RECENZE: Film Mlčení nehledá odpovědi, jen nabízí poněkud zdlouhavou cestu

Pokusit se vypočítat všechny aktivity už čtyřiasedmdesátiletého režiséra, které sahají od rockových počinů (Koncert pro Bangladéš, Rolling Stones) až po akčně dramatickou tvorbu by znamenalo psát o něčem docela jiném než o jeho prozatím posledním filmu. Proto není divu, že v jeho filmografii najdeme i náboženskou tématiku a Poslední pokušení Krista (The Last Temptention of Christ, 1988) či Kundun (1997) k níž se zkušený režisér vrací potřetí.

Portugalští jezuité Rodrígues a Garupe přijímají krajně těžký úkol. Mají v Japonsku nadále šířit křesťanství navzdory obrovským represáliím, které vyznavače boha v zemi vycházejícího slunce čekají. Rovněž se mají pokusit najít otce Ferreiru, o kterém kolují různé, mnohdy protichůdné zprávy. Podle některých byl jako šiřitel slova Božího zabit, jiné zprávy hovoří o tom, že se kvůli záchraně života zřekl víry. Jisté je pouze to, že poslední zpráva dorazila do Portugalska před deseti lety. První polovině 17. století tak oba mladíci utajeně pronikají do Japonska, aby zjistili, že situace pro křesťany krajně nepříznivá. Jsou svědky mnoha brutálních zásahů a sami jsou po několika týdnech skrývání odhaleni. Později se jejich cesty dělí - Rodrígues je mnohokrát konfrontován s vlastním přesvědčením, které ho nutí zabývat se myšlenkami, na něž by vůbec neměl přistoupit.

Scorsese, jehož jméno najdeme i u kolonky scénář, vycházel z románu japonského autora Šúsaku Endôa (1923-1996). Autorské zaměření tohoto tokijského rodáka bylo zajímavé, zabýval se náboženstvím a humoristickou tvorbou. Mlčení (Chimmoku – 沈黙) napsal v roce 1966, ale k našim čtenářům se dostalo až o jedenadvacet let později. Kniha se opírá o skutečné postavy, ovšem Endô pozměnil některá fakta - Itala Guiseppe Caru přetvořil na Rodriga, který se ve filmu změnil dále na Rodríguese. Sám autor pak dokonce přiznal, že prvotní inspirací k Mlčení byl film Silnice (La Strada, 1954) Federica Felliniho, především šlo o postavu rozpolceného Kičidžira. Rozhodně nejde o snadno zfilmovatelnou látku, protože Endôův román o rozsahu 256 stran spíš zabředává do roviny meditační a pokouší se popsat a obhájit či vyvrátit jednání křesťanských "verozvěstů" - přitom americká verze není první, už v roce 1971, necelých pět let po vydání knihy, ji do filmové podoby zpracovali japonští tvůrci. Scorsese se nicméně dokázal s náročnou výzvou vyrovnat víc než dobře, ovšem za cenu mnohem většího naturalismu. Neváhá zajít do krajnosti v ukázce mučení těch, kteří se přiklonili k Bohu, takže místy nacházíme scény značně brutální, vykresluje jednotlivé postavy, zvláště pak značně rozporuplného Kičidžira, třebaže jeho jednání se postupem času stává šablonovité. Nesnaží se zaujmout k zásadním otázkám žádné stanovisko, jen poskytuje názory obou stran. Nesoustředí jen na vnitřní rozpoložení Sebastiãa Rodriguese, ale nabízí pohledy a argumenty druhé strany, které mohou být stejně znepokojivé. 

(zdroj: Bioscop)

Ačkoliv je děj filmu situován do roku 1633 a na japonské ostrovy, Scorsese se svým štábem natočil drtivou většinu na Tchai-wanu. Další scény vznikaly na Novém Zélandě a v Číně. Celkem strávil filmový štáb na "place" 73 dní, pochopitelně jednotliví představitelé byli vytíženi po rozdílnou dobu. Proukční Emma Tillinger Koskoff vzpomínala, že podle Scorseseho šlo o vůbec nejtěžší natáčení, jaké kdy zažil, zejména v oblasti povětrnostních podmínek.

