V podobné situaci je i Vladimír Polívka, leč tomu se nedostává takového prostoru. Toho má naopak dostatek Sara Sandeva, leč její svázanost s neustále tančící Jitřenkou se postupem času překlápí do možná zbytečného stereotypu. Ještě hůř je na tom Tereza Kostková, která se pokouší afektovanost Patricie nahrazovat značnou křečovitostí a ve srovnání se svou matkou prohrává vysoko na body.
Z dalších tváří si určitě všimneme Petra Šimčáka, jehož proslavil Mádlův film Pojedeme k moři, dvou excelentních menších rolí v podání Petra Nárožného a Václava Postráneckého, bohužel poněkud vybledle působí Karel Dobrý, jehož Ignác nemá onu patřičnou upíří šťávu a spíš se ocitá někde na úrovni nepovedeného Crashmana ze zmíněné Saxány a Lexikonu kouzel. Zajímavě pojatá je i školní atmosféra, kterou nedokáže zvládat češtinářka Pávková a jíž pouze víceméně příhlíží matematik a fyzikář Jouza. Tady se možná Troškovi povedlo vytvořit silně alarmující prvek poukazující na skutečnost, že naše školství se ocitá někde na hranici slavné Džungle před tabulí.
První klapka filmu padla prakticky před rokem (zdroj: Petr Zelinka, EuroZpravy.cz)
Od Strašidel nečekejme umělecké veledílo, na to si nehrají od začátku a ani o to neusilují. Jsou příjemnou podívanou, k níž si do kina nemusíte brát vysvětlující brožuru kdo je kdo a ke komu patří. Nehemží se to tu zbytečným přebytkem postav, děj je přímočarý, nekomplikovaný a třebaže si některé repliky nemusíte zapamatovat, pobaví. Tím tento film splňuje onen základní záměr - pobavit a dovolit lidem určité odreagování, takže z kina mohou odcházet bez chmurných myšlenek typu - tohle a to mě ještě doma čeká nevyplněné daňové přiznání. Hlubokomyslní mudrci a vyznavači Bergmannova díla nechť zavítají o sál vedle, pro ně Strašidla určena nejsou a ani o to neusilují. Svůj záměr bezezbytku plní.
Celkové hodnocení: 70 %
STRAŠIDLA
Hrají: Bronislav Kotiš (hejkal Hugo), Tereza Kostková (čarodějnice Patricie), Vladimír Polívka (Jindřich Patočka), Jiří Dvořák (vodník Bubla), Sara Sandeva (víla Jitřenka), Carmen Mayerová (mamá Žofie), Karel Dobrý (upír Ignác), Petr Šimčák (Eleonor), Nelly Řehořová (Ester), Václav Postránecký (ředitel školy), Anna Polívková (Iveta Pávková), Martin Pechlát (matematik Jouza), Matěj Hádek (režisér Málek), Petr Nárožný (divadelní ředitel Kavka), Tereza Bebarová (Karolína Patočková), Jana Bernášková (herečka Jana), Aleš Háma (nadporučík Bedna), Petr Čtvrníček (otec Polák)
Scénář: Jiří Kos, Zdeněk Troška, Marek KališKamera: Martin DubaHudba: Miloš KrkoškaRežie: Zdeněk Troška
ČR, 2016, 113 min., rodinná komedie, přístupnáPremiéra: 18. srpna 2016
EuroZprávy.cz jsou mediálním partnerem filmu
Související
Troška: Dobro vítězí nad zlem? Vidím agresi, násilí a boj. Chtěl bych natočit i ruskou pohádku
Návštěvnost kin v ČR vede Tajný život mazlíčků, Troškova Strašidla jsou třetí
film Strašidla , Zdeněk Troška , recenze
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 30 minutami
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
před 49 minutami
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
před 1 hodinou
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
před 1 hodinou
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
před 1 hodinou
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
před 2 hodinami
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
před 2 hodinami
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
před 3 hodinami
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
před 4 hodinami
Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross
před 5 hodinami
Hrůzný nález ostatků v Plzni. V řece plavala lidská hlava
před 5 hodinami
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 6 hodinami
USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru
před 6 hodinami
Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově
před 7 hodinami
Everest zřejmě přestane být tak dosažitelný, vyplývá z rozhodnutí soudu
před 8 hodinami
Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný
před 9 hodinami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
Schválení vojenské pomoci Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů americkým Kongresem po pětiměsíčním čekání možná způsobilo škody, které se budou na frontě cítit ještě několik měsíců.
Zdroj: Libor Novák