Karlovy Vary - Koncert zahájí suita z baletu Louskáček Petra Iljiče Čajkovského (1840 - 1893), jednoho z nejvýznamnějších světových hudebních skladatelů. Hudbu k divadelní baletní pohádkové inscenaci Louskáček složil Čajkovskij na náměty příběhu Ernesta Theodora Amadea Hoffmanna. Premiéru měla inscenace 18. prosince 1892 v Mariinském divadle v Petrohradě.
Ještě před premiérou vybral skladatel osm částí, z nichž vytvořil suitu určenou pro koncertní provedení. Suita poprvé zazněla za řízení Čajkovského 19. března 1892 na shromáždění pobočky Hudební společnosti v Petrohradě. Zatímco balet Louskáček si svou dnes trvalou oblibu získával postupně a pomalu, suita Louskáček se stala populární okamžitě. Dočkala se i úpravy pro sólový klavír a rovněž pozdějších úprav z oblasti jazzové a rockové hudby.
Čajkovskij ve svém díle spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou vážnou hudbou. Složil šest symfonií, symfonické básně, čtyři suity, smyčcová kvarteta, tři klavírní koncerty - Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b moll je zřejmě nejznámějším jeho dílem, houslový koncert, romance, sbory, kantáty a mnohá další díla. Dále mimo jiné složil i deset oper, nejvíce ho ale proslavila jeho baletní díla Labutí jezero a Šípková Růženka.
Následný Klavírní koncert č. 2 c moll ruského klavíristy, dirigenta a skladatele pozdně romantického období Sergeje Rachmaninova (1873 - 1943) patří mezi jeho mistrovská díla. Rachmaninov, který patří mezi nejuváděnější autory, byl vynikající klavírista a komponoval tedy především pro klavír.
S čistě symfonickou tvorbou neměl z počátku vůbec úspěch. Premiéra jeho 1. symfonie v roce 1891 dopadla velmi neúspěšně, skladatel dokonce přestal na tři roky zcela komponovat a věnoval se jen interpretačnímu umění. K práci na druhé symfonii se odhodlal přistoupit po velmi dlouhé době, teprve v letech 1906 - 1907. V tu dobu ale již byl úspěšným skladatelem, sláva a jedinečnost jeho díla se rychle šířila z Ruska do celého světa díky jeho dílům z přelomu 19. a 20. století, zejména pak po Druhém klavírním koncertě z roku 1901. Přesto autora neustále sužovaly obavy nad sebou samým a nedostatečné sebevědomí.
Druhý klavírní koncert je dílem plným tajemné harmonie, v němž autor potvrdil svou ideu nadčasového, velikého a nádherně melodického díla plného lyrických momentů v čele s virtuosním klavírním podáním. Premiéra se konala v Moskvě 27. října 1901 pod vedením Alexandra Silotiho, skladatel hrál sólový part.
Díky politické situaci po revoluci v roce 1917 hledal Rachmaninov útočiště pro sebe a svou rodinu kdekoliv to bude možné. Využil nabídky ke koncertnímu turné po Švédsku a 23. prosince s celou rodinou odcestoval. Nikdy se do Ruska už nevrátili. Rachmaninov zemřel v roce 1943 v Kalifornii.
Poté zazní suita z Čajkovského baletu Labutí jezero. Autor hudbu zkomponoval v letech 1875 - 1876 a jde spolu s Prokofjevovým baletem Romeo a Julie o nejhranější a nejpopulárnější balet. Libreto vychází z pohádky Labutí proud ze sbírky Německých národních pohádek. První premiéra Labutího jezera se konala v březnu 1877 v Moskvě. Zajímavostí je, že příběh má dva závěry - tragický nebo typický happy end. Do podoby suity pro koncertní provedení upravil hudbu v roce 1882 sám skladatel.
Závěr koncertu bude patřit suitě Maškaráda sovětsko-arménského skladatele, klavíristy a dirigenta Arama Chačaturjana (1903 – 1978). Chačaturjan je nejznámějším arménským skladatelem 20. století, autorem prvního arménského baletu, symfonie, koncertu a filmové hudby. Světový věhlas mu získala skladba, respektive věta z posledního jednání baletu Gajané s názvem Šavlový tanec.
