Prosinec v kinech: Pohádková nadílka, podmořský spektákl Aquaman i návrat Disneyho klasiky

Adaptací sci-fi a fantasy románů pro mládež jsme si v posledních letech „užili“ víc, než bychom možná chtěli. Zástupy zklamání a polozapomenutých sérií, z nichž kvalitativně jakž takž vyčnívají alespoň Hunger Games, rozšíří koncept nejšílenější. Smrtelné stroje totiž diváka zvou do postapokalyptického světa křižovaného celými motorizovanými městy, které jako by vypadly ze steampunkové sluje Leonarda Medka. Představte si Mijazakiho Zámek v oblacích zasazený do světa Šíleného Maxe, na kterém se jako producent podílí bůh všech nerdů Peter Jackson. První díl plánované filmové série může v podstatě dopadnout jakkoli. Bude z něj nezastavitelné monstrum, kolosální propadák, nebo se svými pásy zahrabe do šedého bahna průměru? Těžko říct, jisté je jen to, že půjde o jednu z vizuálních událostí roku a že my budeme u toho!

Fandové a konzumenti hororů se budou tento měsíc těšit zejména na démonickou lekačku Ve spárech ďábla. Klaustrofobické prostředí noční směny na patologii padlo do rukou neznámému nizozemskému režisérovi Diederiku van Rooijenovi a scénáristovi Boogeymana 2 a 3 Brianu Sievemu. Trailer slibuje tradiční lekačku s křupáním kloubů a dlouhým zíráním do chodeb. První zámořské ohlasy jak kritiků, tak diváků jsou negativní, až přímo pohoršené nad rutinérským přístupem tvůrců. Zatím to tedy vypadá, že je film nutností pouze pro skalní hororové fanoušky.

Fanouškům hororů určitě není cizí ani režisér David Robert Mitchell, který se před pár lety uvedl poměrně rozpačitě přijatým hororem Neutečeš (It Follows). Jeho nový počin Záhada Silver Lake je ale žánrově někde trochu jinde. Popsat, kde přesně, se sice úplně nedá – budu nucen vás odkázat na níže přiložený trailer – ale jedno je jisté, tento kandidát na Zlatou palmu festivalu v Cannes, který lehce zavání styly Wese Andersona a Martina McDonagha, si žádný fanoušek moderního amerického nezávislého filmu nesmí nechat ujít. Zvlášť když v hlavní roli láká na Andrewa Garfielda.

Z luhů a hájů seriálových vod České televize se do kinosálů vydal Miloslav Donutil jako Doktor Martin. Film s podtitulem Záhada v Beskydech vykreslí Martina nejen coby lékaře, ale prověří také jeho schopnosti detektivní. Tato oddychovka sice jen těžko dobude pokladny českých kin, Donutilovy fanoušky ale jistě potěší. Navíc budete moci konečně taky jednou vyvézt babičku mezi lidi. Uděláte dobrý skutek a možná za to dostanete krabičku cukroví navíc.

V českém, respektive česko-slovenském prostředí zůstaneme, protože právě odtud vzešla sváteční pohádka Mimi & Líza: Záhada vánočního světla. Film navazující na 13dílný seriál o nevidomé Mimi a dobrodružné Líze „vypadá česko-slovensky“, tedy jině a zároveň povědomě. Těžko hádat jeho kvality nebo finanční úspěch, koho ale v posledních letech otrávily 3D verze Hurvínka, Čtyřlístku nebo Včelky Máji, ten bude vítat Mimi & Lízu jako malý vánoční zázrak.

S poněkud opožděnou premiérou (9. 12.) vyrukuje na stříbrná plátna také kapela, která to všechno začala. Pokud tím TO myslíte heavy metal, samozřejmě. Black Sabbath: The End of The End nabídne jednak záznam z posledních dvou koncertů legendy okolo Ozzyho Osbournea, jednak rozhovory se všemi současnými členy kapely – kromě frontmana také s kytarovým virtuozem Tonym Iommym, Geezerem Butlerem, jehož basa dala Sabbatům jejich unikátní zvuk, a mladým bubeníkem Tommym Clufetosem, který v posledních letech víc než obstojně nahradil původního Billa Warda. A jako člověk, který byl na posledních dvou pražských koncertech této kapely, jsem jen zvědav, co všechno na sebe metaloví důchodci v tomto dokumento-koncertu prozradí.

Druhý prosincový týden se ponese v duchu komiksové akce. Aquaman studia DC je pokračováním jeho kontroverzního filmového vesmíru, který se ale s loňskou Wonder Woman a Ligou spravedlnosti začíná pomalu odklánět od temného, téměř až depresivního stylu, který pro něj byl typický (a jímž se chtěl vymezit vůči barevnému konkurenčnímu Marvelu). Nedávno mělo hned několik amerických kritiků a expertů na superhrdinskou komiksovou kulturu možnost film o podmořském princi vidět a reakce jsou kladné, většinou dokonce nadšené. Charismatický svalnatý frajer Jason Momoa a jeho podmořské království údajně slibují šílenou – ale o to zábavnější – jízdu plnou nápadů a hereckých legend v čele s Nicole Kidmanovou. To vše pod taktovkou hororového krále 21. století Jamese Wana, který má na svědomí první Saw i finančně veleúspěšnou sérii V zajetí démonů.

Ještě o chlup lepší by mohl být animovaný Spider-Man: Paralelní světy, v němž se klasický Spider-Man Peter Parker potká se všemi svými alternativami, Milesem Moralesem, Spider-Gwen, japonskou Peni Parkerovou nebo např. Spider-Vepřem, kterého v Česku proslavili Simpsonovi ve filmu. Také na tuto bláznivou pavoučí síť odkazů a bizarností pějí zámořští kritici jen chválu, a mnoho z nich dokonce mluví o nejlepším komiksovém filmu roku. Jak moc ho ale docení běžný, komiksy netknutý divák, se budeme muset nechat překvapit.

Zpět na Starý kontinent, konkrétně do země baget a mimů. Právě zde totiž vznikla komedie Vánoce a spol., jíž má na svědomí českým divákům dobře známý Alain Chabat. Že vám jeho jméno nic neříká? A co takhle Asterix a Obelix: Mise Kleopatra nebo pravěká ztřeštěnost s Gerardem Depardieu RRRrrrr!!!? Už vám svítá? Právě tyto možná až kultovní záležitosti totiž režíroval a také si v nich zahrál. Tentokrát bude francouzský Caesar zachraňovat Vánoce jako Santa Claus, jemuž onemocněli všichni skřítkové. Tato komedie možná není vhodná pro malé děti a vkusem asi také zrovna hýřit nebude, ale pokud je vám francouzský styl humoru blízký, vyhlížejte netrpělivě saně na obzoru.

Mary Poppins se vrací. Tato čtyři slova sama o sobě v Americe vyvolávají extatické nadšení. Pokračování muzikálové klasiky z roku 1964 má na své straně skvělé herecké obsazení v čele s Emily Bluntovou a Meryl Streepovou, soundtrack napsaný Linem Manuelem Mirandou a zkušeného režiséra Roba Marshalla, který sice v posledních letech bůhvíjak nezářil, ale oscarové Chicago mu už nikdy nikdo nevezme. Trailer i veškeré promo vypadají vskutku kouzelně, po letošním kolosálním průšvihu V pasti času (který v USA propadl tak bolestivě, až se ho český distributor rozhodl do kin vůbec nenasadit), finančně ne zrovna úspěšném Kryštůfku Robinovi i nejnovějším Disneyho přešlapu Louskáček a čtyři říše, se ale nemůžeme radovat, dokud k nám Mary Poppins na svém deštníku skutečně nedoplachtí.

Po pětce se za to modlili snad i ti nejnenáročnější žrouti popcornu, nakonec se to ale vydařilo jen napůl. Filmová série Transformers sice na vrakovišti neskončila, byla ovšem alespoň odňata Michaelu Bayovi, který už několik let po sobě zanedbával její pravidelnou údržbu. Sólovka Bumblebee se odehrává v roce 1987, jedná se tedy o prequel k ústřední transformeří sérii. Možná jsme se o něco takového neprosili, možná víme, že většina předkračování zpravidla stojí za pendrek, možná je nám to všechno už fuk a prohlašujeme, ať si studio Paramount se svými penězi dělá, co chce, protože nám do toho stejně nic není, pravdou ale je, že trailer nevypadá nejhůr a že pokud má někdo šanci natočit pěkný rodinný film o přátelství mezi puberťačkou a jejím Volkswagen Broukem, je to režisér krásného animovaného filmu Kubo a kouzelný meč. V úspěch nevěříme, ale ve skrytu duše v něj alespoň doufáme.

Že předvánoční týden v kinech patří jen a jen rodinám, potvrzuje také animovaný Asterix a tajemství kouzelného lektvaru. V pořadí již druhý trojrozměrný Asterix (prvním bylo 4 roky staré Sídliště bohů) stále zůstává v rukou Francouzů, přesto se mnoho věcí změnilo. Titulní postavu poprvé v historii nedabuje jednadevadesátiletý Roger Carel (na jeho místo ovšem nastoupil Christian Clavier, který si blonďatého válečníka vystřihl v prvních dvou hraných filmech) a po dlouhé době se na plátna dostane film, který nemá základ v komiksové předloze. Nic z toho ale děti zajímat nemusí, důležité je, že se vrací všichni známí a hromada Římanů od nich jistě dostane ránu na solar.

A ctít svůj svátek bude nejen týden předvánoční, ale i ten předsilvestrovský. Komu se stýská po ikoně přelomu století Jennifer Lopezové, může se těšit na komedii Znovu ve hře. Krásná J-Lo tentokrát nebude uhánět muže svých snů (toho už má), zaměří se ale na svoji kariéru. Protože druhé šance a příběhy outsiderů nevyjdou z módy nikdy. Film má na svědomí Peter Segal, mezi jehož zářezy patří „ty lepší“ sandlerovky Trestná lavice či 50x a stále poprvé, ale také druhý Zamilovaný profesor o prdícím Eddiem Murphym v tlusťošském obleku. Tady se ceny sice rozdávat nebudou, pro dámskou jízdu ale konec roku vhodnější film nenabídne.

Do třetice všeho francouzského. A opět komedie, byť tentokrát černá a ani omylem vhodná pro děti. Film o mužských akvabelách Utop se, nebo plav letos obkroužil evropské filmové festivaly (mohli jste ho vidět i ve Varech nebo ve vybraných kinech v rámci Festivalu francouzského filmu), a i když bůhvíjak nerozvlnil vody, získal si pověst solidní podvratné zábavy, která se ale možná až moc snaží provokovat.

Ti z vás, kteří občas čtete i nějaké ty místní recenze, jste možná na začátku roku zaregistrovali moji poněkud ostřejší kritiku třetího dílu ruské animované série Sněhová královna. A světe div se, uběhlo deset měsíců a máme tu pokračování. Sněhová královna v zemi zrcadel je zdá se nezastavitelná. Synopse tentokrát slibuje minimálně slušné výchovné poselství nejen pro malé holčičky. V konkurenci Asterixe a s blížící se dvojkou Raubíře Ralfa, který do kin přifrčí začátkem ledna, bude ale muset předvést něco víc.

Listopad se jednoznačně nesl na křídlech skupiny Queen. Bohemian Rhapsody smetlo konkurenci, vládne návštěvnosti kin celého roku 2018 a Češi na něj houfně chodí i čtyři týdny od premiéry a utratili za něj už více než jeden milion korun. A proč ne, vždyť se jedná o jeden z nejlepších filmů roku. A vůbec nevadí, že jako biografie míchá, zjednodušuje a vynechává, případně rovnou nepokrytě lže.

Za průšvih můžeme naopak označit Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny. Po finanční stránce si sice poslední počin ze světa Harryho Pottera nevede špatně, jedná se přeci jen o nezastavitelný fenomén, v celosvětovém měřítku ale představuje suverénně nejslabší film série – a to jak jak vzhledem k tomu, kolik peněz (ne)vydělal, tak proto, že k němu negativně přistoupili nejen kritikové, ale také řada fanoušků – a to jak těch skalních, tak i „obyčejných“. Je dokonce možné, že se studio chytí za nos a budou padat hlavy. Nic velkého, ale minimálně bychom se mohli dočkat toho, že Rowlingová dostane k ruce scénáristu z povolání. A něco takového zastíní i neúspěch Louskáčka a čtyř říší, od kterých přeci jen nikdo beztak nic nečekal.

Listopad ale ovlivnilo zejména velké množství úmrtí významných osobností. Zapamatujeme si ho v první řadě jako měsíc, kdy nás ve věku 92 let opustila komiksová legenda Stan Lee. Kromě duchovního otce Spider-Mana, X-Menů nebo Fantastické čtyřky ale zemřely také další významné osobnosti filmu:

kontroverzní oscarový režisér Bernardo Bertolucci (Poslední tango v paříží, Poslední císař);

matador vedlejších rolí, Lubomír Kostelka, který se proslavil rolí ve filmu Případ pro začínajícího kata a jako Děda v dětském pořadu ČT Kouzelná školka;

režisér Nicolas Roeg (Muž, který spadl na Zemi);

slovenský herec Marián Geišberg, kterého můžete právě teď vidět v kinech v pohádce Čertí brko;

oscarový scénárista William Goldman (Butch Cassidy a Sundance Kid);

scénáristka a producentka Gloria Katzová, jež se oficiálně podílela např. na Indiana Jonesovi a chrámu zkázy nebo dramatu Americké graffiti, ale výrazně také ovlivnila původní sérii Star Wars;

tvůrce animovaného seriálu Spongebob v kalhotách Stephen Hillenburg;

a mnozí další.