Kdo se mohl na plátně objevit a nestalo se tak? Dostáváme se do zajímavé souvislosti s dřívějším filmem Lincoln (2012). V něm měl původně hrát Liam Neeson a byl posléze vystřídán Danielem Day-Lewisem. A stejný osud, pouze vice versa platil pro Mlčení: otce Ferreiru měl původně hrát Daniel, aby nakonec roli dostal Neeson. Také Rodrígues a Garupe měli mít jiné představitele - pro prvního byl vybrán Gael García Bernal, po jeho boku měl stanout Benicio Del Toro. Stejně tak tomu bylo u Kena Watanabeho v roli tlumočníka, také on musel kvůli jiným pracovním povinnostem roli odmítnout. Protože se přípravy k natáčení protahovaly, všichni tři nakonec z projektu vypadli. Andrew Driver a Liam Neeson prošli poměrně drsnou "odtučňovací kůrou", prvně jmenovaný zhubl o 22 kilogramů, z toho třináct shodil jako průpravu na samotnou roli, zbytek byl důsledek natáčení. Neeson se spokojil s pouhými jedenácti kilogramy. Scorsese o této látce uvažoval už hodně dlouho, minimálně v roce 1988 dostal první impuls v podobě reverenda Paula Moorea, biskupa diecéze v New Yorku. První pokus nevyšel před více než deseti lety po filmu Gangy v New Yorku (2002), místo toho ale následoval Letec (2004) a Skrytá identita (2006). Dodejme jednu zajímavost - ačkoliv jsou obě hlavní postavy Portugalci, podstatná část filmu je namluvena anglicky, pouze biblické citáty jsou v latině. Pochopitelně druhým nejčastějším jazykem kvůli autenticitě je japonština.

Diváci budou tento film posuzovat nejspíš podle některých podobných témat, ať jde o Posledního samuraje nebo Zajatce japonských ostrovů. Zvláště druhý film s Richardem Chamberlainem, který byl vysílán i v seriálové verzi, má blízko k rozporu mezi dvěma civilizacemi. Scorsese tráví příliš mnoho času rozjímáním, které ve své podstatě nikam nevede, ale podstatná část rozhovorů mezi japonským protějškem Rodríguese má svůj smysl a dává podněty k zamyšlení. Divák si může vybrat a sám doplňovat argumenty. V tomto směru je pak stopáž, příbuzná Poslednímu pokušení Krista asi největší překážkou, zvláště když se v ní zdánlivě nic neděje. Ti, kteří se těší na Liama Neesona a Ciarána Hindse nechť (bez snahy něco prozrazovat) své nadšení utlumí, protože oba mají skutečně velmi malý prostor. Pro tento film je nutné se obrnit trpělivostí, téměř korespondující s tou, kterou museli vynaložit oba jezuité. Naštěstí osoby v hledišti nejsou vystaveny trýznivému utrpení po fyzické stránce. 

Celkové hodnocení: 65 %

SILENCE

Hrají: Andrew Garfield (Sebastião Rodrígues), Adam Driver (Francisco Garupe), Yôsuke Kubozuka (Kičidžiro), Tadanobu Asano (tlumočník), Shin'ya Tsukamoto (Mokiči), Issei Ogata (Inoue), Miho Harita (Tomi), Liam Neeson (Otec Ferreira), Ciarán Hinds (Otec Valignano), Kaoru Endô (Uneme).

Scénář: Jay Cocks, Martin ScorseseKamera: Rodrigo PrietoHudba: Kim Allen a Kathryn KlugeRežie: Martin Scorsese

USA, 2016, 164 min., životopisný, do 12 let nevhodnýPremiéra: 16. února 2017 (ČR)