RECENZE: Jak dopadla filmová Bílá hora? Snímek Bůh s námi zůstal na půli cesty, zabíjí jej hlavně hloupé dialogy

RECENZE - Česká televize uvedla 13. května 2018 očekávaný historický film s názvem Bůh s námi – od defenestrace k Bílé hoře. Televizní ukázky slibovaly historickou podívanou, jež se zaměří na události let 1618 až 1620, tedy období které nebývá českými filmaři zpracováváno příliš často.

Film trpí neduhy, jenž jsou typické pro většinu historických snímků – omezená minutáž (77 minut) si vybírá daň v podobě zploštění a zjednodušení složitých historických dějů. Zejména úvod filmu působí lehce zmatečně a rychlé střídání scén divákovi orientaci v ději taktéž neusnadní.

Tvůrci se snaží obsáhnout všechny důležité události, jež se odehrály v období které je zmíněno v podtitulu filmu. Scény tak často působí zkratkovitě a film tak svým způsobem pouze klouže po povrchu událostí, aniž by se mohl dostat hlouběji. Ve chvíli, kdy se totiž film některému tématu věnuje delší dobu, musí z časových důvodu zase rychle poskočit jinam.

Na snímku je rovněž znát menší rozpočet. Nedá se nic dělat, česká televizní produkce zkrátka nemá finanční možnosti Hollywoodu a bylo by pošetilé, očekávat od tvůrců rekonstrukci bělohorské bitvy s desítkami tisíc komparzistů, epické záběry na ostřelovanou Vídeň nebo dokonalé kulisy Prahy 17. století.

Na druhou stranu scény z bitev či vojenských ležení působí vyloženě minimalisticky a to ne v dobrém slova smyslu. Alespoň při korunovaci Fridricha Falckého mohli tvůrci naplnit svatovítskou katedrálu do té míry, aby působila autenticky. Rovněž vídeňský palác Fridricha II. působí dojmem tak prázdným, že by se v něm Habsburk snad musel i bát. O zamlžené bělohorské bitvě ani nemluvě.

Na čem si filmaři dali evidentně práci jsou kostýmy. Ty dobové atmosféře velmi pomáhají, herci v nich vypadají přirozeně a vskutku vypadají, jako kdyby si je herci přinesli ze 17. století.

Povedl se i výběr herců. Představitelé jsou svým historickým předobrazům nejen podobní (to že má filmový Matyáš Thurn poněkud skromnější plnovous lze filmařům odpustit), ale byli pro své role i vhodně zvoleni.

Herci podali i velmi slušné herecké výkony. Z Karla Dobrého je cítit syrovost a jistá obhroublost Thurnovy povahy. Štěpán Kozub zase přesvědčivě ztvárnil nejistého a roztržitého Fridricha Falckého. Ondřej Malý coby Ferdinand II. dokáže diváka upoutat i na poměrně omezeném prostoru. V roli Zuzany Alžběty Thurnové zase svým ženským charismatem zaujala Tereza Hofová.

Zdá se ale, jakoby se tvůrci rozhodli hercům jejich práci záměrně ztížit a pro jejich postavy napsali ploché, banální a zcela nezajímavé dialogy. Není náhodou, že Bílá hora je nejsilnější právě v momentech, kdy se ve filmu nemluví. Dialogy jsou opravdovou Achillovou patou celého snímku.

Nejlepší pasáží je naopak jeho závěr. Poprava sedmadvaceti českých pánů je zobrazena nápaditě, s emocemi, originálně a hlavně bez zbytečně vysvětlujících a povrchních průpovídek, které si jinak postavy po celý zbytek filmu nedokáží (vinou tvůrců) odpustit.

Kdo by od Bílé hory čekal výpravný historický film na způsob například slavného Statečného srdce, bude jistě zklamán. Tvůrci, vědomi si svých omezených možností, zvolili spíše formu lyrické balady postavené na emocích, silných obrazech, zajímavé kameře a dobrých hereckých výkonech.

Jejich záměr jim ale vyšel jen z části. Co je totiž platné, že jsou postavy autentické, dobře zahrané a jsou snímány ze zajímavých úhlů, když jim z úst vycházejí vágní a diváka nudou ubíjející klišé.

Je tedy filmová Bílá hora stejnou katastrofou, jakou byla ta skutečná? To zcela jistě ne. Film má divákovi co nabídnout a nezaslouží si být diváky a kritiky zatracen. Na druhou stranu se docela určitě jedná o promarněnou šanci. I s omezeným rozpočtem mohli tvůrci natočit kvalitní historický snímek. Cyklus České století je toho konec konců důkazem. V případě Bílého hory ale filmaři zůstali na půli cesty. A takový je vlastně i celý film – napůl dobrý, napůl špatný. 

Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře

Česko/Rakousko/Německo (2018), 77 minut

Režie: Zdeněk JiráskýScénář: Pavel KosatíkKamera: Michal ČernýHudba: Jan ČtvrtníkHrají: Karel Dobrý, Tereza Hofová, Eva Josefíková, Ondřej Malý, Štěpán Kozub, Sára Sandeva, Adrian Jastraban, Dan Dittrich, Hynek Chmelař, Pavel Dorotka

Hodnocení: 50% 

Související

Více souvisejících

film Bůh s námi filmy Česká televize Karel Dobrý (herec) recenze

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 2 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky

Americký mírový plán pro Ukrajinu, o kterém se tento víkend jedná na Floridě, představuje nejintenzivnější diplomatický pokus o ukončení války od jejího začátku. Přestože vyjednavači v Miami mluví o konstruktivním posunu, dokument stále obsahuje body, které vyvolávají hluboký odpor v Kyjevě i v evropských metropolích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy