Recenze - Když se ve dveřích objeví úředník, lhostejno jaký, většinou to znamená potíže. Jak ale na jeho návštěvu mají reagovat bytosti, které vlastně neexistují? Odpověď vám nabízí nový film Zdeňka Trošky.
Filmoví znalci pohotově začnou vypočítávat filmy nebo televizní pohádky, ve kterých se prolínají osudy lidí a nadpřirozených bytostí, ovšem s absencí klasických pohádek. Asi první na ráně bude slavný vodnický opus Jak utopit dr. Mráčka aneb konec vodníků v Čechách (1974) o poklidné existenci rodiny vodníka Wassermanna, než se o ní začnou rovněž zajímat úřady. Poněkud odlišná je legendární Dívka na koštěti (1971), kdy se pohádkové bytosti vydávají - vlastně nedobrovolně - do lidského světa. Bohužel toto velice svěží dílo dostalo ránu v podobě zcela nepovedeného pokračování Saxana a Lexikon kouzel, které s lehkostí původního provedení nemělo nic společného. Bylo by nespravedlivé minout ještě roztomile rozezpívaný dětský snímek Ať žijí duchové! (1977), ve kterém dávno zesnulý rytíř Brtník z Brtníku s dcerou Leontýnkou najdou společnou řeč se školáky, hodlajícími opravit jeho zpustošené sídlo. A ze světa určitě nelze zapomenout na druhou a třetí část trilogie o německých strašidlech, takto Strašidla ze Spessartu (Das Spukschloß im Spessart, 1960) a Zlaté časy ze Spessartu (Herrliche Zeiten im Spessart, 1967), které uzavíraly celou trilogii s okouzlující Liselotte Pulver v hlavní roli.
(zdroj: Falcon)
My se ale nacházíme v nejmenovaném městě a konkrétně na půdě zámečku, kde přebývá hejkal Hugo se svou chotí Patricií, vílou Jitřenkou, mamá Žofií, dětmi Ester a Eleonorem a strýčkem Bublou, který hned na úvod děje utopí opilce a hazardního sázkaře Mastného, čímž nastartuje - aniž by to tušil - vlastní štěstí. Zatím to ale vypadá spíše bledě, protože mladý referent Jindřich Patočka předkládá před Huga & his family neradostnou vizi. O objekt sice nikdo nemá zájem, ale to neznamená, že se za něj nebude platit nájemné, pokud si ho strašidla nehodlají koupit. A také bude třeba, aby se všichni začlenili do společnosti, což přeloženo do srozumitelného jazyka znamená pracovat a řádně odvádět daně.
Čarodějnice Patricie, proslulá autorka letkvarů všech druhů, není tímto vývojem nijak nadšena, čehož hodlá využít její někdejší láska, takto vládce Temešváru, upír Ignác. Mamá Žofie má také výhrady, Eleonor a Ester by do školy rozhodně také nemuseli chodit. Pouze Bubla, jemuž Patočka dohodí práci v prádelně své sestry Karolíny, která nedávno ovdověla (ano, právě ona bývala Mastná) a roztančená Jitřenka, jíž stejný úředník zajistí zkoušku v místním divadle, jsou na tom lépe. A když se Hugo osvědčí jako jedno z největších lákadel nové divadelní hry, jejímž autorem je sám ředitel divadla, zdá se, že přechod k novým pořádkům bude prakticky bezbolestný. Jenže váhající Patricie neodolá Ignácovi a rázem je vše naruby. Hugo se trápí, Jitřenka musí odolávat neomalenému chování vilného režiséra a tak pouze Bubla prožívá chvíle štěstí. Jenže mluvíme o strašidlech a ta možná drží pohromadě mnohem víc, než se může zdát.
