Karlovy Vary - Koncert zahájí suita z baletu Louskáček Petra Iljiče Čajkovského (1840 - 1893), jednoho z nejvýznamnějších světových hudebních skladatelů. Hudbu k divadelní baletní pohádkové inscenaci Louskáček složil Čajkovskij na náměty příběhu Ernesta Theodora Amadea Hoffmanna. Premiéru měla inscenace 18. prosince 1892 v Mariinském divadle v Petrohradě.
Ještě před premiérou vybral skladatel osm částí, z nichž vytvořil suitu určenou pro koncertní provedení. Suita poprvé zazněla za řízení Čajkovského 19. března 1892 na shromáždění pobočky Hudební společnosti v Petrohradě. Zatímco balet Louskáček si svou dnes trvalou oblibu získával postupně a pomalu, suita Louskáček se stala populární okamžitě. Dočkala se i úpravy pro sólový klavír a rovněž pozdějších úprav z oblasti jazzové a rockové hudby.
Čajkovskij ve svém díle spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou vážnou hudbou. Složil šest symfonií, symfonické básně, čtyři suity, smyčcová kvarteta, tři klavírní koncerty - Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b moll je zřejmě nejznámějším jeho dílem, houslový koncert, romance, sbory, kantáty a mnohá další díla. Dále mimo jiné složil i deset oper, nejvíce ho ale proslavila jeho baletní díla Labutí jezero a Šípková Růženka.
Následný Klavírní koncert č. 2 c moll ruského klavíristy, dirigenta a skladatele pozdně romantického období Sergeje Rachmaninova (1873 - 1943) patří mezi jeho mistrovská díla. Rachmaninov, který patří mezi nejuváděnější autory, byl vynikající klavírista a komponoval tedy především pro klavír.
S čistě symfonickou tvorbou neměl z počátku vůbec úspěch. Premiéra jeho 1. symfonie v roce 1891 dopadla velmi neúspěšně, skladatel dokonce přestal na tři roky zcela komponovat a věnoval se jen interpretačnímu umění. K práci na druhé symfonii se odhodlal přistoupit po velmi dlouhé době, teprve v letech 1906 - 1907. V tu dobu ale již byl úspěšným skladatelem, sláva a jedinečnost jeho díla se rychle šířila z Ruska do celého světa díky jeho dílům z přelomu 19. a 20. století, zejména pak po Druhém klavírním koncertě z roku 1901. Přesto autora neustále sužovaly obavy nad sebou samým a nedostatečné sebevědomí.
Druhý klavírní koncert je dílem plným tajemné harmonie, v němž autor potvrdil svou ideu nadčasového, velikého a nádherně melodického díla plného lyrických momentů v čele s virtuosním klavírním podáním. Premiéra se konala v Moskvě 27. října 1901 pod vedením Alexandra Silotiho, skladatel hrál sólový part.
Díky politické situaci po revoluci v roce 1917 hledal Rachmaninov útočiště pro sebe a svou rodinu kdekoliv to bude možné. Využil nabídky ke koncertnímu turné po Švédsku a 23. prosince s celou rodinou odcestoval. Nikdy se do Ruska už nevrátili. Rachmaninov zemřel v roce 1943 v Kalifornii.
Poté zazní suita z Čajkovského baletu Labutí jezero. Autor hudbu zkomponoval v letech 1875 - 1876 a jde spolu s Prokofjevovým baletem Romeo a Julie o nejhranější a nejpopulárnější balet. Libreto vychází z pohádky Labutí proud ze sbírky Německých národních pohádek. První premiéra Labutího jezera se konala v březnu 1877 v Moskvě. Zajímavostí je, že příběh má dva závěry - tragický nebo typický happy end. Do podoby suity pro koncertní provedení upravil hudbu v roce 1882 sám skladatel.
Závěr koncertu bude patřit suitě Maškaráda sovětsko-arménského skladatele, klavíristy a dirigenta Arama Chačaturjana (1903 – 1978). Chačaturjan je nejznámějším arménským skladatelem 20. století, autorem prvního arménského baletu, symfonie, koncertu a filmové hudby. Světový věhlas mu získala skladba, respektive věta z posledního jednání baletu Gajané s názvem Šavlový tanec.
V roce 1941 zkomponoval Aram Chačaturjan scénickou hudbu ke hře Maškarády ruského básníka a dramatika Michaila Lermontova. Hra měla premiéru 21. června 1941 ve Vachtangovově divadle v Moskvě. Hudbu pak skladatel upravil do podoby suity.
Dílo Arama Chačaturjana zahrnuje širokou škálu hudebních druhů - psal symfonie, balety, koncerty, komponoval hudbu k filmům. Ve svých dílech často čerpal z arménského lidového umění. Za svůj Houslový koncert získal Chačaturjan státní Stalinovu cenu, tehdejší nejvyšší možné umělecké ocenění. Tento koncert, premiérově provedený Davidem Oistrachem, dosáhl mezinárodního věhlasu a stal se součástí světové houslové literatury.
V roce 1948 však skladatel upadl v nemilost sovětských komunistů a ocitl se na černé listině. Na konci roku 1948 jej sovětská moc vzala na milost za hudbu k filmové biografii o Leninovi. Poté Chačaturjan zkomponoval už jen jedno mezinárodně uznávané dílo - balet Spartakus.
Jako sólistka se představí klavíristka Kristina Stepasjuková, rodačka z Petrohradu. Na klavír začala hrát v šesti letech pod vedením své matky Inny Tolmačové, v témže roce, 1997, vyhrála mezinárodní klavírní soutěž Amadeus v Brně. U své matky absolvovala pardubickou konzervatoř, dále absolvovala stáž na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni a od roku 2009 studuje na Akademii múzických umění v Praze. Stepasjuková je laureátkou mnoha národních i mezinárodních soutěží v Čechách i zahraničí, účastnila se mezinárodních mistrovských kurzů jako sólistka i jako komorní hráčka, má za sebou řadu významných koncertů a vystoupení na festivalech v Čechách i zahraničí.
Koncert bude řídit dirigent Martin Peschík. Vystudoval hru na klavír a dirigování na Konzervatoři v Českých Budějovicích. Je absolventem oboru dirigování na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Jako dirigent spolupracoval s Národním divadlem v Brně, Moravskou filharmonií Olomouc, Jihočeskou komorní filharmonií, Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně a dalšími. Od roku 2002 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích jako sbormistr a dirigent, od ledna roku 2008 jako šéfdirigent. Dirigoval v řadě evropských zemí a na významných tuzemských hudebních festivalech. Od října 2011 je šéfdirigentem a ředitelem Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně.
11. prosince 2024 19:08
Česko bude v Eurovizi reprezentovat vítěz SuperStar. ČT oznámila novinku k přenosům
Související
První hlavní koncert Jazzfestu Karlovy Vary se blíží
Karlovarský symfonický orchestr zve na slavné operní árie v podání přední české zpěvačky
Karlovarský symfonický orchestr , Kristina Stepasjuková
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
Dálnice D1 spojující Prahu a Brno je nejvytíženější českou dálnicí, na které často nastávají dopravní komplikace. Viníky jsou mnohdy samotní řidiči jako aktéři zbytečných a nebezpečných nehod. Policie se proto rozhodla ukázat záběry z několika havárií a apelovat na řidiče, aby byli za volantem obezřetní.
Zdroj: Jan Hrabě