Recenze - Když se ve dveřích objeví úředník, lhostejno jaký, většinou to znamená potíže. Jak ale na jeho návštěvu mají reagovat bytosti, které vlastně neexistují? Odpověď vám nabízí nový film Zdeňka Trošky.
Filmoví znalci pohotově začnou vypočítávat filmy nebo televizní pohádky, ve kterých se prolínají osudy lidí a nadpřirozených bytostí, ovšem s absencí klasických pohádek. Asi první na ráně bude slavný vodnický opus Jak utopit dr. Mráčka aneb konec vodníků v Čechách (1974) o poklidné existenci rodiny vodníka Wassermanna, než se o ní začnou rovněž zajímat úřady. Poněkud odlišná je legendární Dívka na koštěti (1971), kdy se pohádkové bytosti vydávají - vlastně nedobrovolně - do lidského světa. Bohužel toto velice svěží dílo dostalo ránu v podobě zcela nepovedeného pokračování Saxana a Lexikon kouzel, které s lehkostí původního provedení nemělo nic společného. Bylo by nespravedlivé minout ještě roztomile rozezpívaný dětský snímek Ať žijí duchové! (1977), ve kterém dávno zesnulý rytíř Brtník z Brtníku s dcerou Leontýnkou najdou společnou řeč se školáky, hodlajícími opravit jeho zpustošené sídlo. A ze světa určitě nelze zapomenout na druhou a třetí část trilogie o německých strašidlech, takto Strašidla ze Spessartu (Das Spukschloß im Spessart, 1960) a Zlaté časy ze Spessartu (Herrliche Zeiten im Spessart, 1967), které uzavíraly celou trilogii s okouzlující Liselotte Pulver v hlavní roli.
(zdroj: Falcon)
My se ale nacházíme v nejmenovaném městě a konkrétně na půdě zámečku, kde přebývá hejkal Hugo se svou chotí Patricií, vílou Jitřenkou, mamá Žofií, dětmi Ester a Eleonorem a strýčkem Bublou, který hned na úvod děje utopí opilce a hazardního sázkaře Mastného, čímž nastartuje - aniž by to tušil - vlastní štěstí. Zatím to ale vypadá spíše bledě, protože mladý referent Jindřich Patočka předkládá před Huga & his family neradostnou vizi. O objekt sice nikdo nemá zájem, ale to neznamená, že se za něj nebude platit nájemné, pokud si ho strašidla nehodlají koupit. A také bude třeba, aby se všichni začlenili do společnosti, což přeloženo do srozumitelného jazyka znamená pracovat a řádně odvádět daně.
Čarodějnice Patricie, proslulá autorka letkvarů všech druhů, není tímto vývojem nijak nadšena, čehož hodlá využít její někdejší láska, takto vládce Temešváru, upír Ignác. Mamá Žofie má také výhrady, Eleonor a Ester by do školy rozhodně také nemuseli chodit. Pouze Bubla, jemuž Patočka dohodí práci v prádelně své sestry Karolíny, která nedávno ovdověla (ano, právě ona bývala Mastná) a roztančená Jitřenka, jíž stejný úředník zajistí zkoušku v místním divadle, jsou na tom lépe. A když se Hugo osvědčí jako jedno z největších lákadel nové divadelní hry, jejímž autorem je sám ředitel divadla, zdá se, že přechod k novým pořádkům bude prakticky bezbolestný. Jenže váhající Patricie neodolá Ignácovi a rázem je vše naruby. Hugo se trápí, Jitřenka musí odolávat neomalenému chování vilného režiséra a tak pouze Bubla prožívá chvíle štěstí. Jenže mluvíme o strašidlech a ta možná drží pohromadě mnohem víc, než se může zdát.
Jitřenka a Hugo vyjdou do nových poměrů ještě nejlépe (zdroj: Donatova.com)
Pokud se podíváme na dějovou linii, nenajdeme v ní nic překvapivého, což ale neznamená, že nejde o dobrý příběh. Je to jako čekat, že takový Jason Bourne nabídne místo efektů a prakticky nekonečných přestřelek hlubokou sondu do duše tajného agenta. Zdeněk Troška si na nic nehraje, nabízí nám podívanou hodně nekomplikovanou a postavenou na jasném základu, i když poněkud modernizovanou. Takže strašidel se nikdo nebojí (kromě hejkalova brilantního výkonu), jsou brána jako skutečnost, snad jen mírně nedůvěřivě. Naopak je tu evidentní snaha jejich nadpřirozených vlastností využít. I komediálnost je prošpikována tu ostřejšími, tu jemnějšími narážkami (například na slavnější příbuzné Addams' Family), v nichž najdeme mnoho připodobnění k jiným dílům, ale bez oné křečovité snahy být vtipný za každou cenu. Nejde tu o pokleslé estrádní anekdoty, kterým se směje především ten, kdo je vypráví. Troška a jeho štáb i dobře zakomponovávají letité artefakty do nové doby (kdo by nechtěl mít létající koště s GPS) a využívá čarodejnických znalostí tam, kde selhávají progresivní metody - které dívce by se nechtělo zhubnout do ideální podoby bez námahy a během víkendu?
Pochopitelně se objevují i kontroverzní momenty, což je například ono široce diskutované "znásilnění" mamá Žofie. I v tom poznáváme Troškovu hravost a určitý smysl pro nadsázku. Spekulovat tu o vhodnosti či nevhodnosti pro mládež je zcela zcestné. Ostatně je to něco podobného, jako v onom vtipu, kdy jeden z otců říká tomu druhému, že dceři táhne na dvanáctý rok, takže by se s ní měl asi povavit o onom choulostivém tématu. Druhý mu na to odpovídá, ať to rozhodně udělá, protože se dozví spoustu zajímavých věcí. Při této příležitosti je třeba dát jasně najevo jednu věc - Strašidla opravdu nejsou pohádkou, platí tu víc než jinde termín rodinný film. Dr. Mráčka bychom také nezařadili do filmové pohádkové říše.
Vodník Bubla se "proutopil" ke svému štěstí (zdroj: Donatova.com)
Pokud se zaměříme na herecké výkony, je složité je posuzovat s ohledem na scénář a povahu jednotlivých postav. Nejvíc prostoru pochopitelně dostává Bronislav Kotiš a umí s ním pracovat, od aristokraticky vznešeného pána domu, přes rozpačitého hejkala postaveného před nové okolnosti až po zlomeného manžela, jenž se neumí vyrovnat s jednáním milované ženy. Vedle něj je výborná Carmen Mayerová, jejíž Žofie dýchá svébytnou energií, ač na první pohled působí jen jako nepříjemná a stále rozladěná tchýně. A do třetice je výborný Jiří Dvořák, jehož Bubla proplouvá dějem se zamilovaným nadhledem a bez zbytečných složitostí. V podobné situaci je i Vladimír Polívka, leč tomu se nedostává takového prostoru. Toho má naopak dostatek Sara Sandeva, leč její svázanost s neustále tančící Jitřenkou se postupem času překlápí do možná zbytečného stereotypu. Ještě hůř je na tom Tereza Kostková, která se pokouší afektovanost Patricie nahrazovat značnou křečovitostí a ve srovnání se svou matkou prohrává vysoko na body.
Z dalších tváří si určitě všimneme Petra Šimčáka, jehož proslavil Mádlův film Pojedeme k moři, dvou excelentních menších rolí v podání Petra Nárožného a Václava Postráneckého, bohužel poněkud vybledle působí Karel Dobrý, jehož Ignác nemá onu patřičnou upíří šťávu a spíš se ocitá někde na úrovni nepovedeného Crashmana ze zmíněné Saxány a Lexikonu kouzel. Zajímavě pojatá je i školní atmosféra, kterou nedokáže zvládat češtinářka Pávková a jíž pouze víceméně příhlíží matematik a fyzikář Jouza. Tady se možná Troškovi povedlo vytvořit silně alarmující prvek poukazující na skutečnost, že naše školství se ocitá někde na hranici slavné Džungle před tabulí.
První klapka filmu padla prakticky před rokem (zdroj: Petr Zelinka, EuroZpravy.cz)
Od Strašidel nečekejme umělecké veledílo, na to si nehrají od začátku a ani o to neusilují. Jsou příjemnou podívanou, k níž si do kina nemusíte brát vysvětlující brožuru kdo je kdo a ke komu patří. Nehemží se to tu zbytečným přebytkem postav, děj je přímočarý, nekomplikovaný a třebaže si některé repliky nemusíte zapamatovat, pobaví. Tím tento film splňuje onen základní záměr - pobavit a dovolit lidem určité odreagování, takže z kina mohou odcházet bez chmurných myšlenek typu - tohle a to mě ještě doma čeká nevyplněné daňové přiznání. Hlubokomyslní mudrci a vyznavači Bergmannova díla nechť zavítají o sál vedle, pro ně Strašidla určena nejsou a ani o to neusilují. Svůj záměr bezezbytku plní.
Celkové hodnocení: 70 %
STRAŠIDLA
Hrají: Bronislav Kotiš (hejkal Hugo), Tereza Kostková (čarodějnice Patricie), Vladimír Polívka (Jindřich Patočka), Jiří Dvořák (vodník Bubla), Sara Sandeva (víla Jitřenka), Carmen Mayerová (mamá Žofie), Karel Dobrý (upír Ignác), Petr Šimčák (Eleonor), Nelly Řehořová (Ester), Václav Postránecký (ředitel školy), Anna Polívková (Iveta Pávková), Martin Pechlát (matematik Jouza), Matěj Hádek (režisér Málek), Petr Nárožný (divadelní ředitel Kavka), Tereza Bebarová (Karolína Patočková), Jana Bernášková (herečka Jana), Aleš Háma (nadporučík Bedna), Petr Čtvrníček (otec Polák)
Scénář: Jiří Kos, Zdeněk Troška, Marek KališKamera: Martin DubaHudba: Miloš KrkoškaRežie: Zdeněk Troška
ČR, 2016, 113 min., rodinná komedie, přístupnáPremiéra: 18. srpna 2016
EuroZprávy.cz jsou mediálním partnerem filmu
Související
Troška: Dobro vítězí nad zlem? Vidím agresi, násilí a boj. Chtěl bych natočit i ruskou pohádku
Návštěvnost kin v ČR vede Tajný život mazlíčků, Troškova Strašidla jsou třetí
film Strašidla , Zdeněk Troška , recenze
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
před 1 hodinou
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
před 2 hodinami
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
před 3 hodinami
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
před 3 hodinami
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
před 4 hodinami
Robert Fico je u Putina v Kremlu
před 4 hodinami
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
před 5 hodinami
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
před 6 hodinami
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
před 6 hodinami
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
před 7 hodinami
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
před 9 hodinami
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
před 10 hodinami
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
před 12 hodinami
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
před 14 hodinami
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno před 22 hodinami
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
včera
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
včera
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
včera
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
včera
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek