KOMENTÁŘ | Odcházení majora Zemana aneb pokloňme se panu Brabcovi

Neplatí to ale jednoznačně. Po smrti vynikajícího herce a dabéra Vladimíra Brabce se objevilo na diskusních fórech velké množství útoků na jeho osobu. Jak jinak - ve spojení se seriálovou postavou majora Zemana, kontroverzního díla, které určitá část společnosti odsuzuje jako absolutně neakceptovatelný škvár. K tomu se nabalují zasvěcené poznámky, jak se na onom seriálu Brabec napakoval, co měl za výhody a nechybí ani dramatická odhalení, jak svou účast v seriálu považoval za největší životní chybu.

Bylo by zajímavé zjistit, kam někteří "znalci" chodí pro tyto informace. S panem Brabcem jsem se setkal v neformálním hovoru, kdy přišla řeč i na onoho majora Zemana. Brabec se vždy stavěl za to, že nelituje účasti v seriálu, protože na svou dobu to byl neobvyklý počin - tehdy měly seriály maximálně 13 dílů. Smál se i nesmyslu o obrovské finanční odměně - podotkl, že lidé jaksi zapomněli, že se seriál točil pět let, takže když se uvedená suma řádně rozdělí, dostal za tuto roli v podstatě běžný plat, navíc díky natáčení musel "pustit" některé další lákavé příležitosti. 

Major Zeman bude vždy ostrým debatním kamenem, protože bývá spojován s propagací režimu a představuje policejní práci nevěrohodným způsobem. Je to trochu úsměvné, když se podíváme na některé snímky natočené podle skutečné události a jenom žasneme, kolik historických předělávek, neskutečných nesmyslů a chyb v nich najdeme. Stačí se podívat například na oslavované Rivaly (Rush, 2013), ale také na nedávný výborný snímek Barry Seal: nebeský gauner. I v něm jsou naprosté rozpory se skutečností. Pokud se zaměříme na onu propagaci režimu, kritici asi neviděli americký seriál America, který začíná obsazením USA Sovětským svazem. 

Vladimír Brabec se tak posunul u některých lidí na úroveň prospěcháře, přitom v onom angažovaném seriálu účinkoval jako nestraník. Neměl legitimaci KSČ a přesto dostal hlavní roli. Jistě, mohl ji odmítnout jako Petr Čepek. Jak ale on sám i mnoho jiných prohlašovalo, brali tuto možnost jako velkou příležitost. Když se podíváme na skladbu, tak rozhodně nešlo o nějaké "prorežimní neumětely". Nebo za ně někdo chce považovat herce jako Eduard Cupák, Vladimír Menšík, Vladimír Ráž, Miloš Kopecký, František Filipovský, Josef Bek, Martin a Petr Štěpánkové, Josef Větrovec, Luděk Munzar, Jiří Holý, Martin Růžek - z dam pak Alena Vránová, Jaroslava Obermaierová, Ivana Andrlová, Libuše Havelková... opravdu nelze jmenovat všechny.

Když si projdeme uměleckou stránku Vladimíra Brabce, rozhodně je naprosto zcestné ho spojovat jen s jednou rolí. Jsou podobné případy, jako Peter Falk a Columbo, Telly Savallas a Kojak, Tobias Moretti a komisař Moser nebo David Suchet a Hercule Poirot. Ale Brabec to rozhodně nemá zapotřebí. Sice nefiguroval pravidelně v hlavních rolích, o to více jim věnoval divadelního prostoru. A pak tu bylo jeho dabingové mistrovství a těžko si dnes můžeme například Jacka Lemmona nebo Leslie Nielsena představit jinak, než právě s hlasem Vladimíra Brabce. 

Všem těm jízlivým kazatelům a dobře informovaným lidem bych v dobré víře doporučil zajímavou knihu. Vyšla v roce 1999 a jmenuje se Jak já to vidím. Cenná je nejen v zajímavém přístupu a poodhalení roušky ohledně tolik diskutovaného seriálu, ale také v tom, že v ní nevystupuje jenom Vladimír Brabec, jsou tam i svědectví šesti dalších herců, kteří si v "Zemanovi" zahráli. Rozhodně je to lepší přístup, než se zase nořit do vod, ve kterých se objevují ochotní vykladači historie, kteří se nám snaží diktovat, jak máme co vnímat. Existuje dost prostředků, abychom se o danou problematiku mohli zajímat, ale určitě bychom se neměli dostat do fáze, kdy se opět objeví osoba, která se bude starat o to, abychom vše politicky správně pochopili. Snad jsme už dospěli do stadia, kdy si můžeme, umíme a chceme udělat vlastní názor.

S Vladimírem Brabcem odešel kus vynikajícího herectví, onoho kumštu a lidské vstřícnosti. Kdo ví, nemít Vladimír onen "typicky český pohodový obličej" a nebýt zákazu hraní v případě Radoslava Brzobohatého, možná bychom nadávali na něj, že se propůjčil ke ztvárnění onoho poctivého kriminalisty. Za to, co nám Vladimír Brabec předal, bychom se před ním měli v úctě hluboce uklonit.