Nostalgické poohlédnutí za úspěšnou kariérou výrazného umělce představuje začátky v divadle Semafor v 60. letech, normalizaci i porevoluční éru. Kromě řádné dávky úryvků z koncertů nechybí ani nahlédnutí do rodinného života Gottových ani poslední rozloučení s legendárním pěvcem
Snímek zachycuje nejen poslední dny největšího světového sběratele Zlatých slavíků, ale také notnou část života legendy. Režisérka Olga Malířová Špátová divákovi předkládá látku, která měla původně být dárkem k osmdesátým narozeninám hlavního protagonisty. Hlavním materiálem, z něhož autorka čerpá, jsou archivy československé televize, k nimž přikládá také záznamy z německých televizí a z vlastního Gottova archivu.
Dokument prochází celou kariéru legendárního umělce, jeho začátky v Divadle Semafor, normalizaci a úspěch u široké veřejnosti, a schopnost překonat změny po sametové revoluci. Porevolučnímu období se snímek věnuje s menší péčí než mistrovu zlatému období. Průběh dokumentu zkrátka působí, jako profesionálně zpracované domácí video – takové památeční video, které se promítá po slavnostním obědě, zatímco se popíjí odpolední kávička.
Tím v žádném případě nechceme výsledný produkt dehonestovat, protože dokument v člověku vzbuzuje pocit, že je členem Gottovy rodiny. Bohužel to je také největší slabinou snímku, protože postrádá jakoukoliv snahu o konfrontaci. Přitom v období normalizace lze určitě najít dost momentů, k nimž je možné se kriticky vymezit, či minimálně otevřít polemickou notu.
Karlu Gottovi se však nedá upřít jedna věc, byl neskutečným profesionálem. Ke všem písním přistupoval velmi pečlivě a dokázal dokonale prodat svůj vytříbený hlas. A bylo jedno, kdo byl autorem hudby a textu, Gottova prezence byla vždy zcela precizní.
Vizuální stránka není příliš zajímavá a působí spíše civilně. Typologicky je pak možné identifikovat tři hlavní varianty záběrů. Dominují záznamy koncertů, které se prolínají se vzpomínáním na konkrétní okamžiky, u něhož Gottovi občas sekundují jeho kolegové. Posledním typem jsou scény ze života Gottových, které ukazují rodinnou idylku, jež je občas přerušena návštěvami nemocničního zařízení.
Závěr dokumentu doslova zachycuje odcházení legendy v přímém přenosu. Karel Gott totiž natáčel téměř do posledních dnů svého života a po dvou hodinách strávených se vzpomínkami jednoho člověka se zkrátka neubráníte dojetí, když Vám doslova před očima odejde ze života. Následný zármutek je tak mnohem intenzivnější, protože máte pocit, že jste byli u toho.
Výsledek je tak nostalgickým poohlédnutím za úspěšnou kariérou výrazného umělce, který postrádá jakoukoliv kritiku či polemiku. V tom je největší problém snímku, protože zejména období normalizace a podpis Anticharty si žádá přinejmenším kritický komentář, ale autorka se záměrně těmto tónům vyhýbá. Úspěšně tak činí po celou délku dokumentu, který se tak stává pouze oslavným memoárem velkého pěvce. Pro nezaujatého diváka tak snímek postrádá informační hodnotu, na druhou stranu budou fanoušci dojati a busta Božského Káji zůstane na piedestalu bez poskvrnky.
Celkové hodnocení: 55 %
Karel (2020)
Hrají: Karel Gott, Ivana Gottová, Charlotte Ella Gottová, Nelly Sofie Gottová, Ladislav Štaidl, Jiří Suchý, Marta Kubišová, Eva Pilarová, Karel Svoboda (a.z.), Jiří Štaidl (a.z.), Felix Slováček (a.z.), Jitka Zelenková (a.z.)
Režie: Olga Malířová Špátová
Scénář: Olga Malířová Špátová
Kamera: Olga Malířová Špátová
Související
Karel Gott zemřel před čtyřmi lety. Vila na Bertramce se za rok otevře fanouškům
Umělci před 45 lety morálně selhali. Z Anticharty se někteří pokoušeli vylhat. Gott sehrál režimu trapnou roli, říká Kroupa
Karel Gott , recenze , filmy , dokument , film "Karel" , české filmy , Bontonfilm
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Počasí se citelně ochladí. O víkendu se vrátí silné mrazy
včera
Zelenskyj popřel spekulace, že chce vyhlásit termín voleb nebo referendum o mírové dohodě
včera
Vonnová má za sebou tři operace. Její otec má o její budoucnosti jasno
včera
Bílý dům smazal Vanceův příspěvek na sociálních sítích
včera
Netanjahu opět míří za Trumpem. Už se s ním setkal vícekrát než jakýkoliv jiný lídr
včera
Ideologie ustupuje, prim hrají peníze. Ukrajinci, kteří zrazují svou vlast, končí na dlouhé roky ve vězení
včera
Olympijský debut na jedničku. Vinklárková nejlepší Češkou ve vytrvalostním závodě, vyhrála Simonová
Aktualizováno včera
Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých
včera
Epidemické šíření chřipky v Česku. Odborníci vyhlížejí snižování aktivity
včera
Babiš v Rakousku a na Slovensku. S Ficem a Stockerem řešil evropské priority
včera
Extrémní počasí ve Španělsku. Padají rekordy, zemi trápí povodně
včera
Dobrá zpráva z Milána. Sáblíková se rozhodla nastoupit do příštího závodu
včera
Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu
včera
Fiala prozradil, jak bude pokračovat jeho politická kariéra
včera
Klempíř se s umělci na ničem neshodl. Cibulka a Jagelka s ním uzavřeli sázku
včera
Pavel odhalil svůj program na Mnichovské konferenci. Jede tam i Macinka
včera
Napadení v Chrudimi. Osoby se znaly, kriminalisté vyšetřují případ jako vraždu
včera
Trump před lety mluvil s policií o Epsteinovi, odhalil dokument FBI
včera
Poslední rozloučení s Brejchovou má termín. Bude bez státních poct
včera
Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa
V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.
Zdroj: David Holub