Jitřenka a Hugo vyjdou do nových poměrů ještě nejlépe (zdroj: Donatova.com)
Pokud se podíváme na dějovou linii, nenajdeme v ní nic překvapivého, což ale neznamená, že nejde o dobrý příběh. Je to jako čekat, že takový Jason Bourne nabídne místo efektů a prakticky nekonečných přestřelek hlubokou sondu do duše tajného agenta. Zdeněk Troška si na nic nehraje, nabízí nám podívanou hodně nekomplikovanou a postavenou na jasném základu, i když poněkud modernizovanou. Takže strašidel se nikdo nebojí (kromě hejkalova brilantního výkonu), jsou brána jako skutečnost, snad jen mírně nedůvěřivě. Naopak je tu evidentní snaha jejich nadpřirozených vlastností využít. I komediálnost je prošpikována tu ostřejšími, tu jemnějšími narážkami (například na slavnější příbuzné Addams' Family), v nichž najdeme mnoho připodobnění k jiným dílům, ale bez oné křečovité snahy být vtipný za každou cenu. Nejde tu o pokleslé estrádní anekdoty, kterým se směje především ten, kdo je vypráví. Troška a jeho štáb i dobře zakomponovávají letité artefakty do nové doby (kdo by nechtěl mít létající koště s GPS) a využívá čarodejnických znalostí tam, kde selhávají progresivní metody - které dívce by se nechtělo zhubnout do ideální podoby bez námahy a během víkendu?
Pochopitelně se objevují i kontroverzní momenty, což je například ono široce diskutované "znásilnění" mamá Žofie. I v tom poznáváme Troškovu hravost a určitý smysl pro nadsázku. Spekulovat tu o vhodnosti či nevhodnosti pro mládež je zcela zcestné. Ostatně je to něco podobného, jako v onom vtipu, kdy jeden z otců říká tomu druhému, že dceři táhne na dvanáctý rok, takže by se s ní měl asi povavit o onom choulostivém tématu. Druhý mu na to odpovídá, ať to rozhodně udělá, protože se dozví spoustu zajímavých věcí. Při této příležitosti je třeba dát jasně najevo jednu věc - Strašidla opravdu nejsou pohádkou, platí tu víc než jinde termín rodinný film. Dr. Mráčka bychom také nezařadili do filmové pohádkové říše.
Vodník Bubla se "proutopil" ke svému štěstí (zdroj: Donatova.com)
Pokud se zaměříme na herecké výkony, je složité je posuzovat s ohledem na scénář a povahu jednotlivých postav. Nejvíc prostoru pochopitelně dostává Bronislav Kotiš a umí s ním pracovat, od aristokraticky vznešeného pána domu, přes rozpačitého hejkala postaveného před nové okolnosti až po zlomeného manžela, jenž se neumí vyrovnat s jednáním milované ženy. Vedle něj je výborná Carmen Mayerová, jejíž Žofie dýchá svébytnou energií, ač na první pohled působí jen jako nepříjemná a stále rozladěná tchýně. A do třetice je výborný Jiří Dvořák, jehož Bubla proplouvá dějem se zamilovaným nadhledem a bez zbytečných složitostí. V podobné situaci je i Vladimír Polívka, leč tomu se nedostává takového prostoru. Toho má naopak dostatek Sara Sandeva, leč její svázanost s neustále tančící Jitřenkou se postupem času překlápí do možná zbytečného stereotypu. Ještě hůř je na tom Tereza Kostková, která se pokouší afektovanost Patricie nahrazovat značnou křečovitostí a ve srovnání se svou matkou prohrává vysoko na body.
Z dalších tváří si určitě všimneme Petra Šimčáka, jehož proslavil Mádlův film Pojedeme k moři, dvou excelentních menších rolí v podání Petra Nárožného a Václava Postráneckého, bohužel poněkud vybledle působí Karel Dobrý, jehož Ignác nemá onu patřičnou upíří šťávu a spíš se ocitá někde na úrovni nepovedeného Crashmana ze zmíněné Saxány a Lexikonu kouzel. Zajímavě pojatá je i školní atmosféra, kterou nedokáže zvládat češtinářka Pávková a jíž pouze víceméně příhlíží matematik a fyzikář Jouza. Tady se možná Troškovi povedlo vytvořit silně alarmující prvek poukazující na skutečnost, že naše školství se ocitá někde na hranici slavné Džungle před tabulí.
