Slavnostní Novoroční koncert v Grandhotelu Ambassador Národní dům

Ještě před premiérou vybral skladatel osm částí, z nichž vytvořil suitu určenou pro koncertní provedení. Suita poprvé zazněla za řízení Čajkovského 19. března 1892 na shromáždění pobočky Hudební společnosti v Petrohradě. Zatímco balet Louskáček si svou dnes trvalou oblibu získával postupně a pomalu, suita Louskáček se stala populární okamžitě. Dočkala se i úpravy pro sólový klavír a rovněž pozdějších úprav z oblasti jazzové a rockové hudby.

Čajkovskij ve svém díle spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou vážnou hudbou. Složil šest symfonií, symfonické básně, čtyři suity, smyčcová kvarteta, tři klavírní koncerty - Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b moll je zřejmě nejznámějším jeho dílem, houslový koncert, romance, sbory, kantáty a mnohá další díla. Dále mimo jiné složil i deset oper, nejvíce ho ale proslavila jeho baletní díla Labutí jezero a Šípková Růženka.

Následný Klavírní koncert č. 2 c moll ruského klavíristy, dirigenta a skladatele pozdně romantického období Sergeje Rachmaninova (1873 - 1943) patří mezi jeho mistrovská díla. Rachmaninov, který patří mezi nejuváděnější autory, byl vynikající klavírista a komponoval tedy především pro klavír.

S čistě symfonickou tvorbou neměl z počátku vůbec úspěch. Premiéra jeho 1. symfonie v roce 1891 dopadla velmi neúspěšně, skladatel dokonce přestal na tři roky zcela komponovat a věnoval se jen interpretačnímu umění. K práci na druhé symfonii se odhodlal přistoupit po velmi dlouhé době, teprve v letech 1906 - 1907. V tu dobu ale již byl úspěšným skladatelem, sláva a jedinečnost jeho díla se rychle šířila z Ruska do celého světa díky jeho dílům z přelomu 19. a 20. století, zejména pak po Druhém klavírním koncertě z roku 1901. Přesto autora neustále sužovaly obavy nad sebou samým a nedostatečné sebevědomí.

Druhý klavírní koncert je dílem plným tajemné harmonie, v němž autor potvrdil svou ideu nadčasového, velikého a nádherně melodického díla plného lyrických momentů v čele s virtuosním klavírním podáním. Premiéra se konala v Moskvě 27. října 1901 pod vedením Alexandra Silotiho, skladatel hrál sólový part.

Díky politické situaci po revoluci v roce 1917 hledal Rachmaninov útočiště pro sebe a svou rodinu kdekoliv to bude možné. Využil nabídky ke koncertnímu turné po Švédsku a 23. prosince s celou rodinou odcestoval. Nikdy se do Ruska už nevrátili. Rachmaninov zemřel v roce 1943 v Kalifornii.

Poté zazní suita z Čajkovského baletu Labutí jezero. Autor hudbu zkomponoval v letech 1875 - 1876 a jde spolu s Prokofjevovým baletem Romeo a Julie o nejhranější a nejpopulárnější balet. Libreto vychází z pohádky Labutí proud ze sbírky Německých národních pohádek. První premiéra Labutího jezera se konala v březnu 1877 v Moskvě. Zajímavostí je, že příběh má dva závěry - tragický nebo typický happy end. Do podoby suity pro koncertní provedení upravil hudbu v roce 1882 sám skladatel.

Závěr koncertu bude patřit suitě Maškaráda sovětsko-arménského skladatele, klavíristy a dirigenta Arama Chačaturjana (1903 – 1978). Chačaturjan je nejznámějším arménským skladatelem 20. století, autorem prvního arménského baletu, symfonie, koncertu a filmové hudby. Světový věhlas mu získala skladba, respektive věta z posledního jednání baletu Gajané s názvem Šavlový tanec.

V roce 1941 zkomponoval Aram Chačaturjan scénickou hudbu ke hře Maškarády ruského básníka a dramatika Michaila Lermontova. Hra měla premiéru 21. června 1941 ve Vachtangovově divadle v Moskvě. Hudbu pak skladatel upravil do podoby suity.

Dílo Arama Chačaturjana zahrnuje širokou škálu hudebních druhů - psal symfonie, balety, koncerty, komponoval hudbu k filmům. Ve svých dílech často čerpal z arménského lidového umění. Za svůj Houslový koncert získal Chačaturjan státní Stalinovu cenu, tehdejší nejvyšší možné umělecké ocenění. Tento koncert, premiérově provedený Davidem Oistrachem, dosáhl mezinárodního věhlasu a stal se součástí světové houslové literatury.

V roce 1948 však skladatel upadl v nemilost sovětských komunistů a ocitl se na černé listině. Na konci roku 1948 jej sovětská moc vzala na milost za hudbu k filmové biografii o Leninovi. Poté Chačaturjan zkomponoval už jen jedno mezinárodně uznávané dílo - balet Spartakus.

Jako sólistka se představí klavíristka Kristina Stepasjuková, rodačka z Petrohradu. Na klavír začala hrát v šesti letech pod vedením své matky Inny Tolmačové, v témže roce, 1997, vyhrála mezinárodní klavírní soutěž Amadeus v Brně. U své matky absolvovala pardubickou konzervatoř, dále absolvovala stáž na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni a od roku 2009 studuje na Akademii múzických umění v Praze. Stepasjuková je laureátkou mnoha národních i mezinárodních soutěží v Čechách i zahraničí, účastnila se mezinárodních mistrovských kurzů jako sólistka i jako komorní hráčka, má za sebou řadu významných koncertů a vystoupení na festivalech v Čechách i zahraničí.

Koncert bude řídit dirigent Martin Peschík. Vystudoval hru na klavír a dirigování na Konzervatoři v Českých Budějovicích. Je absolventem oboru dirigování na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Jako dirigent spolupracoval s Národním divadlem v Brně, Moravskou filharmonií Olomouc, Jihočeskou komorní filharmonií, Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně a dalšími. Od roku 2002 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích jako sbormistr a dirigent, od ledna roku 2008 jako šéfdirigent. Dirigoval v řadě evropských zemí a na významných tuzemských hudebních festivalech. Od října 2011 je šéfdirigentem a ředitelem Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně.