Woody Allen zažehnul vlídné Kouzlo měsíčního svitu

Zdroj: YouTube

Woody Allen svým novým snímkem, jehož originální název se tak trochu rozchází s distribučním titulem v České republice, jako by chtěl dokázat, že film lze natočit jinak než jak velí současná kinematografická klišé. Totiž bez ohromujících triků, kvůli nimž nemáme šanci se pořádně soustředit na to, co se na plátně děje, bez křečovitých dějových zvratů, jejichž krkolomnost trčí z příběhu hůř než kosti z otevřené zlomeniny, a především bez všudypřítomné a povinné erotiky a sexu, podsouvané téměř kamkoli bez ohledu na to, zda to má či nemá se samotným dějem něco společného.

Uznávaný iluzionista Stanley Crawford, vystupující pod uměleckým jménem Wei Ling Soo, je po svém berlínském představení vyhledán konkurentem a přítelem Howardem Burkanem. Ten mu vysvětlí, že se v jižní Francii setkal s dívkou Sophií Baker, která o sobě tvrdí a také to vehementně dokazuje, že má jasnovidecké schopnosti. Howard Stanleymu prozradí, že on sám se pokoušel najít mezeru či nedostatek v jejím konání, ale neúspěšně. Stanley jako tvrdý odpůrce všeho nerealistického výzvu přijímá, bitva se Sophií však není vůbec jednoznačná. K jeho velkému překvapení mu dívka, doprovázená autoritativní matkou, začíná nenápadně podsouvat eventualitu, že on sám se mýlí. Přispívá k tomu i jeho tetička Vanessa, u níž Sophie triumfuje. Vzápětí dochází k očekávanému zvratu a přichází jeho vlastní zdůvodňování a očekávání následků. Jisté je pouze to, že původní hodnoty většiny zúčastněných projdou pochopitelnou zkouškou a nebude vždy jednoznačné, co to pro přítomné bude znamenat.

Už padly názory, že Kouzlo měsíčního svitu má dějové prvky postavené na mnoha dřívějších Allenových, ale i jiných předlohách. Není to vůbec nic neobvyklého, stačí se podívat na většinu filmů posledních let a hbitě u nich najdeme souvislost s nějakých předchozím dílem. Co dělá nový Woodyho film jednoznačně zajímavějším, je bezesporu pečlivě propracovaná komunikace zvláště mezi hlavními osobami a ruku v ruce s tím jdoucí přesná charakteristika postav. Scénárista a režisér v jedné osobě nám nijak neztěžuje život komplikovaným odbíháním, volí přímou cestu a pokud někdy zvolní, tak jen proto, aby nám umožnil si dosyta užít slovních přestřelek mezi Sophií a Stanleyem. Přitom se však nedá říci, že by hlavní protagonisté kradli veškerý filmový čas jenom pro sebe, v ostatních jedincích nacházíme vlastní drobné minipříběhy, které základní motiv filmu nezastíní a ani se o to nepokouší. Vedle Howarda Burkana to je především mladý Brice Catledge, jehož vztah k Sophii úspěšně kolísá od zblbnutí láskou k majetnickým manýrům budoucího manžela. Jeho matka Grace, šťastná z možného setkání s manželem ze záhrobí, jeho touhu podporuje a hodlá to stvrdit hlavně finančně. Pak je tu ještě teta Vanessa, snad jediná osoba, která zatrpklého a cynického pragmatika Stanleyho dokáže čas od času probudit, což se nedaří ani jeho momentální přítelkyni Olivii.

Je nepochybné, že motiv stárnoucí muž x mladá žena byl použit tolikrát, že s přesným výčtem by měly potíže i supermoderní počítače. I proto padaly příměry k Shawovu Pygmalionovi, ale právě tohle srovnání není na místě, v našem případě nikdo nikoho nic neučí, jen se snaží předat určitou formu poznání. Ani Allen nehodlá diváka posunout k té či oné straně, kdo je lepší a kdo praktičtější, kdo má větší či menší pravdu. Hraje si s lehkou ironií a nadsázkou, vyvolávající časté úsměvy, chvílemi i zamyšlení, nakolik se situace na plátně podobá té, kterou divák sám zná, ač je děj filmového příběhu situován do meziválečného období minulého století. Tomu odpovídá i neodolatelná atmosféra umocněná dvěma desítkami dobových melodií, mezi nimiž najdeme třeba píseň Sweet Georgia Brown (kterou mimo jiné na počátku své jedinečné kariéry nahráli rodící se Beatles), další vyhledávanou předlohu pozdějších rockových verzí The Sheik of Araby, proslulou Chinatown, My Chinatown, ale rovněž úryvek Ravelova slavného Bolera.

Film byl poprvé uveden do limitovaného počtu amerických kin 25. července letošního roku, hlavní pozornosti se mu dostalo na festivalu Traverse City Film. Po Sarajevském filmovém festivalu (16. 8.) se má postupně objevovat v celosvětovém měřítku – od konce srpna až po prosinec (Německo a Itálie). Česká republika patří k těm zemím, které s premiérou otálely nejméně.

Někomu se může zdát Allenův zatím poslední film nudný, rozvláčný a dokonce jednoduchý. Platí však, že právě v některých formách jednoduchosti je krása, a Woodyho přístup ji Stanleymu a Sophii zaručuje. Po dlouhé době můžete mít v kině ten dobrý pocit, že si při sledování měsíčně svítivých kouzel lze odpočinout a jen se radovat z toho, co vidíte.

MAGIC IN THE MOONLIGHT

Hrají: Colin Firth (Stanley/Wei Ling Soo), Simon McBurney (Howard Burkan), Emma Stone (Sophia Baker), Hamish Linklater (Brice Catledge), Eileen Atkins (teta Vanessa), Marcia Gay Harden (Sophiina matka), Jacki Weaver (Grace Catledge), Catherine McCormack (Olivia), Lionel Abelanski (primář).

Scénář a režie: Woody Allen

Kamera: Darius Khondji

97 minut

Premiéra: 7. 8. 2014 (ČR)