Proč Rogue One: Star Wars Story rozdělují jejich fanoušky? Prostě proto, že si dovolují být jiné

V kulturním světě nejde o žádnou novinku, podobných případů v oblasti filmu, literatury, divadla a mnoha dalších oborů najdeme neuvěřitelné množství děl, které se celkem pochopitelně svezly na popularitě úspěšného předchůdce. Stačí jenom vzpomenout na kategorii remaků, kterých je ve filmovém světě poměrně dostatek a nadále jsou oblíbené, což dokazuje například chystaný film Mumie s Tomem Cruisem. 

Proč tedy vznikl takový povyk kolem Rogue One: Star Wars Story? Jen proto, že si vypůjčila jeden námět a dovolila si vrátit se před samotný začátek celého příběhu, bráno z hlediska filmového, který začal před necelými 40 let snímkem Star Wars: Episone IV - The New Hope? To rozhodně nebude ten hlavní důvod. Pokud se podíváme na dobové recenze, zjistíme, že ona trilogie epozid IV - VI je doposud brána jako klasika a v mnohých případech se fanoušci Star Wars ne zcela ztotožnili s následujícím "pokračováním" ve formě prvních tří epizod. Zda to bylo tím, že George Lucas ponechal poměrně velký odstup a vlastně nenavázal na Novou naději, Impérium vrací úder a Jediho návrat, toť otázka. Síla oněch ikonických postav, které představují sourozenci Skywalkerovi Luke a Leia (s ohledem na své utajení vystupující jako senátorka Leia Organa) s vesmírným pirátem Han Solem a jejich protivník Darth Vader, byla natolik mocná, že z následující prequel přes snahu v podobně dvojice Anakin Skywalker a Obi-Wan Kenobi zůstala ve stínu výše zmíněných, i když s ohledem na technické možnosti a postupující úroveň triků jde o špičkové dílo. 

Jenže stačilo si poslechnout výroky návštěvníků kin a přečíst názory diskutujících a překvapivě zjišťujeme, že Rogue One je kladen na roveň dlouho očekávané Epizodě VII. Můžeme se jen dohadovat, zda jí neprospěly tahanice, zda se vůbec bude točit (Lucas to v jednu chvíli intenzivně popíral) nebo velký dějový odstup. Diváci byli lákáni na návrat Lukea a Leiy, ovšem poslední Jedi se ve filmu jen mihl a nová generace v postavě Kylo Rena, dívky Rey či dezertéra Finna nezaznamenala takový úspěch. Padly i názory, že očekávaný Han Solo byl už jen stínem charismatického pašeráka z původní trilogie.

A právě v tomhle směru tvůrci Rogue One zvolili tu nejlepší variantu. Mnoho lidí ocenilo, že si vybrali cestu bez těch největších hvězdných postav a pokusili se doplnit mozaiku příběhů, nad kterými se mnoho lidí zamyslelo. Položme si otázku: nenapadlo vás mnohokrát, jak se stal rytířem Jedi zmíněný Obi-Wan Kenobi? Co dělal Boba Fett po smrti svého otce a jak nastoupil dráhu námezdního lovce? Luke Skywalker zřejmě trávil nudné chvíle na Tatooine, ale co třeba popsat příběhy Biggse nebo Wedge Antillese? Zaměřit se na zhůvěřilého Jabbu Hutta, se kterým měl Han Solo co do činění? Proč konečně nezmapovat onen tolikrát vzpomínaný závod na Kesselu, který proslavil - alespoň v narážkách - ikonický koráb Millenium Falcon? Bylo by nezajímavé se věnovat osudům Lando Calrissiana? Tvůrci Rogue One to udělali, vybrali si jednu scénu, která byla v Epizodě IV mnohokrát vzpomínaná. Dodali další část příběhu, vlastně něco podobného, jako ve Star Wars: Síla se probouzí skládá Aliance mapu potřebnou k nalezení Luke Skywalkera. 

Svět oné galaxie, do níž je sága Hvězdných válek zasazena, je nesmírně bohatý a nelze se divit, že láká. Domnívám se, že tvůrci Rogue One sáhli po možnosti ho doplnit. Jak moc byli motivování finančním ziskem je diskutabilní, museli vědět, že jdou do boje z hodně nevýhodné pozice a pod ostřížím zrakem fanatických příznivců, kteří jakékoli znesvěcení svého nedotknutelného světa ostře odsoudí. Je ale třeba vidět i jiný aspekt - pokud by v tvrdém filmovém byznysu někdo považoval film z tohoto prostředí za pouhou "vytloukárnu" původních nápadů, těžko by riskoval prestiž a nakonec i slušný rozpočet. U Rogue One se pracovalo s neznámými postavami, ale s důvěrně známým tématem. I proto vzbuzoval film zvědavost a navzdory některým pichlavým recenzím, u kterých se spíš zdálo, že už dopředu bylo rozhodnuto snímek zatratit, obstál jak na poli dějovém, tak v oblasti provedení. Může se nám zdát jako příliš jednoduchý, ale s ohledem na téma, které si vybral, by přehnaná komplikovanost a další záplava postav byla jenom na škodu. To ať dělá ona "oficiální" řada - a my můžeme být jenom vděční za to, že někdo s evidentně vstřícným přístupem pro nás odhaluje některá místa, která jsme si jen zkoušeli domyslet.