Tříska patří k nejoblíbenějším českým hercům. Úspěchu se dočkal i v zahraničí

Po emigraci se komunistický režim v Československu snažil Třísku, který měl vždy blízko k disentu, vymazat z povědomí lidí. Filmy či například televizní seriál F.L.Věk, ve kterých hrál, se nesměly vysílat. Po změně režimu v roce 1989 se vrátil do českého povědomí triumfálními výkony v rolích krále Leara a učitele Igora Hnízda ve filmu Obecná škola.

Pražský rodák Tříska (4. listopadu 1936) vystudoval Divadelní fakultu AMU. "Jako mladý jsem se účastnil recitačních soutěží. Na jedné z nich si mě všiml Karel Höger. O přestávce za mnou přišel a zeptal se, co chci studovat. Odpověděl jsem: tanečníka. A on: můžete být dobrým hercem," vzpomínal Tříska na své rozhodnutí stát se hercem.

Hned po škole nastoupil do Národního divadla: "Byl jsem hloupý, vzpurný mladík, který měl jen to drzé čelo." Přesto zde vytvořil řadu vynikajících rolí vrcholících Shakespearovým Romeem.

V roce 1966 zakládal spolu s Otomarem Krejčou Divadlo za branou. Hrál v řadě Krejčových inscenací, točil filmy i televizní hry (Srpnová neděle, Lidé z maringotek, Radúz a Mahulena). V roce 1972 bylo Divadlo za branou zavřeno a o pět let později Tříska emigroval.

Jeho rozhodnutí uzrálo na Tři krále, poté, co zavřeli Václava Havla (ten byl Třískovým svědkem na svatbě v roce 1968). To už měl Tříska za sebou podpis manifestu Dva tisíce slov a z toho vyplývající omezení v televizi i u filmu. Manželé odešli nejprve do Řecka a pak do kanadského Toronta, kde měli příbuzné.

Jen pár měsíců po útěku už Tříska hrál v New Yorku ďábla Wolanda v Mistrovi a Markétce. "I když neuměl dostatečně anglicky, svým projevem a osobností strhl obecenstvo," psaly kritiky. Čerstvého imigranta pro tento part obětavě připravoval Jiří Voskovec. V Americe Tříska natočil mimo jiné filmy Semtex blues, Nevěrně tvá, Rudí, Lid versus Larry Flynt, Andersonville či Ronin. Divadelním vrcholem byla role Jepichodova v Čechovově Višňovém sadu, který režíroval Peter Brook.

Od roku 1982 žije v Los Angeles s manželkou Karlou, původně herečkou, dnes manažerkou v hotelu Bel Air, s kterou mají dcery Karlu a Janu. Je znám jako asketa, má rád pořádek, dobrou a zdravou kuchyni, nekouří, nepije alkohol, nevyhledává večírky a běhá. Pěstuje kaktusy, zajímá se o jazyky, studuje mapy.

V Česku se po roce 1989 krom Obecné školy objevil například ve filmech Řád, Rok ďábla, Želary, Jedna ruka netleská, Horem pádem, v poslední době ve filmu Jana Svěráka Po strništi bos. Také hraje v televizi. V divadle vystupuje například na Letních shakespearovských slavnostech, hrál i v Divadle Na Jezerce.