V roce 1941 zkomponoval Aram Chačaturjan scénickou hudbu ke hře Maškarády ruského básníka a dramatika Michaila Lermontova. Hra měla premiéru 21. června 1941 ve Vachtangovově divadle v Moskvě. Hudbu pak skladatel upravil do podoby suity.
Dílo Arama Chačaturjana zahrnuje širokou škálu hudebních druhů - psal symfonie, balety, koncerty, komponoval hudbu k filmům. Ve svých dílech často čerpal z arménského lidového umění. Za svůj Houslový koncert získal Chačaturjan státní Stalinovu cenu, tehdejší nejvyšší možné umělecké ocenění. Tento koncert, premiérově provedený Davidem Oistrachem, dosáhl mezinárodního věhlasu a stal se součástí světové houslové literatury.
V roce 1948 však skladatel upadl v nemilost sovětských komunistů a ocitl se na černé listině. Na konci roku 1948 jej sovětská moc vzala na milost za hudbu k filmové biografii o Leninovi. Poté Chačaturjan zkomponoval už jen jedno mezinárodně uznávané dílo - balet Spartakus.
Jako sólistka se představí klavíristka Kristina Stepasjuková, rodačka z Petrohradu. Na klavír začala hrát v šesti letech pod vedením své matky Inny Tolmačové, v témže roce, 1997, vyhrála mezinárodní klavírní soutěž Amadeus v Brně. U své matky absolvovala pardubickou konzervatoř, dále absolvovala stáž na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni a od roku 2009 studuje na Akademii múzických umění v Praze. Stepasjuková je laureátkou mnoha národních i mezinárodních soutěží v Čechách i zahraničí, účastnila se mezinárodních mistrovských kurzů jako sólistka i jako komorní hráčka, má za sebou řadu významných koncertů a vystoupení na festivalech v Čechách i zahraničí.
Koncert bude řídit dirigent Martin Peschík. Vystudoval hru na klavír a dirigování na Konzervatoři v Českých Budějovicích. Je absolventem oboru dirigování na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Jako dirigent spolupracoval s Národním divadlem v Brně, Moravskou filharmonií Olomouc, Jihočeskou komorní filharmonií, Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně a dalšími. Od roku 2002 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích jako sbormistr a dirigent, od ledna roku 2008 jako šéfdirigent. Dirigoval v řadě evropských zemí a na významných tuzemských hudebních festivalech. Od října 2011 je šéfdirigentem a ředitelem Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně.
Související
První hlavní koncert Jazzfestu Karlovy Vary se blíží
Karlovarský symfonický orchestr zve na slavné operní árie v podání přední české zpěvačky
Karlovarský symfonický orchestr , Kristina Stepasjuková
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Zemřel Miroslav Imrich, zpěvák skupin Tango a Abraxas
před 1 hodinou
Záplava výrobků "Made in China" už vadí i EU. Von der Leyenová chce jednat s Ťin-pchingem
před 2 hodinami
Výhled počasí na příští víkend: Bude panovat typické jaro
včera
Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války
včera
Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby
Aktualizováno včera
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
včera
Na Nymbursku vjelo auto na chodník a srazilo několik chodců
včera
Zemřel herec Bernard Hill, král Théoden z Pána prstenů
včera
EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
včera
Policie obvinila řidiče kamionu kvůli tragické sobotní nehodě na D1
včera
Mladík se přiznal k napadení europoslance Eckeho. Policie hledá další podezřelé
včera
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Aktualizováno včera
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
včera
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
včera
Revoluce v elektromobilitě: 10 minut stačilo švédské automobilce k nabití svého prototypu
včera
Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska
včera
Google u soudu. V něm jde o miliardy dolarů a to, jak používáme internet
včera
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
včera
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
včera
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
V Česku by dnes mohly udeřit bouřky, jejich výskyt je však pro tuto chvíli zatížen velkou nejistotou, konstatoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v neděli dopoledne. Nebude tak ještě vydána první letošní výstraha před bouřkami.
Zdroj: Jan Hrabě