První klapka filmu padla prakticky před rokem (zdroj: Petr Zelinka, EuroZpravy.cz)
Od Strašidel nečekejme umělecké veledílo, na to si nehrají od začátku a ani o to neusilují. Jsou příjemnou podívanou, k níž si do kina nemusíte brát vysvětlující brožuru kdo je kdo a ke komu patří. Nehemží se to tu zbytečným přebytkem postav, děj je přímočarý, nekomplikovaný a třebaže si některé repliky nemusíte zapamatovat, pobaví. Tím tento film splňuje onen základní záměr - pobavit a dovolit lidem určité odreagování, takže z kina mohou odcházet bez chmurných myšlenek typu - tohle a to mě ještě doma čeká nevyplněné daňové přiznání. Hlubokomyslní mudrci a vyznavači Bergmannova díla nechť zavítají o sál vedle, pro ně Strašidla určena nejsou a ani o to neusilují. Svůj záměr bezezbytku plní.
Celkové hodnocení: 70 %
STRAŠIDLA
Hrají: Bronislav Kotiš (hejkal Hugo), Tereza Kostková (čarodějnice Patricie), Vladimír Polívka (Jindřich Patočka), Jiří Dvořák (vodník Bubla), Sara Sandeva (víla Jitřenka), Carmen Mayerová (mamá Žofie), Karel Dobrý (upír Ignác), Petr Šimčák (Eleonor), Nelly Řehořová (Ester), Václav Postránecký (ředitel školy), Anna Polívková (Iveta Pávková), Martin Pechlát (matematik Jouza), Matěj Hádek (režisér Málek), Petr Nárožný (divadelní ředitel Kavka), Tereza Bebarová (Karolína Patočková), Jana Bernášková (herečka Jana), Aleš Háma (nadporučík Bedna), Petr Čtvrníček (otec Polák)
Scénář: Jiří Kos, Zdeněk Troška, Marek KališKamera: Martin DubaHudba: Miloš KrkoškaRežie: Zdeněk Troška
ČR, 2016, 113 min., rodinná komedie, přístupnáPremiéra: 18. srpna 2016
EuroZprávy.cz jsou mediálním partnerem filmu
Související
Troška: Dobro vítězí nad zlem? Vidím agresi, násilí a boj. Chtěl bych natočit i ruskou pohádku
Návštěvnost kin v ČR vede Tajný život mazlíčků, Troškova Strašidla jsou třetí
film Strašidla , Zdeněk Troška , recenze
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka
před 1 hodinou
Dopadla jako Rakušan. Urbanovou zatím nezvolili do vedení Sněmovny
před 2 hodinami
Američané znovu útočili v Íránu. Možná to budeme muset dokončit, připustil Trump
před 3 hodinami
Počasí do konce týdne: Mohou se objevit i bouřky
včera
Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis
včera
Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU
včera
Vyzbrojte zaměstnance, protivzdušnou obranu si zaplaťte. Rusko vyzvalo banky, aby se o bezpečnost staraly samy
včera
Extrémní počasí spaluje Evropu. Brutální připomínka klimatické krize, varuje OSN
včera
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
včera
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
včera
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
včera
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
včera
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
včera
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
včera
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
včera
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
včera
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
včera
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
včera
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
včera
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
Česko zdaleka není jedinou oblastí v Evropě, která se již na konci května potýká s tropickým počasím. S vedry se potýkají na Ostrovech či ve Francii. Podle meteorologů budou podobné extrémy stále častější.
Zdroj: Jan Hrabě