Karlovy Vary - Koncert zahájí suita z baletu Louskáček Petra Iljiče Čajkovského (1840 - 1893), jednoho z nejvýznamnějších světových hudebních skladatelů. Hudbu k divadelní baletní pohádkové inscenaci Louskáček složil Čajkovskij na náměty příběhu Ernesta Theodora Amadea Hoffmanna. Premiéru měla inscenace 18. prosince 1892 v Mariinském divadle v Petrohradě.
Ještě před premiérou vybral skladatel osm částí, z nichž vytvořil suitu určenou pro koncertní provedení. Suita poprvé zazněla za řízení Čajkovského 19. března 1892 na shromáždění pobočky Hudební společnosti v Petrohradě. Zatímco balet Louskáček si svou dnes trvalou oblibu získával postupně a pomalu, suita Louskáček se stala populární okamžitě. Dočkala se i úpravy pro sólový klavír a rovněž pozdějších úprav z oblasti jazzové a rockové hudby.
Čajkovskij ve svém díle spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou vážnou hudbou. Složil šest symfonií, symfonické básně, čtyři suity, smyčcová kvarteta, tři klavírní koncerty - Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b moll je zřejmě nejznámějším jeho dílem, houslový koncert, romance, sbory, kantáty a mnohá další díla. Dále mimo jiné složil i deset oper, nejvíce ho ale proslavila jeho baletní díla Labutí jezero a Šípková Růženka.
Následný Klavírní koncert č. 2 c moll ruského klavíristy, dirigenta a skladatele pozdně romantického období Sergeje Rachmaninova (1873 - 1943) patří mezi jeho mistrovská díla. Rachmaninov, který patří mezi nejuváděnější autory, byl vynikající klavírista a komponoval tedy především pro klavír.
S čistě symfonickou tvorbou neměl z počátku vůbec úspěch. Premiéra jeho 1. symfonie v roce 1891 dopadla velmi neúspěšně, skladatel dokonce přestal na tři roky zcela komponovat a věnoval se jen interpretačnímu umění. K práci na druhé symfonii se odhodlal přistoupit po velmi dlouhé době, teprve v letech 1906 - 1907. V tu dobu ale již byl úspěšným skladatelem, sláva a jedinečnost jeho díla se rychle šířila z Ruska do celého světa díky jeho dílům z přelomu 19. a 20. století, zejména pak po Druhém klavírním koncertě z roku 1901. Přesto autora neustále sužovaly obavy nad sebou samým a nedostatečné sebevědomí.
Druhý klavírní koncert je dílem plným tajemné harmonie, v němž autor potvrdil svou ideu nadčasového, velikého a nádherně melodického díla plného lyrických momentů v čele s virtuosním klavírním podáním. Premiéra se konala v Moskvě 27. října 1901 pod vedením Alexandra Silotiho, skladatel hrál sólový part.
Díky politické situaci po revoluci v roce 1917 hledal Rachmaninov útočiště pro sebe a svou rodinu kdekoliv to bude možné. Využil nabídky ke koncertnímu turné po Švédsku a 23. prosince s celou rodinou odcestoval. Nikdy se do Ruska už nevrátili. Rachmaninov zemřel v roce 1943 v Kalifornii.
Poté zazní suita z Čajkovského baletu Labutí jezero. Autor hudbu zkomponoval v letech 1875 - 1876 a jde spolu s Prokofjevovým baletem Romeo a Julie o nejhranější a nejpopulárnější balet. Libreto vychází z pohádky Labutí proud ze sbírky Německých národních pohádek. První premiéra Labutího jezera se konala v březnu 1877 v Moskvě. Zajímavostí je, že příběh má dva závěry - tragický nebo typický happy end. Do podoby suity pro koncertní provedení upravil hudbu v roce 1882 sám skladatel.
Závěr koncertu bude patřit suitě Maškaráda sovětsko-arménského skladatele, klavíristy a dirigenta Arama Chačaturjana (1903 – 1978). Chačaturjan je nejznámějším arménským skladatelem 20. století, autorem prvního arménského baletu, symfonie, koncertu a filmové hudby. Světový věhlas mu získala skladba, respektive věta z posledního jednání baletu Gajané s názvem Šavlový tanec.
V roce 1941 zkomponoval Aram Chačaturjan scénickou hudbu ke hře Maškarády ruského básníka a dramatika Michaila Lermontova. Hra měla premiéru 21. června 1941 ve Vachtangovově divadle v Moskvě. Hudbu pak skladatel upravil do podoby suity.
Dílo Arama Chačaturjana zahrnuje širokou škálu hudebních druhů - psal symfonie, balety, koncerty, komponoval hudbu k filmům. Ve svých dílech často čerpal z arménského lidového umění. Za svůj Houslový koncert získal Chačaturjan státní Stalinovu cenu, tehdejší nejvyšší možné umělecké ocenění. Tento koncert, premiérově provedený Davidem Oistrachem, dosáhl mezinárodního věhlasu a stal se součástí světové houslové literatury.
V roce 1948 však skladatel upadl v nemilost sovětských komunistů a ocitl se na černé listině. Na konci roku 1948 jej sovětská moc vzala na milost za hudbu k filmové biografii o Leninovi. Poté Chačaturjan zkomponoval už jen jedno mezinárodně uznávané dílo - balet Spartakus.
Jako sólistka se představí klavíristka Kristina Stepasjuková, rodačka z Petrohradu. Na klavír začala hrát v šesti letech pod vedením své matky Inny Tolmačové, v témže roce, 1997, vyhrála mezinárodní klavírní soutěž Amadeus v Brně. U své matky absolvovala pardubickou konzervatoř, dále absolvovala stáž na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni a od roku 2009 studuje na Akademii múzických umění v Praze. Stepasjuková je laureátkou mnoha národních i mezinárodních soutěží v Čechách i zahraničí, účastnila se mezinárodních mistrovských kurzů jako sólistka i jako komorní hráčka, má za sebou řadu významných koncertů a vystoupení na festivalech v Čechách i zahraničí.
Koncert bude řídit dirigent Martin Peschík. Vystudoval hru na klavír a dirigování na Konzervatoři v Českých Budějovicích. Je absolventem oboru dirigování na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Jako dirigent spolupracoval s Národním divadlem v Brně, Moravskou filharmonií Olomouc, Jihočeskou komorní filharmonií, Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně a dalšími. Od roku 2002 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích jako sbormistr a dirigent, od ledna roku 2008 jako šéfdirigent. Dirigoval v řadě evropských zemí a na významných tuzemských hudebních festivalech. Od října 2011 je šéfdirigentem a ředitelem Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně.
Související
První hlavní koncert Jazzfestu Karlovy Vary se blíží
Karlovarský symfonický orchestr zve na slavné operní árie v podání přední české zpěvačky
Karlovarský symfonický orchestr , Kristina Stepasjuková
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 2 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 2 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 3 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 3 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 3 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 3 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 4 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 4 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 4 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 5 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 5 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 5 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 6 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 6 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 7 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 7 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 8 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 8 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 8 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.
Zdroj: Libor Novák