RECENZE: Piráti z Karibiku popáté! Scénáristova pomsta, která… hm, nenudí?

V nejnovějším bukanýrském dobrodružství se – KAPITÁN – Jack Sparrow (Johnny Depp) vydá za bájným Poseidonovým trojzubcem. Ten svému majiteli umožňuje ovládnutí všech sedmi moří stejně jako všech kleteb, které se k oceánu vztahují. A to se jistě hodí každému pirátovi, natož pak takovému, kterého pronásleduje pomstou posedlý nemrtvý kapitán Salazar s (poloviční) tváří Javiera Bardema. V centru dění samozřejmě nechybí ani kapitán Barbossa (Geoffrey Rush)… a nová mladičká dvojička z plakátu – okatá vědkyně Carina (Kaya Scodelariová, kterou můžete znát z YA dystopie Labyrint) a mladý Henry Turner (Brenton Thwaites). Syn Elizabeth a Willa Turnerových touží po trojzubci právě kvůli jeho moci zlomit otcovo prokletí.

Je jedno, jak moc si člověk může říkat, že další Piráti přišli příliš pozdě, že z kdysi charismatického Deppa zůstala už jen karikatura kdysi charismatického podivína, nebo že celé sérii došla pára už před pár díly. Tyhle filmy prostě táhnou a vzbuzují zvědavost. Vždyť ve své době se jednalo o neuvěřitelný hit a Prokletí Černé perly můžeme považovat za moderní klasiku, kterou prověřil čas. Není tedy pochyb, že se film s rozpočtem 230 milionů dolarů dostane do černých čísel. Otázkou je, dá-li se na úspěchy původní trilogie navázat.

Dle očekávání je na Salazarově pomstě tím nejlepším výprava. Jak práce s kostýmy, maskami a kulisami, kdy filmaři vlastníma rukama postaví velký kus provinčního města nebo několik lodí (ty jsou samozřejmě z velké části dělané počítačem, ale tesaři na nich odvedli také kus poctivé manuální práce), je bezchybná. A dokonce i ty počítačové efekty jsou, jak je u této série zvykem, vynikající. Zombie žraloci, duchové i stonožková loď nevypadají ani trochu uměle a když se v jedné scéně potkáme s dvacetiletým Jackem Sparrowem, jedná se možná o nejlepší CGI lifting, jaký jsme kdy ve filmu mohli vidět (loňské Star Wars se můžou jít zahrabat).

Přesto si toho divák zas tolik neužije. Nových karibských lokací je zoufale málo, protože většinu času stráví herci buď na volném moři, nebo před zeleným plátnem, a hned několik zajímavých scén se odehrává v takové tmě, že budete mít problémy něco vidět i ve 2D, natož s brýlemi pro třetí rozměr.

Akce je ale jinak docela zábavná. Jedná se sice o chaotickou změť (profesionálního) digitálního bordelu, ale filmaři diváka bombardují takovým množstvím bombastického spektakulárna, že si z toho něco vybere a ve výsledku se rozhodně nedá říct, že by se nějak nudil.

Podobně rozpačitého výsledku se dostalo také humorné složce filmu. Ta asi šlape na baterky, protože vtipy létají na cíl stylem pokus-omyl, jeden je výborný, druhý trapný. Hlavně v první třetině to tvůrcům díky jejich větší kadenci vlastně vychází, později už to je horší. Fanoušky Rychle a zběsile jistě pobaví variace na jednu z nejklasičtějších scén závodnické série.

Co nám možná nenávratně zmizelo, je pohádkové kouzlo dobrodružství. Nadšení z výprav do neznámých krajů. Stavební prvek filmů, které vzešly z disneylandské tematické jízdy, přitom byl jednou z mála věcí, které si v omezené míře zachovala i zapomenutelná čtyřka. Tady kouzlo najednou není. Kvůli cynickému způsobu vyprávění, kvůli nezajímavým postavám, i kvůli chaotickému střídání komedie a akce.

Kde jsme se totiž dřív měli možnost plavit se sympatickými postavami, do nichž divák promítal svoji touhu po lásce, moři a exotických krajích (vždyť i ten kněžský nekňuba v Pirátech z Karibiku: Na vlnách podivna měl něco jako osobnost a divoká dcera Černovouse si diváka získala nejen tím, že se chlubila obličejem Penelope Cruzové), tam máme nudného hezounka, který kromě toho, že chce zachránit svého tátu a z nějakého důvodu se zamiluje do Cariny, má tak maximálně obří černá kukadla a panenkovský obličej.

