RECENZE: Nový Thor se do kin vřítil jako bouře a ani záporačka Cate Blanchett mu nedokázala stát v cestě

RECENZE – Do kin se včera dostal dlouho očekávaný film od studia Marvel s názvem Thor: Ragnarok. Ve filmu inspirovaném koncem světa podle severské mytologie se vrátí oblíbený Thor, Loki a přidá se k nim i Hulk. Novinkou je rozhodně bohyně smrti v podání Cate Blanchett. S tak dobrým obsazením by bylo umění zkazit film.

Od událostí v Avengers: Age of Ultron již uběhly dva roky a divák se znovu setkává s oblíbeným bohem blesku Thorem (Chris Hemsworth). Ten se po podivné vidině a opakujících se katastrofických snech rozhodl přijít na kloub tomu, jaké zlo očekává jeho milovaný Asgard. Po zabití hrozby ve formě ohnivého démona se vrací domů, ale nic není tak, jak by čekal.

Zdá se, že Odin si dal pauzu od ochrany devíti světů a raději se oddává divadlu, které oslavuje mladšího prince Lokiho (Tom Hiddleston) a v županu se nechává krmit hrozny od půvabných dívek. Heimdall (Idris Elba) přišel o svou práci jakožto strážce magického Bifrostu a zmizel. Thor se však na svých cestách trochu poučil a rychle si uvědomí, že nemluví se svým otcem.

Hledání Odina pak Lokiho a Thora zavede až na Zem, kde se setkají s Doktorem Strangem, který je pošle za otcem. Tomu však již moc času nezbývá, tak své syny jen varuje před velkým nebezpečím. Tím nebezpečím je Thorova starší sestra Hela (Cate Blanchett), bohyně smrti, která se nezastaví před ničím, aby získala větší moc.

Thor po krátkém střetu s Helou přišel o své kladivo Mjölnir a ocitá se na vesmírném smetišti, kde ho seberou a předvedou před Velmistra (Jeff Goldblum). Thor se má stát novodobým gladiátorem a vyzvat současného šampiona. Jak překvapení – Loki už tam je a s Velmistrem si rozumí. Úžasná ironie je, že boha blesku stále dokáže sejmou tazer, i když tento je trochu modernější než ten, který na něho v prvním díle užila Darcy.

Thor se na bojišti setká s Hulkem, který si nepamatuje, že by Bruce Banner (Mark Ruffalo) vůbec někdy byl ve vedení. Thor se ale potřebuje dostat na Asgard a potřebuje pomoc Hulka a elitní bojovnice Valkýry, která se na konci vesmíru schovává.  Thor se konečně učí a když ho Loki OPĚT zradí, je připravený. Lokiho ego těžce nese informaci, že se stal předvídatelným.

Návrat na Asgard přiměje Thora, aby si uvědomil, že není „bohem kladiv“, ale bohem blesku. Síla byla v něm celou dobu a Mjölnir fungoval jen jako způsob, jak ohromnou moc kontrolovat. V kombinaci s Valkýrou, Lokim a Hulkem má Hela hodně co dělat, aby se jim ubránila. Ani ona však není sama. Její zombie válečníci ji poslechnou na slovo a obrovskému vlku Fenrisovi se může postavit jen Hulk.

Možná tedy není cílem Ragnarok zastavit, ale rozpoutat. Šílený plán Thorovi dovolí naložit Asgarďany na ukradenou loď a vydat se s nimi směrem na Zemi, kde čeká vřelé přivítání. Po událostech filmu Captain America: Civil War, si tím však divák není tak jistý.

Film je plný odkazů na předchozí filmy, ať je to tazer či Hulk, který vymete podlahu s Thorem podobně, jako to udělal s Lokim. Velký muž z kamení pevně vysvětluje, že není žádná věc (a thing), což divákovi připomene The Thing z Fantastické čtyřky. Herecké obsazení je navíc naprosto skvělé a chemie mezi postavami je dokonalá.

Divák si všimne i odkazů na současné události, jako jsou například asgardští uprchlíci hledající azyl na Zemi nebo dva kulomety, které si postava dočasného strážce Bifrostu přinesla samozřejmě z Texasu. A dočkáme se i scény, kdy se muž hrdinně obětuje pro záchranu ostatních a zemře s kulomety v rukou.

Milovník severské mytologie pravděpodobně zapláče, protože Hela se místo Lokiho dcery stane jeho sestrou, Fenris je pravděpodobně vůbec někde jinde a Ragnarok byl ze zničení celého světa omezen jen na zničení Asgardu. Na druhou stranu jsou však diváci již zvyklí, že některé zamotané věci z mýtů by na filmovém plátně vypadaly podivně.

V konečném důsledku je Thor: Ragnarok dobrým filmem ze série Marvelu a také úlevnou komedií po pro fanoušky náročném Captain America: Civil War. Je příjemné vrátit se k „obyčejnému“ bití záporáků a záchraně světa. Řekněme, že je Chris Hemsworth ve filmu zcela elektrizující. A skvělý soundtrack tomu jen napomáhá.

 

Celkové hodnocení: 90 %

Thor: Ragnarok (2017)

Hrají: Chris Hemsworth, Tom Hiddleston, Cate Blanchett, Jeff, Goldblum, Anthony Hopkins, Idris Elba

Režie: Taika Waititi

Scénář: Eric Pearson, Craig Kyle, Christopher Yost

Hudba: Mark Mothersbaugh

USA / 130 minut / komiks, akční, sci-fi, dobrodružné

Související

film Thor: Láska a hrom

RECENZE: Thor: Láska jako hrom je skrytou parodií na superhrdinské filmy

Filmy s bohem hromu se vždy vyznačovaly nadhledem a velkým důrazem na komediální prvky. Čtvrtý snímek to však dotáhnul ještě o úroveň dál a dostal se až za hranu parodie sebe sama. Kromě téměř neustálého pomrkávání a gagů se můžete těšit také na spoustu cameo rolí. Některých si sotva všimnete, jiné jsou výborné.

Více souvisejících

film "Thor: Ragnarok" recenze Chris Hemsworth Cate Blanchett Tom Hiddleston

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy