Premiéry - Letošní rok spěje do finiše, zbývá prakticky jen pár hodin, a tak je čas na hodnocení. Letos jsem se se čtenáři setkal u pěti desítek recenzi, nyní si tedy dovolím vybrat ty filmy, které na mě udělaly největší dojem.
Hned zpočátku musím podotknout, že někdy jde o záležitost rozhodně nelehkou. Jsou žánry, které jsou mi bližší, dále filmy, u kterých se dalo předpokládat, že budou mít od počátku problémy zaujmout, proti nim stály mohutně propagované snímky společně s klasickými blockbustery přímo předurčenými k úspěchu. Proto rozhodně nešlo o jednoduché bilancování.
Na samotný vrchol bych rozhodně umístil francouzské drama Spravedlnost pro mou dceru (Au nom de ma fille) (recenze zde). Bravurně vykreslený příběh čtrnáctileté Kalinky Bamberski a jejího otce Andrého je přesnou ukázkou toho, jak by měl být zpracován film podle skutečné události. Bez zbytečných oklik, rozvleklých témat, které si pro větší atraktivitu tvůrci přidávají - existuje pouze mrazivá výpověď, ale natočená tak precizně a přesvědčivě, že mě rozhodně pohltila. Rozhodně na tom měl podíl i vynikající Daniel Auteuil společně se svým protivníkem Sebastianem Kochem.
Následuje další film z téže oblasti, výborný Sully: Zázrak na řece Hudson (více zde). Filmové zpracování leteckého neštěstí z 15. ledna 2009 se chopil někdejší "inspektor Dirty Harry" Clint Eastwood a vyprodukoval velice solidní podívanou, ozvláštněnou zcela neotřelým pohledem na případ, který vzrušil celý svět a z kapitána Chesley "Sully" Sullenbergera udělal národního hrdinu. Eastwood dokázal jít do určité míry proti klasickému proudu a dovolil si vytvořit zvláštní situaci, kdy vyšetřovatelé hledají oprávněnost Sullenbergerova přistání na Hudsonu. Není třeba podotýkat, že perfektní výkon odvedl Tom Hanks v hlavní roli.
Válečné filmy mají svou specifiku v podání ze strany americké a někdejší sovětské. První strana k nim často přistupovala z hlediska osobního hrdinství, které však s realitou nemělo nic společného. O to překvapivější byl film dalšího známého herce Mela Gibsona, který ve svém Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny (čtěte zde) složil hodl zdravotníkovi Desmondu Dossovi. Šel cestou do jisté míry heroizující a několik drobností si poupravil, ale zejména syrovostí válečných scén a podstatou Dossova jednání natočil výjimečné dílo, které na rozdíl od dalších válečných filmů nestojí na hliněných nohou.
Anděl Páně 2 (recenze zde) soupeřil při svém uvedení do kin s těžkým kalibrem v podání Rogue One: Star Wars Story (zde). Ovšem jenom zdánlivě. Česká pohádka měla natolik masivní kampaň a zviditelnění, navíc to byla po úspěšné předchozí často reprízované "jedničce" de facto sázka na jistotu. Po shlédnutí bych řekl, že jí trochu chyběla předešlá poetika a směřovala víc do akční sféry. Těžko říci, jestli se takový prvek nosí, velice vzdáleně mě napadlo srovnání s původním Vetřelcem Ridleyho Scotta a následnými Vetřelci Rennyho Harlina. Ti byli také od pochmurné a náznakové nálady vrženi do "plného světla" za doprovodu patřičné akce. Nezávislé "Hvězdné války" od začátku měly určitý přídomek levobočka, který pouze větví původní linii a vlastně kromě skutečně epizodních zjevení Lorda Darth Vadera a některých dalších ikonických postav (ovšem prakticky s nulovým vlivem na děj) byl jejich hlavní zbraní důvěrně známý technický arzenál. Aby bylo jasno - oba filmy jsou špičkové a zaslouží si po právu přítomnost v Top 5, jen považuji za nešťastné je srovnávat: jsou zcela rozdílné ať s ohledem na cílovou skupinu diváků, tématem a nakonec i provedením.
Je mi jasné, že pod čarou zůstaly i některé další zajímavé snímky, například hororové thrillery Room nebo V pasti, další výborné podívané z oblasti faktografické Do posledního dechu či Tanečnice. K jiným, na různých platformách lépe hodnoceným filmům jako byla například toužebně očekávaná Lída Baarová nebo Já, Olga Hepnarová mám určité výhrady právě v oblasti rozporu mezi skutečností a fikcí, i když řemeslně šlo o dobře zvládnuté filmy. Pokud bych mohl uvést ještě jeden malý bonus, pak to byl rozhodně Rudý kapitán, ve kterém exceloval v hlavní roli Maciej Stuhr.
Čtenářům a v tomto případě filmovým fanouškům děkuji za celoroční přížeň a za EuroZprávy.cz jim přeji co nejlepší vstup do nového roku 2017, kde jim kromě štěstí a osobních úspěchů přeji i co nejvíc zajímavých filmových zážitků.
Související
Lednové premiéry: vynikající Na nože, trojka Mizerů, a trochu jiný Hitler
RECENZE: Operace Entebbe jako umělecké dílo příliš neladí
Aktuálně se děje
včera
Zemřel Walter Koenig. Podobně jako Stewarta ho proslavil Star Trek
včera
Chorý po čtvrté červené v dresu Slavie v Edenu končí. Zná tresty na všech frontách
včera
Česká pošta představila plán transformace. Odhalila, co bude s pobočkami
včera
Legenda české atletiky Fibingerová se vážně zranila
včera
Babiš nebude nadšený. Pavel se chystá na další jednání vlády
včera
Ohavnost. Rusové nemají na ledě co dělat, udeřili opoziční politici
včera
Mýto pro nákladní auta se v průběhu příštího roku změní, předpokládá ministerstvo
včera
Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí
včera
Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů
včera
Železniční tragédii ve Španělsku nepřežil Čech, potvrdilo ministerstvo
včera
Rusové se mohou vrátit na hokejové MS. Česko už zareagovalo
včera
Binance přišla o miliardy dolarů při útoku hackerů. Stopy vedou ke Kimovi
včera
Sparta s Plzní nestačily na své soupeře v Evropské lize. Jablonec překvapil
včera
Moskva čelila jednomu z největších ukrajinských útoků za poslední roky
včera
Vražda v Jablonci. Kriminalisté obvinili podezřelého, na soud si počká ve vazbě
včera
Tesco v Česku skončí, nahradí ho Albert. Firmy oznámily velký obchod
včera
Zemřela pracovnice ambasády v Tel Avivu. Došlo k tragické nehodě
včera
Zemřel legendární britský herec Patrick Stewart
včera
Počasí o víkendu: V Česku se ochladí, na horách napadne sníh
29. října 2026 21:16
Rusko zaútočilo na přeplněné ukrajinské nádraží, zabilo 14 lidí. Nepřijatelné, zareagoval Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z toho, že si namísto deeskalace zvolilo další eskalaci konfliktu. Stalo se tak po čtvrtečním úderu ruského dronu na přeplněné nádraží v ukrajinském městě Dnipro, při kterém zemřelo nejméně čtrnáct lidí. Tragický útok zasáhl nástupiště, kde v té době stály příměstský a osobní vlak.
Zdroj: Libor Novák