Jeho (nejen milostný) protějšek mu v tomto ohledu dává na frak alespoň ve svých motivacích a touhách. Jen je trochu protimluv, že film tak moc tlačí na to, aby ukázal, jak žena může být nejchytřejší člověk v místnosti, potažmo na palubě – což tahle zaslouženě je – ale při vší té emancipaci si nedokáže odpustit zalít půlku každého záběru korzetem hlavní hrdinky (ne, že bych si stěžoval, ale ta nechtěná ironie prostě zamrzí).

A co Sparrow? Z toho se stala smutná troska, která ztratila šarm. Okouzlující pirát, který se vždy uměl geniálně vykecat z každé polízanice, tentokrát občas vystřelí hlášku typu: „V noci se pomočuju, ušetřete mě, protože jsem nula.“ Jasně, Jack ztratil Perlu, štěstí i většinu posádky, ale i tak se na tuhle jeho ošuntělou verzi nedá dívat. Naštěstí jednou za čas odkudsi probleskne ten starý dobrý Jack (hlavně ve zmiňovaném flashbacku nám Bruckeimerova parta dokáže, že zná své renegády) a Depp všem znovu dokáže, že s touhle rolí srostl. Jednou za čas. Ve zbytku stopáže ze sebe dělá Depp jen kašpara.

Podobě jako nový hlavní hrdina, je na tom i záporák – víme o něm ve výsledku jen dvě věci (nesnáší všechny piráty, protože mu zabili otce a sakra nesnáší Jacka, protože zabil jeho), ale je těžké mu fandit nebo ho nenávidět. Prostě tam je. Ve výsledku nikdo není výborný a (skoro) nikdo není natolik otravný, abychom ho měli plné zuby.

Casting se opět zoufale nepovedl. Brenton Thwaites je zapomenutelný už ve čtvrtém velkofilmu za sebou. Kaya Scodelariová sice moc nehraje, ale má aspoň charisma. Bardem, jinak výborný a charismatický herec, je tu trestuhodně nevyužitý a jeho podání Salazara působí dost zvláštně – někomu sedne, někomu ne. Dokonce už ani Geoffrey Rush není tím pomilováníhodným ďáblem bez jakýchkoli zábran.

Že Geoff Zanelli není Hans Zimmer, musí být každému asi jasné, ale nová hudba ve výsledku není z nejhorších – jen nám nenabídne jedinou novou skladbu, co by si divák po cestě z kina broukal tak jako ústřední motivy Jacka, Černé perly a Willa s Elizabeth.

Ve výsledku záleží na tom, co od pátých Pirátů z Karibiku chcete. Pokud vám stačí bezmyšlenkovitá zábava a profesionálně vypadající spektákl, budou vám jistě stačit. Jestli hledáte kouzlo originálu, sympatické postavy, scénář, který dává smysl aspoň v rámci předchozími filmy nastavených pravidel, zkrátka výjimečnou podívanou, v příbězích mrtvého muže je nenajdete – protože ti žádné ne vyprávějí.

Salazarova pomsta, dokonce i v případě, že vás na dvě hodiny zabaví, ale neslibuje film, který by si divák vyloženě zamiloval a vracel se k němu tak často, jako k původní trilogii. Je to spotřební záležitost, přelouskat a vyhodit do koše. Přes to všechno si počkejte na potitulkovou scénu. Ta láká – a tím myslím skutečně láká – na šestku.

Poznámka na závěr: Nevím, jestli to bylo filmem, nebo kinem, ale první polovina Pirátů byla příšerně uřvaná, takže buď nebylo pořádně rozumět, co kdo říká, nebo mi hudba burácela v hlavě jako příboj.

Celkové hodnocení: 45 %.

Pirates of the Caribbean: Dead Men Tell No Tales (2017)

Hrají: Johnny Depp, Javier Bardem, Brenton Thwaites, Kaya Scodelario, Kevin R. McNally, Golshifteh Farahani, David Wenham, Stephen Graham, Geoffrey Rush a další

Režie: Joachim Rønning, Espen Sandberg

Scénář: Paul Cameron

Kamera: Jeff Nathanson

Hudba: Geoff Zanelli

USA / 129 minut / akční, dobrodružný, fantasy